Věstník 1996, č. 1
|
Ročník 1996 Věstník České advokátní komory Částka 1 Rozeslána dne 17. prosince 1996
OBSAH: Část normativní 1. Usnesení představenstva České advokátní komory ze dne 2. prosince 1996 O vyhlašování stavovských předpisů a o Věstníku České advokátní komory 2. Usnesení sněmu ze dne 2. prosince 1996, kterým se přijímá Organizační řád České advokátní komory 3. Usnesení sněmu ze dne 2. prosince 1996 o výši ročního příspěvku na účinnost České advokátní komory a o výši poplatku za zápis do seznamu advokátů 4. Usnesení sněmu ze dne 2. prosince 1996, kterým se schvaluje výše náhrady za ztrátu času strávených výkonem funkcí v orgánech České advokátní komory a upravuje poskytování náhrady hotových výdajů 5. Usnesení sněmu ze dne 2. prosince 1996 o tvorbě a používání sociálního fondu České advokátní komory 6. Usnesení sněmu ze dne 2. prosince 1996, kterým se schvaluje výše ročního odvodu do sociálního fondu České advokátní komory
1 Usnesení představenstva České advokátní komory ze dne 2. prosince 1996 O vyhlašování stavovských předpisů a o Věstníku České advokátní komory Představenstvo České advokátní komory se usneslo podle § 44 odst. 4 písm. b) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen “zákon”) takto: Čl. 1 Vyhlašování stavovských předpisů Usnesení sněmu a usnesení představenstva České advokátní Komory normativní povahy, která zavazují advokáty nebo advokátní koncipienty, jakož i usnesení těchto orgánů České advokátní komory (dále jen “Komora”), kterými se stanoví poplatek za zápis do seznamu advokátů nebo poplatek za advokátní zkoušku anebo uznávací zkoušku (dále jen “stavovské předpisy”), se vyhlašují uveřejněním jejich plného znění ve Věstníku České advokátní komory (dále jen “Věstník”). Čl. 2 Platnost a účinnost stavovských předpisů (1) Stavovské předpisy podepsané předsedou Komory nabývají platnosti dnem jejich vyhlášení. (2) Stavovské předpisy nabývají účinnosti třicátým dnem po jejich vyhlášení, nestanoví-li sněm nebo představenstvo České advokátní komory (dále jen “představenstvo”) účinnost pozdější. Pravidla vydávání Věstníku Čl. 3 (1) Věstník se vydává v částkách postupně číslovaných v rámci jednoho kalendářního roku. (2) Každá částka Věstníku obsahuje v záhlaví označení dne, kdy byla rozeslána. (3) Částky Věstníku se zpravidla dělí na a) část normativní, v níž se vyhlašují stavovské předpisy; b) část oznamovací, v níž se oznamují 1. kárná opatření podle § 32 odst. 1 písm. b) zákona uložená advokátovi nebo advokátnímu koncipientovi; 2. zápisy v seznamu advokátů (dále jen “seznam”), tj. zápisy do seznamu, vyškrtnutí ze seznamu, pozastavení výkonu advokacie a zrušení pozastavení výkonu advokacie; 3. zápisy v seznamu advokátních koncipientů (dále jen “seznam”), tj. zápisy do seznamu, vyškrtnutí ze seznamu, pozastavení výkonu právní praxe a zrušení pozastavení výkonu právní praxe; 4. redakční sdělení o opravě tiskové chyby; 5. jiné skutečnosti stanovené stavovských předpisem, usnesením sněmu nebo usnesením představenstva. (4) Stavovské předpisy vyhlášené ve Věstníku se opatřují pořadovými čísly; tato číselná řada se uzavírá koncem kalendářního roku. (5) Tiskové chyby se ve Věstníku opravují redakčním sdělením. Čl. 4 Den rozeslání částky Věstníku (čl. 3 odst. 2) je dnem vyhlášení stavovského předpisu nebo dnem oznámení skutečnosti uvedené v čl. 3 odst. 3 písm. b). Čl. 5 (1) Vydávání Věstníku a jeho redakci zajišťuje představenstvo. (2) Představenstvo dbá na to, aby se den rozeslání částky Věstníku, který je uveden v jejím záhlaví, shodoval se dnem, kdy částka byla skutečně rozeslána podle čl. 6. Čl. 6 Věstník se rozesílá a) advokátům, a to do jejich sídla, které je zapsáno v seznamu advokátů; b) advokátním koncipientům, a to do sídla advokáta, k němuž je advokátní koncipient v pracovním poměru. Čl. 7 Do Věstníku může každý nahlédnout v sídle Komory. Přechodná a závěrečná ustanovení Čl. 8 Při vyhlašování stavovských předpisů přijatých prvním sněmem (§ 68 zákona) se postupuje podle čl. 1; platnost a účinnost těchto stavovských předpisů se řídí čl. 2. Čl. 9 (1) Představenstvo uveřejní ve Věstníku stavovské předpisy přijaté představenstvem od 1. července 1996 do konání prvního sněmu platné ke dni 2. prosince 1996, pokud nebyly zrušeny stavovskými předpisy uvedenými v čl. 8 nebo pokud se v důsledku přijetí těchto stavovských předpisů nestaly obsoletními. (2) Platnost a účinnost stavovských předpisů uvedených v odstavci 1 se posuzuje podle dosavadní úpravy. (3) Stavovské předpisy uvedené v odstavci 1 budou nadále označovány pořadovým číslem, pod kterým byly uveřejněny ve Věstníku. Čl. 10 Toto usnesení uveřejní představenstvo v částce 1/1996 Věstníku.
