Věstník 1999, č. 4
|
Ročník 1999 VĚSTNÍK ČESKÉ ADVOKÁTNÍ KOMORY Částka 4 Rozeslána dne 11. listopadu 1999
OBSAH:
3. Usnesení sněmu ze dne 8. listopadu 1999, kterým se schvaluje organizační řád České advokátní komory 4. Usnesení sněmu ze dne 8. listopadu 1999, kterým se schvaluje výše a splatnost příspěvku na činnost České advokátní komory 5. Usnesení sněmu ze dne 8. listopadu 1999 o sociálním fondu České advokátní komory 6. Usnesení sněmu ze dne 8. listopadu 1999, kterým se schvaluje výše a splatnost odvodu advokátů do sociálního fondu České advokátní komory 7. Usnesení sněmu ze dne 8. listopadu 1999, kterým se schvaluje výše náhrad za ztrátu času stráveného výkonem funkcí v orgánech České advokátní komory a upravuje poskytování náhrady hotových výdajů 8. Usnesení představenstva České advokátní komory ze dne 8. listopadu 1999, kterým se stanoví poplatek za vydání osvědčení o zápisu do seznamu advokátů 9. Usnesení představenstva České advokátní komory ze dne 8. listopadu 1999, kterým se stanoví některé podrobnosti o dokumentaci advokáta vedené při poskytování právních služeb 10. Usnesení představenstva České advokátní komory ze dne 8. listopadu 1999 o prokazování oprávnění k výkonu advokacie a o průkazu advokáta a průkazu advokátního koncipienta
3 Usnesení sněmu ze dne 8. listopadu 1999, kterým se schvaluje organizační řád České advokátní komory Sněm České advokátní komory se usnesl podle § 43 písm. b) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb. (dále jen “zákon”) takto: ČÁST PRVNÍ Čl. 1 Účel organizačního řádu Účelem organizačního řádu je podrobněji upravit a) organizační uspořádání České advokátní komory (dále jen “Komora”) a kanceláře Komory (dále jen “kancelář”) a způsob, jakým jednají a rozhodují orgány Komory, b) vedení seznamu advokátů, seznamu advokátních koncipientů a seznamu sdružení a veřejných obchodních společností, které vykonávají advokacii, c) hospodaření Komory. Čl. 2 Sídlo Komory Sídlem Komory je Národní tř. 16, 110 00 Praha 1. Čl. 3 Jednání jménem Komory (1) Jménem Komory jedná předseda Komory (dále jen “předseda”) jako její statutární orgán. (2) Ve stejném rozsahu jako předseda je oprávněn jednat jménem Komory i místopředseda Komory (dále jen “místopředseda”), který zastupuje předsedu podle čl. 13 odst. 3. Místopředseda, který byl pověřen předsedou trvalým výkonem některých jeho pravomocí nebo činností podle čl. 13 odst. 2, je oprávněn jednat jménem Komory ve věcech, které jsou s výkonem těchto pravomocí nebo činností spojeny. (3) K jednání jménem Komory v určitých věcech mohou být předsedou pověřeny i další osoby; takové jednatelské oprávnění může být obsaženo i v kancelářském řádu (čl. 40). (4) Plnou moc k jednání jménem Komory nebo na její účet uděluje předseda; jedná-li se však o plnou moc k jednání jménem Komory ve všech věcech, může tak předseda učinit pouze s předchozím souhlasem představenstva. ČÁST DRUHÁ Oddíl prvý Čl. 4 Pozvánka na sněm a návrh pořadu jednání sněmu (1) Pozvánka na sněm (§ 42 odst. 6 zákona) musí obsahovat datum a místo konání sněmu, začátek jednání sněmu a návrh pořadu jednání sněmu. (2) Má-li sněm schválit, změnit či doplnit stavovský předpis, jednací řád sněmu nebo volební řád, musí být advokátům zaslán nejpozději jeden měsíc před konáním sněmu návrh příslušného usnesení sněmu. Nenavrhne-li svolavatel sněmu, aby sněm schválil jednací řád sněmu nebo volební řád a neusnese-li se sněm jinak, použijí se při jednání sněmu nebo při volbě či odvolání členů a náhradníků orgánů Komory uvedených v § 43 písm. a) zákona jednací řád sněmu a volební řád sněmem již dříve schválené. (3) Svolavatel na pořad jednání sněmu navrhne vždy volbu orgánů sněmu (čl. 5). Svolává-li představenstvo řádný sněm (§ 42 odst. 3 zákona), navrhne vždy na pořad jednání sněmu i a) projednání a schválení zprávy o činnosti představenstva, kontrolní rady, kárné komise a zkušební komise pro advokátní zkoušky a uznávací zkoušky (dále jen “zkušební komise”) za období od posledního sněmu, b) volbu členů a náhradníků orgánů Komory uvedených v § 43 písm. a) zákona. Čl. 5 Orgány sněmu Sněm volí z řad přítomných advokátů, případně odvolává a) předsednictvo sněmu, které řídí jednání sněmu, b) volební komisi, která organizuje volbu, popřípadě odvolání členů a náhradníků orgánů Komory uvedených v § 43 písm. a) zákona, c) mandátovou komisi, která dohlíží nad hlasováním na sněmu a rozhoduje, zda usnesení sněmu bylo přijato či nikoliv, d) návrhovou komisi, která eviduje a předkládá návrhy na usnesení sněmu předložené svolavatelem sněmu a advokáty, e) další komise, případně jiné orgány sněmu, usnese--li se sněm na jejich zřízení. Čl. 6 Jednání sněmu (1) Jednání sněmu řídí předsednictvo sněmu; do jeho zvolení řídí jednání sněmu pověřený člen představenstva. (2) Sněm nejprve schválí svůj jednací řád; ustanovení čl. 4 odst. 2 věta druhá tím není dotčeno. Po schválení jednacího řádu zvolí sněm orgány sněmu (čl. 5) a na základě návrhu svolavatele schválí pořad svého jednání. Dále pokračuje jednání sněmu podle schváleného pořadu jednání. (3) Podrobnosti o jednání sněmu a o orgánech sněmu a o jejich volbě, popřípadě odvolání, stanoví jednací řád sněmu. Oddíl druhý Čl. 7 Působnost (1) Mimo působnosti stanovené v právních předpisech, v tomto organizačním řádu, jakož i v jiných stavovských předpisech, přísluší představenstvu dále zejména a) určovat na základě návrhu předsedy a po vyjádření předsedy kontrolní rady a předsedy kárné komise organizaci kanceláře a rozhodovat o organizačních změnách ve smyslu pracovněprávních předpisů; b) udělovat předsedovi předchozí souhlas ke jmenování, případně odvolání tajemníka Komory (dále jen “tajemník”), c) rušit opatření nebo rozhodnutí předsedy učiněná podle § 45 odst. 4 věta druhá zákona, d) podávat ministru spravedlnosti návrhy na jmenování členů zkušební komise, e) schvalovat zprávu o činnosti představenstva předkládanou sněmu, f) podávat na základě žádosti advokáta, státního orgánu nebo jiné osoby stanovisko představenstva k výkladu právních předpisů upravujících advokacii a stavovských předpisů, pokud je to z důvodu spornosti věci nezbytné; ustanovení čl. 21 odst. 3 tím není dotčeno. Představenstvo je oprávněno rozhodnout o uveřejnění stanoviska ve Věstníku České advokátní komory (dále jen “Věstník”), g) rozhodovat o zřízení regionálního střediska Komory (čl. 27) a jmenovat z řad advokátů a odvolávat regionální představitele Komory. (2) Představenstvo volí ze svých členů tajnou volbou na funkční období stanovené v usnesení o volbě předsedu a tři místopředsedy; představenstvo je oprávněno předsedu a místopředsedy stejným způsobem kdykoliv odvolat. Čl. 8 Schůze představenstva (1) Schůze představenstva (dále jen “schůze”) se konají zpravidla desetkrát ročně; svolává je předseda. (2) Předseda je povinen svolat schůzi, požádá-li ho o to písemně místopředseda nebo alespoň čtvrtina členů představenstva; nesvolá-li předseda v takovém případě představenstvo do jednoho týdne ode dne doručení žádosti, je představenstvo oprávněn svolat kterýkoliv ze žadatelů o jeho svolání. (3) Schůze se zpravidla svolává písemnou pozvánkou doručenou nejpozději jeden týden přede dnem konání schůze; pozvánka na schůzi se zasílá též náhradníkům představenstva a na vědomí i předsedovi kontrolní rady a předsedovi kárné komise. Pozvánka na schůzi musí obsahovat pořad jejího jednání a musejí být k ní připojeny písemné materiály, které mají být na schůzi projednány. (4) Návrh pořadu jednání schůze určuje svolavatel. Na pořad jednání schůze musí však být zařazena i jakákoliv jiná věc, o jejíž zařazení požádal písemně nejpozději jeden týden před zahájením schůze kterýkoliv člen představenstva a ke své žádosti přiložil písemný návrh usnesení představenstva s jeho odůvodněním. (5) Neusnese-li se představenstvo jinak, jsou jeho schůze neveřejné; ustanovení čl. 36 odst. 3 tím není dotčeno. Ze schůze nemohou být vyloučeni náhradníci představenstva. (6) Schůzi představenstva řídí předseda Komory; do jeho zvolení řídí schůzi nejstarší člen představenstva. (7) Představenstvo je schopné se usnášet, je-li přítomna většina jeho členů. (8) Představenstvo se usnáší veřejným hlasováním; na žádost alespoň dvou přítomných členů představenstva se hlasuje tajně. (9) Nestanoví-li zákon nebo tento organizační řád jinak, je usnesení představenstva přijato, hlasovala-li pro něj většina členů představenstva přítomných na schůzi představenstva. Čl. 9 Přijímání usnesení mimo schůzi (1) Na základě návrhu předsedy může představenstvo přijmout usnesení i mimo schůzi; to neplatí a) jedná-li se o rozhodnutí podle § 44 odst. 3 zákona ve věci samé, b) jedná-li se o věc, ohledně které musí být usnesení představenstva podle právního předpisu nebo tohoto organizačního řádu přijato kvalifikovanou většinou, c) projeví-li písemně nesouhlas s takovým přijetím usnesení kterýkoliv člen představenstva. (2) Návrh na přijetí usnesení představenstva mimo schůzi musí být písemný a musí být doručen všem členům představenstva; návrh musí obsahovat plné znění navrženého usnesení a stanovit lhůtu k vyjádření. (3) Usnesení je přijato, pokud s ním ve lhůtě k vyjádření podle odstavce 2 vyslovila písemně souhlas většina všech členů představenstva. (4) Usnesení přijaté mimo schůzi se zaznamená do zápisu z nejbližší schůze představenstva. Čl. 10 Kooptace členů představenstva (1) Představenstvo je povinno doplnit z řad náhradníků nového člena představenstva podle § 44 odst. 2 zákona na nejbližší schůzi následující poté, co funkce dosavadního člena představenstva zanikla. (2) O doplnění představenstva podle odstavce 1 se představenstvo usnáší veřejným hlasováním; ustanovení čl. 8 odst. 8 část věty za středníkem se nepoužije. O jednotlivých náhradnících se hlasuje v pořadí určeném podle počtu hlasů, které získali při své volbě na sněmu. Čl. 11 Postup představenstva ve správním řízení V řízení ve věcech uvedených v § 44 odst. 3 zákona postupuje představenstvo přiměřeně podle čl. 8 odst. 5 až 9, nestanoví-li zákon nebo správní řád jinak.
Oddíl třetí Čl. 12 (1) Mimo působnosti stanovené v právních předpisech, v tomto organizačním řádu, jakož i v jiných stavovských předpisech, přísluší předsedovi dále zejména a) reprezentovat Komoru ve vztahu k advokátům a jiným osobám, b) řídit kancelář, a to zpravidla prostřednictvím tajemníka, c) řídit regionální představitele Komory, d) podepisovat stavovské předpisy, e) předkládat ministru spravedlnosti stavovské předpisy podle § 50 odst. 1 zákona, f) podepisovat rozhodnutí Komory vydaná v řízení podle § 55 a násl. zákona, g) zajišťovat výkon rozhodnutí vydaných v kárném řízení, h) zajišťovat redakci Věstníku, ch) rozhodovat o odvoláních proti rozhodnutím tajemníka o žádostech o poskytnutí informace podle právních předpisů o svobodném přístupu k informacím, i) posuzovat žádosti o zápis do seznamu advokátů nebo do seznamu advokátních koncipientů a zápisy do těchto seznamů provádět. Předseda je však oprávněn předložit tyto žádosti k posouzení představenstvu; učiní-li tak, je předseda usnesením představenstva vázán, j) uznávat jinou odbornou zkoušku v oblasti právní praxe za zkoušku advokátní. Předseda je však oprávněn předložit žádost o uznání jiné odborné zkoušky v oblasti právní praxe k posouzení představenstvu; učiní-li tak, je předseda usnesením představenstva vázán, k) uznávat jinou právní praxi za praxi advokátního koncipienta. Předseda je však oprávněn předložit žádost o uznání jiné právní praxe k posouzení představenstvu; učiní-li tak, je předseda usnesením představenstva vázán. (2) Rozhodnutí a opatření podle § 45 odst. 4 zákona ve věcech, které se mohou dotknout činnosti kontrolní rady, kárné komise nebo zkušební komise, činí předseda po vyjádření předsedů těchto orgánů Komory. (3) Předseda je povinen informovat představenstvo na jeho nejbližší schůzi o všech významnějších opatřeních a rozhodnutích, která podle § 45 odst. 4 zákona učinil, jakož i o všech dalších skutečnostech, významných pro postavení a činnost Komory, o nichž se v souvislosti s výkonem své funkce dozvěděl.
Oddíl čtvrtý Čl. 13 (1) Místopředsedům přísluší působnost stanovená tímto organizačním řádem, jinými stavovskými předpisy a usneseními představenstva. (2) Předseda je oprávněn pověřit místopředsedy trvalým výkonem některých pravomocí nebo činností, které jsou svěřeny do jeho působnosti. To neplatí, a) jestliže je takový postup vyloučen právním nebo stavovským předpisem, b) jedná-li se o činnosti uvedené v čl. 12 odst. 1 písm. ch) až k). (3) Nemůže-li předseda svoji funkci, byť i dočasně, vykonávat, zastupují jej místopředsedové způsobem určeným představenstvem. (4) Vykonávají-li místopředsedové podle odstavce 2 nebo 3 pravomoci nebo činnosti, které jsou svěřeny do působnosti předsedy, jsou povinni dodržovat všechny povinnosti, které předsedovi v souvislosti s výkonem těchto pravomocí nebo činností ukládají právní a stavovské předpisy.
Oddíl pátý Čl. 14 Počet členů a náhradníků kontrolní rady Kontrolní rada má 36 členů a 5 náhradníků. Čl. 15 Předseda a místopředsedové kontrolní rady (1) Kontrolní rada volí ze svých členů tajnou volbou na funkční období stanovené v usnesení o volbě předsedu a dva místopředsedy kontrolní rady; kontrolní rada je oprávněna předsedu a místopředsedy kontrolní rady stejným způsobem kdykoliv odvolat. (2) Místopředsedové kontrolní rady zastupují předsedu kontrolní rady způsobem určeným kontrolní radou, nemůže-li předseda kontrolní rady svoji funkci, byť i jen dočasně, vykonávat. Čl. 16 Působnost (1) Kontrolní rada vykonává působnost stanovenou zákonem a kárným řádem. (2) Kontrolní rada dále a) zobecňuje výsledky své činnosti a je oprávněna předkládat ostatním orgánům Komory svá doporučení, b) předkládá představenstvu ke schválení pravidla pro vyřizování stížností podaných Komoře na advokáty nebo zaměstnance Komory. Předseda uveřejní pravidla ve Věstníku, c) schvaluje zprávu o své činnosti a předkládá ji sněmu. Součástí zprávy je i zpráva o činnosti předsedy kontrolní rady jako kárného žalobce. Čl. 17 Jednání kontrolní rady (1) Usnesení kontrolní rady je přijato, hlasovala-li pro ně většina členů kontrolní rady přítomných na schůzi kontrolní rady. (2) Usnesení kontrolní rady, kterým se a) schvaluje žádost, aby představenstvo svolalo sněm (§ 42 odst. 4 zákona), b) svolává sněm (§ 42 odst. 4 zákona), c) pozastavuje potvrzené rozhodnutí představenstva a svolává sněm (§ 46 odst. 5 zákona), je však přijato pouze tehdy, hlasovaly-li pro něj alespoň dvě třetiny všech členů kontrolní rady. (3) Pro kontrolní radu se použijí přiměřeně ustanovení čl. 8 odst. 1 až 8 a čl. 9 a 10. Čl. 18 Předseda kontrolní rady jako kárný žalobce (1) Předsedovi kontrolní rady jako kárnému žalobci příslušejí oprávnění a povinnosti stanovené zákonem a advokátním kárným řádem. (2) V kárném řízení může předsedu kontrolní rady jako kárného žalobce zastoupit kterýkoliv člen kontrolní rady, který k tomu byl předsedou kontrolní rady písemně zmocněn; ustanovení čl. 15 odst. 2 tím není dotčeno.
Oddíl šestý Čl. 19 Počet členů kárné komise Kárná komise má 61 členů. Čl. 20 Předseda a místopředseda kárné komise (1) Kárná komise volí ze svých členů tajnou volbou na funkční období stanovené v usnesení o volbě předsedu a dva místopředsedy kárné komise; kárná komise je oprávněna předsedu a místopředsedy kárné komise stejným způsobem kdykoliv odvolat. (2) Místopředsedové kárné komise zastupují předsedu kárné komise způsobem určeným kárnou komisí, nemůže-li předseda kárné komise svoji funkci, byť i jen dočasně, vykonávat. Čl. 21 Působnost (1) Kárná komise vykonává působnost stanovenou zákonem a kárným řádem. (2) Kárná komise dále a) zobecňuje poznatky z rozhodování v kárném řízení a je oprávněna předkládat ostatním orgánům Komory svá doporučení, b) schvaluje zprávu o své činnosti a předkládá ji sněmu; součástí zprávy je i zpráva o činnosti kárných senátů. (3) Kárná komise je oprávněna schválit na základě žádosti kontrolní rady, představenstva nebo předsedy kárné komise stanovisko k výkladu právního nebo stavovského předpisu za účelem zajištění jednotnosti rozhodování v kárném řízení. K jednání, na kterém bude kárná komise stanovisko projednávat, přizve předseda kárné komise předsedu, předsedu kontrolní rady a předsedy odvolacích senátů, popřípadě si předem vyžádá i jejich písemné vyjádření. Předseda kárné komise uveřejní stanovisko ve Sbírce kárných rozhodnutí České advokátní komory (čl. 39 odst. 3). Čl. 22 Jednání kárné komise (1) Předseda kárné komise svolává kárnou komisi k plenárnímu zasedání nej méně jednou ročně. (2) Pro kárnou komisi se použijí přiměřeně ustanovení čl. 8 odst. 2 až 9 a čl. 9. Čl. 23 Působnost předsedy kárné komise v kárném řízení Předseda kárné komise vykonává v kárném řízení působnost stanovenou zákonem a advokátním kárným řádem.
Oddíl sedmý Čl. 24 Předseda a místopředsedové zkušební komise (1) Zkušební komise volí ze svých členů tajnou volbou na dobu tří let předsedu a dva místopředsedy zkušební komise a je oprávněna je z jejich funkce stejným způsobem kdykoliv odvolat; předsedou nebo místopředsedou zkušební komise může být zvolen jen advokát. (2) Místopředsedové zkušební komise zastupují předsedu zkušební komise, nemůže-li předseda zkušební komise svoji funkci, byť i jen dočasně, vykonávat. (3) Předseda zkušební komise je oprávněn pověřit místopředsedy zkušební komise trvalým výkonem některých pravomocí nebo činností, které jsou svěřeny do jeho působnosti; to neplatí, jestliže je takový postup vyloučen právním nebo stavovským předpisem. Čl. 25 Působnost (1) Členové zkušební komise působí v souladu s advokátním zkušebním řádem ve zkušebních senátech při advokátních zkouškách a uznávacích zkouškách. (2) Zkušební komise a) schvaluje v souladu s advokátním zkušebním řádem seznam předpisů, jejichž znalost je vyžadována u advokátních zkoušek a uznávacích zkoušek, b) zobecňuje poznatky z advokátních zkoušek a uznávacích zkoušek a je oprávněna předkládat ostatním orgánům Komory svá doporučení, c) schvaluje zprávu o své činnosti předkládanou sněmu; součástí zprávy je i zpráva o činnosti senátů při advokátních zkouškách a uznávacích zkouškách. Čl. 26 Jednání zkušební komise (1) Předseda zkušební komise svolává zkušební komisi k plenárnímu zasedání nejméně jednou ročně. (2) K volbě nebo odvolání předsedy a místopředsedů zkušební komise je nutný souhlas nadpoloviční většiny všech členů zkušební komise. (3) Pro zkušební komisi se použijí přiměřeně ustanovení čl. 8 odst. 2 až 9.
Oddíl osmý Čl. 27 Regionální středisko Komory (1) Představenstvo je oprávněno zřídit regionální středisko Komory (dále jen “regionální středisko”); regionální středisko není právnickou osobou. (2) Představenstvo v usnesení o zřízení regionálního střediska zejména vymezí území, na které se vztahuje působnost regionálního střediska (dále jen “region”), stanoví podrobněji činnosti, které regionální středisko zajišťuje, a upraví způsob jeho financování. (3) V čele regionálního střediska stojí regionální představitel Komory (dále jen “regionální představitel”); regionální představitel je ze své činnosti odpovědný představenstvu. Představenstvo je oprávněno jmenovat zástupce re gio nálního představitele, který zastupuje regionálního představitele, nemůže-li svoji funkci, byť i dočasně, vykonávat; zástupců regionálního představitele může být jmenováno i více. (4) Představenstvo je oprávněno zřídit stálý regionální úřad Komory, který organizačně a technicky zajišťuje činnost regionálního představitele. (5) Regionální středisko zejména a) podílí se v součinnosti s kanceláří na výchově advokátních koncipientů a dalším vzdělávání advokátů, b) zprostředkovává informace mezi advokáty a advokátními koncipienty v regionu a představenstvem, popřípadě i jinými orgány Komory, c) v součinnosti s předsedou reprezentuje Komoru ve vztahu k soudním orgánům, státnímu zastupitelství a jiným orgánům působícím v regionu při řešení obecných otázek souvisejících s výkonem advokacie a postavením advokátů, d) podílí se na zajišťování právní pomoci osobám, které se nemohou domoci poskytnutí právních služeb advokátem (§ 18 odst. 2 zákona), e) podává předsedovi podněty k ustanovení zástupce advokáta nebo určení nástupce advokáta podle § 27 zákona, popřípadě k přijetí jiných vhodných opatření za účelem ochrany práv a právem chráněných zájmů klientů, f) podává na žádost advokátů nebo advokátních koncipientů vyjádření k jejich žádostem o snížení nebo prominutí příspěvku na činnost Komory anebo o prodloužení jeho splatnosti, jakož i k žádostem o čerpání prostředků ze sociálního fondu Komory, g) vykonává další činnosti stanovené představenstvem nebo stavovským předpisem. Čl. 28 Jiné orgány Komory (1) Představenstvo je oprávněno zřídit jiné orgány Komory (§ 41 odst. 2 zákona). (2) Představenstvo v usnesení o zřízení jiného orgánu Komory podle odstav ce 1 zejména stanoví jeho úkoly a způsob jeho jednání a financování.
Oddíl devátý Čl. 29 Neslučitelnost funkcí Člen představenstva nemůže být současně členem kontrolní rady nebo kárné komise a člen kontrolní rady nemůže být současně členem kárné komise; to platí obdobně i pro náhradníky těchto orgánů Komory. Čl. 30 Osobní výkon funkce (1) Členové orgánů Komory jsou povinni vykonávat své funkce osobně. (2) Zastoupení při výkonu funkce je nepřípustné, ledaže to právní předpis, tento organizační řád nebo jiný stavovský předpis dovoluje. Čl. 31 Vyloučení členů orgánů Komory (1) Z hlasování orgánů Komory jsou vyloučeni ti jejich členové, u nichž lze mít důvodnou pochybnost o jejich nepodjatosti pro jejich poměr k projednávané záležitosti nebo k osobám, kterých se tato záležitost týká; rozhodne-li tak příslušný orgán Komory, projednává se věc v nepřítomnosti vyloučeného člena. (2) Člen orgánu Komory je povinen předsedovi tohoto orgánu bez odkladu oznámit všechny skutečnosti, pro které by mohl být podle odstavce 1 vyloučen z hlasování. (3) Byl-li člen orgánů Komory vyloučen podle odstavce 1 z hlasování, má se pro účely stanovení schopnosti tohoto orgánu Komory k usnášení zato, že je hlasování přítomen. (4) Předseda, předsedové a místopředsedové orgánů Komory jsou za podmínek uvedených v odstavci 1 vyloučeni z rozhodování, popřípadě z přijímání jiných opatření, které jim byly svěřeny právním předpisem, tímto organizačním řádem nebo jiným stavovským předpisem. (5) Tajemník je za podmínek uvedených v odstavci 1 vyloučen z rozhodování podle čl. 36 odst. 5; je-li tajemník z rozhodování vyloučen, určí předseda zaměstnance Komory, který ve věci rozhodne. (6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se nepoužijí, stanoví-li něco jiného o vyloučení členů orgánů Komory zákon. Čl. 32 Odstoupení z členství nebo z funkce v orgánech Komory (1) Z členství nebo z funkce v orgánech Komory lze odstoupit; odstoupení musí být učiněno písemně a musí být adresováno předsedovi. (2) Přijme-li předseda odstoupení, zaniká členství nebo funkce v orgánu Komory dnem, který určí předseda, nejpozději však patnáctým dnem poté, co mu bylo odstoupení doručeno. (3) Nepřijme-li předseda odstoupení, zaniká členství nebo funkce v orgánu Komory patnáctým dnem poté, co mu bylo doručeno opětovné odstoupení. (4) Předseda adresuje odstoupení ze své funkce představenstvu; ustanovení předchozích odstavců se použijí obdobně s tím, že působnost předsedy přísluší v tomto případě představenstvu. Čl. 33 Náhrada hotových výdajů a náhrada za ztrátu času Podrobnosti o poskytování náhrady hotových výdajů a náhrady za ztrátu času stráveného výkonem funkcí v orgánech Komory stanoví stavovský předpis schválený sněmem podle § 43 písm. e) zákona. Čl. 34 Činnost nad rámec obvyklých povinností Komora je oprávněna poskytnout přiměřenou odměnu členovi orgánu Komory, který na základě smlouvy uzavřené podle čl. 66 vykoná pro Komoru práce nebo jiné výkony, které zřejmě přesahují rámec obvyklých povinností vyplývajících z jeho členství nebo funkce v orgánu Komory.
ČÁST TŘETÍ Čl. 35 Úkoly kanceláře Komory Kancelář vytváří podmínky pro řádnou činnost všech orgánů Komory. Čl. 36 Tajemník Komory (1) V čele kanceláře stojí tajemník, který je přímo podřízen předsedovi; tajemník řídí činnost kanceláře v rozsahu určeném předsedou a podle jeho pokynů. (2) Tajemník je jmenován předsedou po předchozím souhlasu představenstva; předseda může tajemníka po předchozím souhlasu představenstva odvolat. (3) Tajemník organizačně a technicky zajišťuje činnost představenstva, účastní se jeho schůzí a zajišťuje pořizování zápisů ze schůzí představenstva. (4) Tajemník vytváří podmínky pro řádnou činnost odvolacích senátů v kárném řízení. (5) Tajemník rozhoduje o žádostech o poskytnutí informace podle právních předpisů o svobodném přístupu k informacím. (6) Tajemník vykonává další činnosti stanovené představenstvem, předsedou, tímto organizačním řádem nebo kancelářským řádem. Čl. 37 Organizace kanceláře (1) Kancelář se člení na a) odbory, b) kontrolní oddělení a c) oddělení pro věci kárné. (2) Počet odborů kanceláře podle odstavce 1 písm. a), jejich případné členění na nižší organizační útvary a náplň jejich činnosti určuje představenstvo [čl. 7 odst. 1 písm. a)]; podrobnosti stanoví kancelářský řád (čl. 40). Každý odbor je řízen vedoucím odboru, kterého jmenuje a odvolává předseda na návrh tajemníka. Vedoucí odboru je podřízen tajemníkovi, nerozhodne-li předseda jinak. (3) Kontrolní oddělení je řízeno vedoucím, kterého jmenuje a odvolává předseda na návrh tajemníka a po vyjádření předsedy kontrolní rady. Vedoucí kontrolního oddělení je podřízen tajemníkovi; ve věcech spadajících do působnosti kontrolní rady je však oprávněn ukládat úkoly vedoucímu kontrolního oddělení předseda kontrolní rady a dávat mu za tím účelem i závazné pokyny. (4) Oddělení pro věci kárné je řízeno vedoucím, kterého jmenuje a odvolává předseda na návrh tajemníka a po vyjádření předsedy kárné komise. Vedoucí oddělení pro věci kárné je podřízen tajemníkovi; ve věcech spadajících do působnosti kárné komise je však oprávněn ukládat úkoly vedoucímu oddělení pro věci kárné předseda kárné komise a dávat mu za tím účelem i závazné po kyny. Čl. 38 Kontrolní oddělení (1) Kontrolní oddělení vytváří podmínky pro řádnou činnost kontrolní rady. (2) Kontrolní oddělení přijímá, eviduje a zajišťuje vyřizování stížností podaných Komoře na advokáty nebo zaměstnance Komory; zajišťuje dále, aby stěžovatel byl o postupu při vyřizování stížnosti pravidelně vyrozumíván. Za účelem posouzení důvodnosti stížnosti je kontrolní oddělení oprávněno vyžádat si od kteréhokoliv útvaru kanceláře potřebné doklady a vyjádření. (3) Kontrolní oddělení vytváří podmínky pro řádnou činnost předsedy kontrolní rady jako kárného žalobce, jakož i pro činnost advokátů pověřených předsedou kontrolní rady provedením přípravných úkonů potřebných k prověření, zda došlo ke kárnému provinění; za tím účelem zejména opatřuje od ostatních útvarů kanceláře, advokátů nebo jiných osob potřebné doklady a vyjádření, zajišťuje vypracování kárné žaloby a dalších podání předsedy kontrolní rady jako kárného žalob ce v kárném řízení, sleduje průběh kárného řízení a předkládá předsedovi kontrolní rady jako kárnému žalobci svá doporučení pro další postup v kárném řízení. Čl. 39 Oddělení pro věci kárné (1) Oddělení pro věci kárné vytváří podmínky pro řádnou činnost kárné komise. (2) Oddělení pro věci kárné v kárném řízení a) vytváří podmínky pro řádnou činnost předsedy kárné komise při plnění jeho úkolů v kárném řízení, jakož i pro řádnou činnost kárných senátů. Za tím účelem zejména zajišťuje podle pokynů předsedy kárného senátu jednání kárného senátu a obstarává důkazy, které mají být provedeny, předvolává k jednání kárného senátu účastníky kárného řízení a jiné osoby a zajišťuje vypracování písemných vyhotovení rozhodnutí vydaných v kárném řízení a jejich doručování, b) sleduje, kdy rozhodnutí vydaná v kárném řízení nabyla právní moci nebo se stala vykonatelnými, c) bez odkladu poté, co se stala rozhodnutí vydaná v kárném řízení vykonatelnými, zajišťuje jejich výkon nebo navrhuje příslušnému orgánu Komory nebo útvaru kanceláře provedení jejich výkonu, d) sleduje, zda a kdy byla rozhodnutí vydaná v kárném řízení vykonána. (3) Oddělení pro věci kárné zajišťuje podle pokynů předsedy kárné komise redakci Sbírky kárných rozhodnutí České advokátní komory. Čl. 40 Kancelářský řád Předseda je oprávněn vydat na návrh tajemníka a po vyjádření předsedy kontrolní rady a předsedy kárné komise kancelářský řád, který stanoví pro činnost kanceláře podrobnější pravidla.
ČÁST ČTVRTÁ Oddíl první Čl. 41 Druhy seznamů Komora vede a) seznam advokátů (§ 4 zákona), b) seznam advokátních koncipientů (§ 36 zákona), c) seznam sdružení a veřejných obchodních společností vykonávajících advokacii (§ 11 odst. 2 zákona) (dále jen “seznamy”). Čl. 42 Způsob vedení seznamů Komora vede seznamy prostřednictvím záznamů na elektronických nosičích dat. Čl. 43 Veřejný přístup k seznamům (1) Do seznamů může každý nahlédnout a pořizovat si z nich výpisy. (2) Představenstvo je oprávněno stanovit, že Komora poskytne v některých případech jí pořízený výpis ze seznamu (§ 55d odst. 2 zákona) pouze proti přiměřené úhradě; předseda v takovém případě vydá na návrh tajemníka sazebník úhrad a uveřejní jej ve Věstníku. (3) Komora uveřejňuje nebo zajišťuje uveřejnění seznamů, popřípadě podstatných údajů z nich tiskem. (4) Záznamy v seznamu advokátů a v seznamu advokátních koncipientů, popřípadě podstatné údaje z nich uveřejňuje Komora průběžně ve Věstníku. (5) Komora uveřejňuje seznam advokátů a seznam advokátních koncipientů, popřípadě podstatné údaje z nich i jiným zákonem stanoveným způsobem. (6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se nevztahují na údaje obsažené v seznamech, které jsou tímto organizačním řádem označeny za údaje neveřejné (čl. 46 odst. 6 a čl. 51 odst. 6). Čl. 44 Provádění záznamů v seznamech Provádění záznamů v seznamech zajišťuje na základě pokynu předsedy kancelář; podrobnosti stanoví kancelářský řád.
Oddíl druhý Čl. 45 Obecné ustanovení V seznamu advokátů se záznamem vyznačují následující skutečnosti: a) zápis do seznamu advokátů, b) pozastavení výkonu advokacie, c) zánik pozastavení výkonu advokacie, d) vyškrtnutí ze seznamu advokátů. Čl. 46 Záznam o zápisu do seznamu advokátů (1) Záznam o zápisu do seznamu advokátů obsahuje tyto údaje: a) den, kdy došlo k zápisu do seznamu advokátů, b) jméno a příjmení advokáta a jeho akademické tituly, c) rodné číslo advokáta, d) adresu bydliště advokáta, jejíž součástí musí být název obce (města), popřípadě i název části obce (města), název ulice, číslo popisné a orientační a příslušné poštovní směrovací číslo, e) údaj o telekomunikačních spojeních do bydliště advokáta, f) identifikační číslo advokáta, g) registrační číslo advokáta přidělené mu Komorou, h) adresu sídla advokáta s tím, že písmeno d) se použije obdobně, ch) údaj o telekomunikačních spojeních do sídla advokáta, i) údaj o tom, že advokát byl zapsán do seznamu advokátů podle § 5 odst. 2 zákona, označení cizího státu, v němž advokát získal oprávnění k poskytování právních služeb, jakož i označení příslušného orgánu tohoto státu podle § 35d zákona, j) údaj o způsobu, jakým advokát vykonává advokacii, k) název (obchodní jméno) sdružení, v němž advokát vykonává advokacii, adresu jeho sídla s tím, že písmeno d) se použije obdobně, údaj o telekomunikačních spojeních do sídla sdružení a jména, příjmení a registrační čísla všech advokátů, kteří jsou účastníky sdružení, l) obchodní jméno společnosti, v níž advokát vykonává advokacii, adresu jejího sídla s tím, že písmeno d) se použije obdobně, identifikační číslo společnosti, údaj o telekomunikačních spojeních do sídla společnosti a jména, příjmení a registrační čísla všech advokátů, kteří jsou společníky společnosti, m) adresu pobočky či jiné obdobné organizační složky advokáta, sdružení nebo společnosti, v níž advokát poskytuje pravidelně právní služby s tím, že písm. d) se použije obdobně, a údaj o telekomunikačních spojeních do sídla pobočky (jiné obdobné organizační složky), n) údaj o jazykových znalostech advokáta, o) údaj o odborném zaměření advokáta, p) údaj o tom, že advokátovi bylo uloženo v kárném řízení kárné opatření veřejného napomenutí, pokuty, dočasného zákazu výkonu advokacie nebo vyškrtnutí ze seznamu advokátů. (2) Údaje uvedené v odstavci 1 písm. b) až f) a h) až m) musí být uvedeny v žádosti o zápis do seznamu advokátů nebo, je-li to povahou věci vyloučeno, písemně oznámeny Komoře nejpozději do dvou týdnů ode dne zápisu do seznamu advokátů, popřípadě ode dne, kdy příslušná skutečnost nastala; tyto údaje se považují za skutečnosti nezbytné pro vedení seznamu advokátů podle § 29 odst. 1 zákona. Údaj uvedený v odstavci 1 písm. k) musí advokát doložit originálem nebo úředně ověřenou kopií písemné smlouvy podle § 14 odst. 1 zákona; údaj uvedený v odstavci 1 písm. l) musí advokát doložit originálem nebo úředně ověřenou kopií výpisu z obchodního rejstříku. (3) Advokát je povinen oznámit písemně Komoře změnu údajů uvedených v odstavci 2, a to nejpozději do jednoho týdne, co nastala. (4) Údaje uvedené v odstavci 1 písm. n) a o) se vyznačí v seznamu advokátů na základě písemné žádosti advokáta. (5) Údaj uvedený v odstavci 1 písm. p) se vyznačí v seznamu advokátů na základě pravomocného kárného rozhodnutí; tento údaj se vymaže ze seznamu advokátů, jakmile se na advokáta počne hledět, jako by mu nebylo uloženo kárné opatření (§ 35b zákona). (6) Údaje uvedené v odstavci 1 písm. c) až e) a p) jsou údaji neveřejnými (čl. 43 odst. 6). Čl. 47 Záznam o pozastavení výkonu advokacie Záznam o pozastavení výkonu advokacie obsahuje tyto údaje: a) den, kdy pozastavení výkonu advokacie započalo, b) důvod pozastavení výkonu advokacie s odkazem na příslušné ustanovení zákona. Čl. 48 Záznam o zániku pozastavení výkonu advokacie Záznam o zániku pozastavení výkonu advokacie obsahuje údaj o dni, kdy k zániku pozastavení výkonu advokacie došlo. Čl. 49 Záznam o vyškrtnutí ze seznamu advokátů Záznam o vyškrtnutí ze seznamu advokátů obsahuje tyto údaje: a) den, kdy došlo k vyškrtnutí ze seznamu advokátů, b) důvod vyškrtnutí ze seznamu advokátů s odkazem na příslušné ustanovení zákona.
Oddíl třetí Čl. 50 Obecné ustanovení V seznamu advokátních koncipientů se záznamem vyznačují následující skutečnosti: a) zápis do seznamu advokátních koncipientů, b) pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta, c) zrušení pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta, d) vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů. Čl. 51 Záznam o zápisu do seznamu advokátních koncipientů (1) Záznam o zápisu do seznamu advokátních koncipientů obsahuje tyto údaje: a) den, kdy došlo k zápisu do seznamu advokátních koncipientů, b) jméno a příjmení advokátního koncipienta a jeho akademické tituly, c) rodné číslo advokátního koncipienta, d) adresu bydliště advokátního koncipienta, jejíž součástí musí být název obce (města), popřípadě i název části obce (města), název ulice, číslo popisné a orientační a příslušné poštovní směrovací číslo, e) údaj o telekomunikačních spojeních do bydliště advokátního koncipien ta, f) registrační číslo advokátního koncipienta přidělené mu Komorou, g) jméno, příjmení, adresu sídla a registrační číslo advokáta, k němuž je advokátní koncipient v pracovním poměru, popřípadě obchodní jméno, adresu sídla a identifikační číslo veřejné obchodní společnosti vykonávající advokacii, k níž je advokátní koncipient v pracovním poměru, včetně údaje o telekomunikačních spojeních; ustanovení písmena d) se použije obdobně, h) údaj o tom, že advokátnímu koncipientovi bylo uloženo v kárném řízení kárné opatření veřejného napomenutí, pokuty nebo vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů. (2) Údaje uvedené v odstavci 1 písm. b) až e) a g) musí být uvedeny v žádosti o zápis do seznamu advokátních koncipientů; tyto údaje se považují za skutečnosti nezbytné pro vedení seznamu advokátních koncipientů (§ 29 odst. 1 a § 39 zákona). (3) Advokátní koncipient je povinen oznámit písemně Komoře změnu údajů uvedených v odstavci 2, a to nejpozději do jednoho týdne, co nastala. (4) Údaj uvedený v odstavci 1 písm. h) se vyznačí v seznamu advokátních koncipientů na základě pravomocného kárného rozhodnutí; tento údaj se vymaže ze seznamu advokátních koncipientů, jakmile se na advokátního koncipienta počne hledět, jako by mu nebylo uloženo kárné opatření (§ 35b zákona). (5) Údaje uvedené v odstavci 1 písm. c) až e) a h) jsou údaji neveřejnými (čl. 43 odst. 4). Čl. 52 Další záznamy v seznamu advokátních koncipientů Pro záznamy v seznamu advokátních koncipientů o pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta, o zániku pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta a o vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů se použijí obdobně čl. 47 až 49.
Oddíl čtvrtý Čl. 53 Obecné ustanovení (1) V seznamu sdružení a veřejných obchodních společností vykonávajících advokacii (dále jen “seznam”) se záznamem vyznačují následující skutečnosti: a) zápis sdružení nebo veřejné obchodní společnosti (dále jen “společnost”) do seznamu, b) vyškrtnutí sdružení nebo společnosti ze seznamu. (2) Podkladem pro záznam v seznamu jsou údaje obsažené v seznamu advokátů; záznam v seznamu se provede současně s příslušným záznamem v seznamu advokátů. Čl. 54 Záznam o zápisu sdružení nebo společnosti do seznamu Záznam o zápisu do seznamu advokátních koncipientů obsahuje tyto údaje: a) den, kdy došlo k zápisu sdružení nebo společnosti do seznamu, b) název (obchodní jméno) sdružení nebo společnosti, c) adresu sídla sdružení nebo společnosti, jejíž součástí musí být název obce (města), popřípadě i název části obce (města), název ulice, číslo popisné a orientační a příslušné poštovní směrovací číslo, d) jména, příjmení a registrační čísla všech advokátů, kteří jsou účastníky sdružení nebo společníky společnosti, jakož i údaj o tom, který z nich byl pověřen k jednání ve vztahu ke Komoře, e) identifikační číslo společnosti. Čl. 55 Záznam o vyškrtnutí sdružení nebo společnosti ze seznamu Záznam o vyškrtnutí sdružení nebo společnosti ze seznamu obsahuje údaj o dni, kdy k vyškrtnutí sdružení nebo společnosti ze seznamu došlo.
ČÁST PÁTÁ
Oddíl první Čl. 56 Obecné ustanovení (1) Finanční hospodaření Komory se řídí rozpočtem České advokátní komory (dále jen “rozpočet”), není-li v odstavci 2 stanoveno jinak. (2) Hospodaření Komory s prostředky sociálního fondu Komory, popřípadě jiných fondů Komory [§ 43 písm. c) zákona], se řídí jinými stavovskými předpisy. Čl. 57 Rozpočtový rok Rozpočtový rok Komory je shodný s kalendářním rokem. Čl. 58 Návrh rozpočtu (1) Návrh rozpočtu sestává z reálného odhadu příjmů a výdajů Komory v rozpočtovém roce. (2) Jednotlivé příjmy a výdaje rozpočtu se dělí do rozpočtových kapitol; výdaje na činnost kontrolní rady a kontrolního oddělení kanceláře a výdaje na činnost kárné komise a oddělení pro věci kárné kanceláře musí být vyčleněny do samostatných rozpočtových kapitol. (3) Návrh rozpočtu vypracovává tajemník a předkládá jej k vyjádření předsedovi kontrolní rady a předsedovi kárné komise. (4) Předseda Komory předkládá návrh rozpočtu, spolu s vyjádřeními předsedy kontrolní rady a předsedy kárné komise, ke schválení představenstvu, a to zpravidla tak, aby představenstvo návrh rozpočtu projednalo na poslední schůzi v roce předcházejícím rozpočtovému roku. Čl. 59 Schválení rozpočtu (1) Rozpočet schvaluje představenstvo; rozpočet je schválen, hlasovala-li pro něj většina všech členů představenstva. (2) Rozpočet schválený podle odstavce 1 uveřejní předseda bez odkladu ve Věstníku. Čl. 60 Rozpočtové provizorium Po dobu, než dojde ke schválení rozpočtu, se řídí finanční hospodaření Komory rozpočtem na předchozí rozpočtový rok. Čl. 61 Změna rozpočtu Pro postup při změně rozpočtu se použijí obdobně ustanovení čl. 58 a 59. Čl. 62 Čerpání rozpočtové rezervy Rozpočtovou rezervu lze čerpat pouze k účelu stanovenému představenstvem.
Oddíl druhý Čl. 63 Nakládání s majetkem Komory v rámci obvyklého hospodaření (1) Rozhodování o nakládání s majetkem Komory v rámci obvyklého hospodaření přísluší předsedovi Komory. Předseda je oprávněn přenést pravomoc nakládat s majetkem Komory v rámci obvyklého hospodaření na tajemníka, popřípadě na jiného zaměstnance Komory; ustanovení čl. 13 odst. 2 tím není dotčeno. (2) Představenstvo je oprávněno upravit nakládání s majetkem Komory v rámci obvyklého hospodaření odchylně od odstavce 1. Čl. 64 Nakládání s majetkem Komory mimo rámec obvyklého hospodaření (1) Rozhodování o nakládání s majetkem Komory mimo rámec obvyklého hospodaření přísluší představenstvu. (2) Nakládáním s majetkem Komory mimo rámec obvyklého hospodaření podle odstavce 1 se rozumí zejména a) uzavření úvěrové smlouvy nebo smlouvy o půjčce, b) nabytí nebo zcizení podílu na jiné právnické osobě, c) zatížení majetku Komory zástavním nebo jiným obdobným právem, d) nakládání s nemovitým majetkem Komory, e) nakládání s jiným majetkem Komory, jehož hodnota je vyšší než 1 000 000,– Kč. (3) Každé rozhodnutí představenstva o nakládání s majetkem Komory mimo obvyklé hospodaření dá předseda bez odkladu na vědomí předsedovi kontrolní rady. Čl. 65 Nakládání s majetkem Komory na základě výsledků výběrového řízení (1) Rozhodnutí o nakládání s majetkem Komory podle čl. 64 v případě, kdy hodnota majetku nebo závazku Komory je vyšší než 3 000 000,– Kč, se zpravidla činí na základě výsledků výběrového řízení. (2) Podmínky výběrového řízení, popřípadě i způsob jejich uveřejnění stanoví v každém jednotlivém případě představenstvo. Čl. 66 Smlouva uzavřená Komorou a členy (náhradníky) orgánů Komory nebo osobami jim blízkými Smlouva mezi Komorou a členem (náhradníkem) představenstva, kontrolní rady nebo kárné komise anebo osobami jim blízkými, jejímž předmětem je plnění vyšší než 10 000,– Kč, musí být uzavřena v písemné formě a po předchozím souhlasu představenstva; předseda předloží jedno vyhotovení smlouvy bez odkladu po jejím uzavření předsedovi kontrolní rady. Čl. 67 Dary z majetku Komory (1) Majetku Komory nelze použít k poskytování darů; to neplatí, má-li být daru použito k a) rozvoji právní kultury v tuzemsku nebo v zahraničí, včetně rozvoje advokacie nebo jiných právnických povolání, b) rozvoji kolegiálních vztahů mezi advokáty, c) zvýšení prestiže a dobrého jména advokacie v tuzemsku nebo v zahraničí, d) humanitárním nebo jiným veřejně prospěšným účelům. (2) Stavovské předpisy uvedené v čl. 56 odst. 2 nejsou ustanovením odstav ce 1 dotčeny.
Oddíl třetí Čl. 68 Vedení účetnictví Komora vede účetnictví v rozsahu a způsobem stanoveným příslušnými právními předpisy. Čl. 69 Ověření účetní závěrky auditorem Řádná i mimořádná účetní závěrka Komory musí být ověřena auditorem. Oddíl čtvrtý Čl. 70 Předseda Komory uveřejní ve Věstníku nejpozději do konce měsíce září každého roku a) hlavní údaje účetní závěrky předchozího kalendářního roku, b) zprávu o hospodaření s majetkem Komory v předchozím kalendářním roce, c) údaje o stavu majetku Komory k 31. prosinci předchozího kalendářního roku, d) výrok auditora o ověření účetní závěrky předchozího kalendářního roku.
ČÁST ŠESTÁ Společné ustanovení Čl. 71 Zaměstnancem Komory podle tohoto organizačního řádu se rozumí i advokát, který se pod dohledem předsedy, předsedy kontrolní rady nebo předsedy kárné komise dlouhodobě podílí na plnění úkolů Komory. Ustanovení přechodná Čl. 72 (1) Regionální sekce Komory zřízené do dne účinnosti tohoto organizačního řádu se považují za regionální střediska podle čl. 27. (2) Regionální zmocněnci Komory jmenovaní do dne účinnosti tohoto organizačního řádu se považují za regionální představitele podle čl. 27 odst. 3. Čl. 73 Za jiné orgány Komory podle čl. 28 se považují i poradní orgány Komory, které byly zřízeny do dne účinnosti tohoto organizačního řádu. Čl. 74 Kancelářský řád vydaný podle dosavadních předpisů se považuje za kancelářský řád podle čl. 40; předseda vydá do 30. června 2000 nový kancelářský řád. Ustanovení závěrečná Čl. 75 Zrušovací ustanovení Zrušují se 1. usnesení sněmu č. 2/1996 Věstníku, kterým se přijímá Organizační řád České advokátní komory, 2. čl. 33 usnesení představenstva České advokátní komory č. 1/1997 Věstníku, kterým se stanoví pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže advokátů České republiky, 3. usnesení představenstva České advokátní komory ze dne 1. července 1996, o převzetí některých předpisů přijatých Českou advokátní komorou a Komorou komerčních právníků České republiky do 30. června 1996 jako stavovských předpisů ve znění zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, které bylo uveřejněno pod č. 5/1997 Věstníku, ve znění usnesení sněmu č. 2/1996 Věstníku, usnesení sněmu č. 3/1996 Věstníku, usnesení sněmu č. 4/1996 Věstníku, usnesení sněmu č. 6/1996 Věstníku, usnesení představenstva České advokátní komory č. 2/1997 Věstníku, usnesení představenstva České advokátní komory č. 1/1998 Věstníku, usnesení představenstva České advokátní komory č. 6/1998 Věstníku a usnesení představenstva České advokátní komory č. 2/1999 Věstníku. Čl. 76 Účinnost Tento organizační řád nabude účinnosti třicátým dnem po jeho vyhlášení ve Věstníku.
JUDr. Karel Čermák, v. r. předseda České advokátní komory
4 Usnesení sněmu ze dne 8. listopadu 1999, kterým se schvaluje výše a splatnost příspěvku na činnost České advokátní komory Sněm České advokátní komory se usnesl podle § 43 písm. d) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb., takto: Čl. 1 Výše příspěvku na činnost České advokátní komory (dále jen “příspěvek”) na jeden kalendářní rok činí a) 6 000,– Kč, b) 2 000,– Kč, byl-li advokátovi pozastaven výkon advokacie, c) 3 000,– Kč, byl-li advokát zapsán do seznamu advokátů po 30. 6. kalendářního roku, za který má být příspěvek zaplacen. Čl. 2 (1) Příspěvek je splatný do 20. ledna kalendářního roku, za který má být příspěvek zaplacen. (2) Byl-li advokát zapsán do seznamu advokátů po splatnosti příspěvku podle odstavce 1, je příspěvek splatný do jednoho týdne ode dne zápisu. Čl. 3 Představenstvo České advokátní komory (dále jen “představenstvo”) stanoví usnesením vyhlášeným ve Věstníku České advokátní komory a) způsob placení příspěvku, b) podmínky vrácení, prominutí nebo snížení příspěvku, c) podmínky prodloužení splatnosti příspěvku. Čl. 4 Představenstvo je oprávněno upravit usnesením vyhlášeným ve Věstníku České advokátní komory výši příspěvku podle čl. 1 v návaznosti na míře inflace zjištěné Českým statistickým úřadem. Čl. 5 Do vydání stavovského předpisu podle čl. 3 se postupuje podle usnesení představenstva České advokátní komory č. 6/1997 Věstníku, kterým se upravují některé otázky související s placením ročního příspěvku na činnost České advokátní komory, ve znění usnesení představenstva České advokátní komory č. 4/1998 Věstníku. Čl. 6 Zrušuje se usnesení sněmu č. 3/1996 Věstníku o výši ročního příspěvku na činnost České advokátní komory a o výši poplatku za zápis do seznamu advokátů. Čl. 7 Toto usnesení nabude účinnosti dnem 1. ledna 2000. JUDr. Karel Čermák, v. r. předseda České advokátní komory
5 Usnesení sněmu ze dne 8. listopadu 1999 o sociálním fondu České advokátní komory Sněm České advokátní komory se usnesl podle § 43 písm. c) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb., takto:
Oddíl první Čl. 1 Toto usnesení upravuje tvorbu, používání a hospodaření se sociálním fondem České advokátní komory (dále jen “fond”). Čl. 2 Fond je určen k zabezpečování sociálních, kulturních a dalších potřeb advokátů a advokátních koncipientů nebo pozůstalých po nich, jakož i zaměstnanců a bývalých zaměstnanců České advokátní komory (dále jen “Ko mora”). Čl. 3 Na poskytnutí prostředků z fondu není právní nárok. Čl. 4 Prostředky poskytnuté z fondu nemusí být vráceny; to neplatí, jde-li o půjčku, nebo je-li dále stanoveno jinak.
Oddíl druhý Čl. 5 (1) Fond je tvořen a) odvody advokátů do fondu podle zvláštního usnesení sněmu, b) výnosem z pokut uložených advokátům nebo advokátním koncipientům jako kárné opatření, c) splátkami půjček poskytnutých z fondu, d) prostředky z vrácených příspěvků, půjček a darů, e) peněžitými dary poskytnutými Komoře, pokud dárce prohlásí, že mají být příjmem fondu, f) úroky nebo jinými přírůstky k prostředkům fondu. (2) Představenstvo České advokátní komory (dále jen “představenstvo”) je oprávněno stanovit usnesením vyhlášeným ve Věstníku České advokátní komory další příjmy fondu.
Oddíl třetí Obecná ustanovení Čl. 6 (1) Prostředků fondu lze použít a) k pořízení, vybavení, opravám, technickému zhodnocení nebo rekonstrukci nemovitostí Komory, které slouží k rekreaci advokátů, advokátních koncipientů a zaměstnanců nebo bývalých zaměstnanců Komory, b) pro výchovné a vzdělávací účely a k úhradě studijních materiálů pro advokáty a advokátní koncipienty, c) k financování sportovních akcí pořádaných Komorou, d) ke krytí ztrát vzniklých v důsledku snížení nebo prominutí příspěvků na činnost Komory. (2) K účelu uvedenému v odstavci 1 písm. a) lze v jednom kalendářním roce použít prostředků fondu do výše 250 000,– Kč. Čl. 7 (1) Za podmínek dále uvedených lze prostředků fondu použít i k poskytnutí a) příspěvku na zvyšování odborné kvalifikace, b) sociálního příspěvku, c) příspěvku na úhradu nákladů spojených s bezplatným poskytnutím právních služeb, d) příspěvku nástupci advokáta, e) příspěvku na kulturní a sociální potřeby zaměstnanců a bývalých zaměstnanců Komory, f) příspěvku na sportovní akce, g) půjčky, h) daru. (2) Příspěvky, půjčky nebo dary podle odstavce 1 lze poskytnout jen na základě písemné žádosti, která musí obsahovat i vylíčení okolností, které mají být podle čl. 8 až 16 důvodem k jejich poskytnutí; existenci těchto okolností je žadatel povinen prokázat. (3) Půjčky se poskytují na základě písemné smlouvy o půjčce. (4) Byl-li příspěvek, půjčka nebo dar poskytnut na základě nepravdivých údajů, musí být prostředky z nich získané vráceny Komoře do jednoho měsíce ode dne doručení písemné výzvy. Zvláštní ustanovení Čl. 8 Příspěvek na zvyšování odborné kvalifikace (1) Příspěvek lze poskytnout advokátům a advokátním koncipientům na úhradu nákladů spojených s účastí na odborných školeních a seminářích nebo jiných výchovných a vzdělávacích akcích. (2) Příspěvek se zásadně poskytuje jednorázově; příspěvek ve formě stipendia je možné poskytnout pouze výjimečně, a to s přihlédnutím k potřebám advokacie a k sociální situaci advokáta nebo advokátního koncipienta. Čl. 9 Sociální příspěvek (1) Advokátům nebo advokátním koncipientům, kteří se nezaviněně ocitli ve finanční tísni, lze poskytnout jednorázový příspěvek až do výše 10 000,– Kč. (2) Pozůstalým po advokátu nebo advokátním koncipientovi se z prostředků fondu vyplácí jednorázový příspěvek ve výši 5 000,– Kč; na základě žádosti lze pozůstalým poskytnout další jednorázový příspěvek až do výše 20 000,– Kč, pokud je to nezbytné k překonání nebo zmírnění jejich finanční tísně vyvolané úmrtím advokáta nebo advokátního koncipienta. (3) Příspěvky podle odstavce 2 se vyplácejí pozůstalým po advokátu nebo advokátním koncipientovi v tomto pořadí: a) manžel (manželka), popřípadě druh (družka), b) děti, které žily s advokátem nebo advokátním koncipientem ve společné domácnosti, c) rodiče, pokud žili s advokátem nebo advokátním koncipientem ve společné domácnosti. (4) Je-li osob uvedených v odstavci 3 více, rozdělí se příspěvek mezi ně rovným dílem. Čl. 10 Příspěvek na úhradu nákladů spojených s bezplatným poskytnutím právních služeb (1) Advokátovi, který byl Komorou podle § 18 odst. 2 zákona určen k poskytnutí právních služeb, lze poskytnout jednorázový příspěvek na úhradu běžných administrativních prací spojených s poskytnutím právních služeb, pokud v podmínkách poskytnutí právních služeb Komora stanovila, že budou advokátem poskytnuty bezplatně; výše příspěvku činí 150,– Kč za jeden úkon právních služeb. (2) Pokud klient vzhledem ke svým příjmovým a majetkovým poměrům není schopen nahradit advokátovi hotové výdaje, které advokát v souvislosti s poskytováním právních služeb podle odstavce 1 vynaložil, lze advokátovi poskytnout další jednorázový příspěvek ve výši 75,– Kč za jeden úkon právních služeb na úhradu hotových výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a místní cestovné. (3) Jde-li o klienta uvedeného v odstavci 2 a jsou-li proto důvody zvláštního zřetele hodné, lze poskytnout advokátovi i další jednorázový příspěvek na úhradu jiných hotových výdajů, které advokát v souvislosti s poskytováním právních služeb účelně a prokazatelně vynaložil, a to zejména cestovních výdajů, výdajů na vypracování znaleckých posudků a vyjádření, výdajů na tlumočníka a pořízení překladů, výdajů na pořízení opisů a kopií, včetně jejich úředního ověření, jakož i výdajů na úřední ověření podpisů; příspěvek však nelze poskytnout na úhradu soudních nebo jiných obdobných poplatků. Výše příspěvku se stanoví s přihlédnutím k celkové výši hotových výdajů, které advokátovi prokazatelně vznikly; úhrada cestovních nákladů se však určí nejvýše ve výši stanovené podle právních předpisů o cestovních náhradách. (4) Příspěvky podle odstavce 2 a 3 nelze poskytnout v případě, kdy povinnost k náhradě hotových výdajů byla soudem nebo jiným příslušným orgánem uložena protistraně. (5) Příspěvky podle odstavce 1 až 3 lze advokátovi poskytnout až po ukončení poskytování právních služeb. Čl. 11 Příspěvek nástupci advokáta (1) Příspěvek lze poskytnout advokátovi, který byl Komorou určen nástupcem advokáta (§ 27 odst. 4 zákona) nebo ustanoven zástupcem advokáta (§ 27 odst. 1 zákona), pokud na zástupce přešla práva a povinnosti zastoupeného advokáta podle § 27 odst. 2 zákona (dále jen “nástupce”), avšak nástupce v poskytování právních služeb klientům svého předchůdce nepokračuje, popřípadě pokračuje v poskytování právních služeb pouze některému nebo některým z nich. (2) Příspěvek se poskytuje na úhradu nákladů, které nástupci vzniknou v souvislosti s uzavřením klientských spisů a s jejich předáním klientům, popřípadě jimi určeným advokátům nebo jiným osobám, a to včetně nákladů vzniklých v souvislosti s opatřením a zpracováním podkladů pro vyúčtování pohledávek a závazků klientů pro účely dědického řízení po zemřelém advokátovi. (3) Příspěvek je jednorázový a poskytuje se do výše 150,– Kč za každý klientský spis uzavřený způsobem uvedeným v odstavci 2; při rozhodování o přiznání příspěvku a jeho výši se přihlédne zejména k výhodám, které nástupce získal v důsledku převzetí klientů svého předchůdce. Celková výše příspěvku nesmí však přesáhnout 15 000,– Kč; to platí i v případě, kdy bylo Komorou ustanoveno, popřípadě určeno více zástupců nebo nástupců. (4) Jsou-li proto důvody zvláštního zřetele hodné, lze poskytnout nástupci i další jednorázový příspěvek na úhradu cestovních výdajů; ustanovení čl. 10 odst. 3 věta druhá se použije obdobně. (5) Příspěvky podle odstavce 3 a 4 lze advokátovi poskytnout až po uzavření všech klientských spisů způsobem uvedeným v odstavci 2. Čl. 12 Příspěvek na kulturní a sociální potřeby zaměstnanců a bývalých zaměstnanců Komory (1) Příspěvek lze poskytnout zaměstnancům nebo bývalým zaměstnancům Komory, kteří jsou ve starobním nebo invalidním důchodu. (2) Příspěvek je jednorázový a poskytuje se za účelem uspokojení kulturních a sociálních potřeb osob uvedených v odstavci 1 nebo osob jim blízkých, a to zejména jako a) příspěvek na dětskou rekreaci, včetně rehabilitace a zájezdů, a to v tuzemsku i v zahraničí, b) příspěvek za účelem řešení závažných neočekávaných sociálních situací. Čl. 13 Příspěvek na sportovní akce Advokátům, kteří jsou organizátory sportovní akce, jejímiž účastníky budou advokáti, advokátní koncipienti nebo zaměstnanci Komory, lze poskytnout jednorázový příspěvek na úhradu nákladů vzniklých s jejím uspořádáním. Čl. 14 Půjčka advokátům a advokátním koncipientům (1) Jestliže to odůvodňují jejich majetkové nebo sociální poměry, lze advokátům poskytnout půjčku na a) vybavení kanceláře, b) stavební úpravy kanceláře, c) další vzdělávání, d) překlenutí finančních obtíží, v nichž se nezaviněně ocitli. (2) Advokátním koncipientům lze poskytnout půjčku k účelům uvedeným v odstavci 1 písm. c) a d). (3) Půjčku lze poskytnout do výše 50 000,– Kč. Při společném výkonu advokacie nesmí tuto částku překročit součet všech půjček poskytnutých účastníkům sdružení nebo společníkům veřejné obchodní společnosti; to neplatí, jedná-li se o půjčku podle odstavce 1 písm. c) nebo d). (4) Půjčka je bezúročná. (5) Doba splatnosti půjčky bude dohodnuta ve smlouvě o půjčce; nesmí však být delší než pět let. Použije-li advokát nebo advokátní koncipient prostředků získaných z půjčky k jinému účelu, než ke kterému mu byla půjčka poskytnuta, je povinen splatit půjčku nebo její zbytek do jednoho měsíce ode dne doručení písemné výzvy Komory ke splacení půjčky; advokátovi nebo advokátnímu koncipientovi nebude v takovém případě další půjčka zpravidla poskytnuta. Nedohodne-li se advokát nebo advokátní kon cipient s Komorou jinak, je v případě vyškrtnutí ze seznamu advokátů nebo ze seznamu advokátních koncipientů půjčka nebo její zbytek splatný do tří měsíců ode dne vyškrtnutí ze seznamu advokátů nebo ze seznamu advokátních koncipientů. (6) Další půjčka může být poskytnuta teprve po splacení předchozí půjčky. Čl. 15 Půjčka zaměstnancům Komory (1) Jestliže to odůvodňují jejich majetkové nebo sociální poměry, lze zaměstnancům Komory (dále jen “zaměstnanec”) poskytnout půjčku na a) pořízení, rekonstrukci nebo opravy bytu nebo nemovitosti, které jsou nebo budou zaměstnancem používány k trvalému bydlení, b) zařízení bytu nábytkem nebo jiným obvyklým vybavením, c) překlenutí finančních obtíží, v nichž se nezaviněně ocitli. (2) Půjčku lze poskytnout do výše 30 000,– Kč. (3) Doba splatnosti půjčky bude dohodnuta ve smlouvě o půjčce; nesmí však být delší než tři roky. Použije-li zaměstnanec prostředků získaných z půjčky k jinému účelu, než ke kterému mu byla půjčka poskytnuta, je povinen splatit půjčku nebo její zbytek do jednoho měsíce ode dne doručení písemné výzvy Komory ke splacení půjčky; zaměstnanci nebude v takovém případě další půjčka zpravidla poskytnuta. Nedohodne-li se zaměstnanec s Komorou jinak, je v případě skončení pracovního poměru ke Komoře půjčka nebo její zbytek splatný do tří měsíců ode dne skončení pracovního poměru. (4) Ustanovení čl. 14 odst. 4 a 6 se použijí obdobně. Čl. 16 Dary (1) Prostředků fondu je možné použít k poskytnutí daru, má-li být daru použito k a) dobročinným, humanitárním nebo jiným veřejně prospěšným účelům, b) rozvoji nezávislé advokacie nebo k zajištění práva na obhajobu a spravedlivý proces v zemích s nedemokratickým režimem. (2) Prostředků fondu je možné použít i k poskytnutí daru zaměstnancům nebo bývalým zaměstnancům Komory při příležitosti jejich životního nebo pracovního jubilea. (3) Celková výše darů podle odstavce 1 poskytnutých v jednom kalendářním roce nesmí přesáhnout 250 000,– Kč.
Oddíl čtvrtý Čl. 17 (1) O použití prostředků fondu rozhoduje předseda Komory, popřípadě jiný jím určený člen představenstva. (2) O použití prostředků fondu podle čl. 6 odst. 1 písm. d) rozhoduje představenstvo. Čl. 18 (1) Prostředky fondu se evidují odděleně od ostatních prostředků Komory. (2) Prostředky fondu se zpravidla ukládají na samostatném účtu u bank. Čl. 19 (1) Předseda Komory předkládá představenstvu do konce dubna každého roku zprávu o hospodaření s fondem v předchozím kalendářním roce; jedno vyhotovení zprávy předloží předseda Komory na vědomí předsedovi kontrolní rady. (2) Předseda Komory uveřejní ve Věstníku České advokátní komory podstatné údaje ze zprávy o hospodaření s fondem podle odstavce 1 v rámci zprávy o hospodaření s majetkem Komory.
Oddíl pátý Společná ustanovení Čl. 20 (1) K účelům uvedeným v čl. 6 odst. 1 písm. c) a v čl. 13 lze v jednom kalendářním roce použít prostředků fondu nejvýše do částky 100 000,– Kč. (2) K účelům uvedeným v čl. 12 a v čl. 16 odst. 2 lze v jednom kalendářním roce použít prostředků fondu nejvýše do částky 100 000,– Kč. Čl. 21 Představenstvo je na základě návrhu předsedy Komory oprávněno rozhodnout v jednotlivých případech o použi tí prostředků fondu nad částky uvedené v čl. 6 odst. 2 a v čl. 20 odst. 1, nejvýše však o jednu polovinu. Přechodná ustanovení Čl. 22 Prostředky fondu kulturních a sociálních potřeb Komory vytvořené a závazky a pohledávky za tímto fondem vzniklé přede dnem, kdy toto usnesení nabude účinnosti, se tímto dnem stávají prostředky fondu a závazky a pohledávkami za fondem. Čl. 23 Prostředky fondu vytvořené a závazky a pohledávky za fondem vzniklé před účinností tohoto usnesení se považují za prostředky fondu a za závazky a pohledávky za fondem podle tohoto usnesení. Závěrečná ustanovení Čl. 24 Zrušuje se usnesení sněmu č. 5/1996 Věstníku, o tvorbě a používání sociálního fondu České advokátní komory. Čl. 25 Toto usnesení nabude účinnosti dnem 1. ledna 2000. JUDr. Karel Čermák, v. r. předseda České advokátní komory
6 Usnesení sněmu ze dne 8. listopadu 1999, kterým se schvaluje výše a splatnost odvodu advokátů do sociálního fondu České advokátní komory Sněm České advokátní komory se usnesl podle § 43 písm. d) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb., takto: Čl. 1 (1) Advokáti jsou povinni platit odvod do sociálního fondu České advokátní komory (dále jen “odvod”). (2) Odvod neplatí advokáti, kterým byl pozastaven výkon advokacie. Čl. 2 (1) Výše odvodu na jeden kalendářní rok činí a) 500,– Kč, b) 250,– Kč, byl-li advokát zapsán do seznamu advokátů po 30. 6. kalendářního roku, za který má být odvod zaplacen. Čl. 3 (1) Odvod je splatný do 20. ledna kalendářního roku, za který má být odvod zaplacen. (2) Byl-li advokát zapsán do seznamu advokátů po splatnosti odvodu podle odstavce 1, je odvod splatný do jednoho týdne ode dne zápisu. Čl. 4 Představenstvo České advokátní komory (dále jen “představenstvo”) stanoví usnesením vyhlášeným ve Věstníku České advokátní komory a) způsob placení odvodu, b) podmínky vrácení, prominutí nebo snížení odvodu, c) podmínky prodloužení splatnosti odvodu. Čl. 5 Představenstvo je oprávněno upravit usnesením vyhlášeným ve Věstníku České advokátní komory výši odvodu podle čl. 1 v návaznosti na míře inflace zjištěné Českým statistickým úřadem. Čl. 6 Zrušuje se usnesení sněmu č. 6/1996 Věstníku, kterým se schvaluje výše ročního odvodu do sociálního fondu České advokátní komory. Čl. 7 Toto usnesení nabude účinnosti dnem 1. ledna 2000. JUDr. Karel Čermák, v. r. předseda České advokátní komory
7 Usnesení sněmu ze dne 8. listopadu 1999, kterým se schvaluje výše náhrad za ztrátu času stráveného výkonem funkcí v orgánech České advokátní komory a upravuje poskytování náhrady hotových výdajů Sněm České advokátní komory se usnesl podle § 43 písm. e) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb. (dále jen “zákon”), takto: Úvodní ustanovení Čl. 1 Za výkon funkcí v orgánech České advokátní komory (dále jen “Komora”) přísluší advokátům a členům zkušební komise pro advokátní zkoušky a uznávací zkoušky, kteří nejsou advokáty (dále jen “oprávněná osoba”): a) náhrada za ztrátu času stráveného výkonem funkce (dále jen “náhrada za ztrátu času”) ve výši stanovené tímto ustanovením, b) náhrada hotových výdajů jimi vynaložených v souvislosti s výkonem funkce. Čl. 2 Funkcemi podle čl. 1 se rozumí a) členství v představenstvu Komory (dále jen “představenstvo”), b) členství v kontrolní radě, včetně výkonu funkce kárného žalobce nebo jeho zástupce, c) členství v kárné komisi, včetně výkonu funkce člena kárného senátu, d) funkce člena odvolacího senátu (§ 35 odst. 2 zákona), e) členství ve zkušební komisi pro advokátní zkoušky a uznávací zkoušky, včetně výkonu funkce člena zkušebního senátu, f) funkce regionálního představitele Komory a jeho náhradníka, g) členství v jiných orgánech Komory uvedených v § 41 odst. 2 zákona. Náhrada za ztrátu času Čl. 3 (1) Není-li v čl. 4 a 5 stanoveno jinak, činí náhrada za ztrátu času a) 100,– Kč za jednu hodinu výkonu funkce počínaje první a konče desátou hodinou výkonu funkce v jednom kalendářním měsíci, b) 300,– Kč za jednu hodinu počínaje jedenáctou hodinou výkonu funkce v jednom kalendářním měsíci. (2) Náhrada za ztrátu času podle odstavce 1 nepřísluší za účast na schůzích orgánů Komory. Čl. 4 Namísto náhrady za ztrátu času podle čl. 3 náleží členům zkušebních senátů za účast při advokátních zkouškách a uznávacích zkouškách jednorázová náhrada za ztrátu času ve výši a) 500,– Kč za každou zkoušenou osobu, jde-li o písemnou část advokátní zkoušky, b) 500,– Kč za každou zkoušenou osobu, jde-li o ústní část advokátní zkoušky, c) 300,– Kč za každou zkoušenou osobu, jde-li o uznávací zkoušku. Čl. 5 (1) Mimo náhrady za ztrátu času podle čl. 3 náleží předsedovi nebo jinému členovi kárného senátu za vypracování písemného vyhotovení rozhodnutí, kterým se řízení před kárným senátem končí, jednorázová náhrada za ztrátu času ve výši 500,– Kč. (2) Mimo náhrady za ztrátu času podle čl. 3 náleží předsedovi nebo jinému členovi odvolacího senátu za vypracování písemného vyhotovení rozhodnutí, kterým se řízení před odvolacím senátem končí, jednorázová náhrada za ztrátu času ve výši uvedené v odstavci 1. Náhrada hotových výdajů Čl. 6 Oprávněné osobě přísluší od Komory náhrada hotových výdajů, které účelně vynaložila v souvislosti s výkonem funkce. Čl. 7 Náhrada hotových výdajů náleží ve výši, ve které oprávněné osobě prokazatelně vznikly; náhrada cestovních nákladů se však určí nejvýše ve výši stanovené podle právních předpisů o cestovních náhradách. Uplatnění nároku a jeho splatnost Čl. 8 (1) Oprávněná osoba uplatní nárok na náhradu za ztrátu času nebo nárok na náhradu hotových výdajů v kanceláři Komory. (2) Důvod nároku a jeho výši je třeba doložit; nárok na náhradu za ztrátu času je třeba doložit i potvrzením podepsaným a) předsedou příslušného orgánu Komory, b) místopředsedou příslušného orgánu Komory, jde-li o nárok uplatněný jeho předsedou, c) předsedou Komory, jde-li o nárok uplatněný regionálním představitelem Komory. Čl. 9 Nárok je splatný do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl nárok oprávněnou osobou řádně uplatněn. Společné ustanovení Čl. 10 (1) Představenstvo je oprávněno zvýšit usnesením vyhlášeným ve Věstníku České advokátní komory a) náhradu za ztrátu času podle čl. 3 odst. 1 písm. b) až na 500,– Kč za jednu hodinu výkonu funkce, b) zvýšit náhrady za ztrátu času podle čl. 4 a 5 až o 20 %. (2) Představenstvo je oprávněno stanovit v jednotlivých případech z důvodů zvláštního zřetele hodných náhradu za ztrátu času podle čl. 3 jednorázovou měsíční částkou nebo jednorázovou částkou za výkon určitých činností, popřípadě za splnění určitého úkolu. Závěrečná ustanovení Čl. 11 Zrušuje se usnesení sněmu č. 4/1996 Věstníku, kterým se schvaluje výše náhrady za ztrátu času stráveného výkonem funkcí v orgánech České advokátní komory a upravuje poskytování náhrady hotových výdajů. Čl. 12 Toto usnesení nabude účinnosti dnem 1. ledna 2000. JUDr. Karel Čermák, v. r. předseda České advokátní komory
8 Usnesení představenstva České advokátní komory ze dne 8. listopadu 1999, kterým se stanoví poplatek za vydání osvědčení o zápisu do seznamu advokátů aPředstavenstvo České advokátní komory se usneslo podle § 5 odst. 4 a § 53 odst. 1 písm. b) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb., takto: Čl. 1 Poplatek za vydání osvědčení o zápisu do seznamu advokátů (dále jen “poplatek”) se stanoví ve výši 4 000 Kč. Čl. 2 Poplatek se platí v hotovosti v kanceláři České advokátní komory (dále jen “Komora”) nebo na účet Komory č. 12432-011/0100, vedený u Komerční banky, a. s., Praha 1, Spálená 51; při platbě je třeba uvést konstantní symbol 308 a variabilní symbol, kterým je šestimístné číslo nerozdělené pomlčkou nebo lomítkem a sestávající z číslice 34 a čtyřmístného registračního čísla advokáta. Čl. 3 Toto usnesení nabude účinnosti dnem 1. ledna 2000. JUDr. Karel Čermák, v. r. předseda České advokátní komory
9 Usnesení představenstva České advokátní komory ze dne 8. listopadu 1999, kterým se stanoví některé podrobnosti o dokumentaci advokáta vedené při poskytování právních služeb Představenstvo České advokátní komory se usneslo podle § 53 odst. 1 písm. g) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb. (dále jen “zákon”), takto: Čl. 1 Dokumentace o poskytování právních služeb podle § 25 odst. 1 zákona (dále jen “dokumentace”) musí být advokátem vedena tak, aby z ní byl zřejmý jeho postup při poskytování právních služeb, jakož i oprávněnost účtované odměny. Čl. 2 (1) Advokát je povinen předložit dokumentaci nebo klientský spis, případě jejich příslušnou součást, požádá-li ho o to člen kontrolní rady České advokátní komory nebo advokát, který byl pověřen předsedou kontrolní rady podle § 33 odst. 3 zákona, v rámci prověřování, zda došlo ke kárnému provinění. (2) Žádosti podle odstavce 1 je advokát povinen bez odkladu vyhovět. (3) Ustanoveními předchozích odstavců nejsou dotčeny jiné stavovské předpisy.1) Čl. 3 Advokát je povinen uschovat dokumentaci a klientský spis po dobu pěti let ode dne, kdy ukončil poskytování právních služeb. Čl. 4 Toto usnesení nabude účinnosti třicátým dnem po jeho vyhlášení ve Věstníku České advokátní komory. JUDr. Karel Čermák, v. r. předseda České advokátní komory
10 Usnesení představenstva České advokátní komory ze dne 8. listopadu 1999 o prokazování oprávnění k výkonu advokacie a o průkazu advokáta a průkazu advokátního koncipienta Představenstvo České advokátní komory se usneslo podle § 53 odst. 1 písm. g) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb. (dále jen “zákon”), takto: Čl. 1 Advokát prokazuje oprávnění k výkonu advokacie osvědčením o zápisu do seznamu advokátů vydaným Českou advokátní komorou (dále jen “Komora”) podle § 5 odst. 4 zákona (dále jen”osvědčení”). Čl. 2 Advokát je oprávněn prokazovat oprávnění k výkonu advokacie i průkazem advokáta vydaným Komorou. Čl. 3 Advokátní koncipient prokazuje skutečnost, že byl zapsán do seznamu advokátních koncipientů, průkazem advokátního koncipienta vydaným Komorou. Čl. 4 (1) Průkaz podle čl. 2 nebo čl. 3 (dále jen “průkaz”) je majetkem Komory. (2) Komora vydá průkaz na základě písemné žádosti kdykoliv po zápisu do seznamu advokátů nebo do seznamu advokátních koncipientů. (3) První průkaz se vydává bezplatně. Čl. 5 (1) Osvědčení a průkaz musejí být Komoře vráceny do jednoho týdne po a) vyškrtnutí ze seznamu advokátů nebo ze seznamu advokátních koncipientů, b) pozastavení výkonu advokacie nebo pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta. (2) Komora vrátí advokátovi osvědčení a průkaz advokáta, které jí byly vráceny podle odstavce 1 písm. b), bez odkladu po zániku pozastavení výkonu advokacie. (3) Komora vrátí advokátnímu koncipientovi průkaz advokátního koncipienta, který jí byl vrácen podle odstavce 1 písm. b), bez odkladu po zániku pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta. Čl. 6 Dosud vydané průkazy advokáta a průkazy advokátního koncipienta se považují za průkazy advokáta a průkazy advokátního koncipienta vydané podle tohoto usnesení. Čl. 7 Toto usnesení nabude účinnosti třicátým dnem po jeho vyhlášení ve Věstníku České advokátní komory. JUDr. Karel Čermák, v. r. předseda České advokátní komory
Vydavatel a redakce: Česká advokátní komora, Národní 16, 110 00 Praha 1 Výroba a distribuce: Milan Horák – REGO, P. O. Box 66, 161 00 Praha 6 Vychází: Podle potřeby Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s.p., Odštěpný závod Praha, č. j. nov 6145/96 ze dne 11. 12. 1996 |