JUDr. Karel Čermák, v. r. předseda České advokátní komory
2 Usnesení sněmu ze dne 2. prosince 1996, kterým se přijímá Organizační řád České advokátní komory Sněm České advokátní komory se usnesl podle § 43 písm. b) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen “zákon”) takto: ČÁST PRVÁ ÚVODNÍ A OBECNÁ USTANOVENÍ Čl. 1 Účel organizačního řádu Účelem organizačního řádu je podrobněji upravit organizační uspořádání České advokátní komory (dále jen “Komora”) a způsob, jakým orgány Komory jednají a rozhodují. Čl. 2 Sídlo Komory Sídlem Komory je Národní tř. 16, 110 00 Praha 1. Čl. 3 Jednání za Komoru (1) K jednání za Komoru je oprávněn předseda Komory a v případě jeho nepřítomnosti ten z místopředsedů, který jej podle rozhodnutí představenstva Komory (dále jen “představenstvo”) zastupuje. (2) V kancelářském řádu (čl. 61) lze v nezbytném rozsahu zmocnit k jednání za Komoru další osoby. Předseda Komory může společně s dalším členem představenstva udělovat též plné moci k jednání za Komoru; udělení univerzální plné moci však vyžaduje souhlasu představenstva. (3) Kopie plných mocí k jednání za Komoru a ustanovení kancelářského řádu (čl. 61), z nichž vyplývá oprávnění jednat za Komoru, poskytne kancelář Komory k nahlédnutí osobám, které osvědčí svůj právní zájem.
ČÁST DRUHÁ ORGÁNY KOMORY Oddíl prvý Sněm Čl. 4 Způsob svolávání (1) Sněm svolává představenstvo za podmínek uvedených v § 42 odst. 3 zákona; činí tak písemnou pozvánkou doručenou advokátům (čl. 44 odst. 2) alespoň 30 dní přede dnem, na který je sněm svoláván. Pozvánka obsahuje vždy zejména navrhovaný pořad jednání sněmu a upozornění na možnost svolání nového sněmu podle odstavce 2, včetně označení sdělovacího prostředku, jehož prostřednictvím bude nový sněm svolán, a uvedení přibližné doby uveřejnění sdělení o svolání nového sněmu; navrhuje-li představenstvo sněmu, aby schválil stavovské předpisy, případně jejich změny či doplňky, musí být k pozvánce připojeno, případně v přiměřené lhůtě před konáním sněmu zveřejněno (čl. 44 odst. 1), též plné znění návrhu. (2) Není-li sněm schopný usnášení a představenstvo rozhodne o svolání sněmu nového (čl. 5), lze nový sněm svolat prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků, pokud byli advokáti v pozvánce podle odstavce 1 na takovou možnost upozorněni a pro tento případ uvědoměni o datu a místu konání nového sněmu, jakož i o navrhovaném pořadu jeho jednání; lhůta uvedená v odstavci 1 pro tento případ neplatí. Čl. 5 Svolání nového sněmu Není-li sněm schopen usnášení (§ 42 odst. 4 zákona) do dvou hodin od doby zahájení uvedené v pozvánce, rozhodne představenstvo o svolání sněmu nového (§ 42 odst. 5 zákona); jsou-li splněny podmínky uvedené v čl. 4 odst. 2, svolá představenstvo nový sněm obvykle na den následující po dni, na který byl svolán sněm původní. Čl. 6 Pořad jednání sněmu Sněm schvaluje pořad svého jednání, a to zpravidla na základě návrhu uvedeného v pozvánce. Na pořad jednání sněmu představenstvo navrhne zejména a) schválení jednacího řádu sněmu podle čl. 8 odst. 2; b) volbu orgánů sněmu podle čl. 7; c) projednání a schválení zprávy o činnosti představenstva, kontrolní rady, kárné komise a zkušební komise pro advokátní zkoušky a uznávací zkoušky (dále jen “zkušební komise”) za období od posledního sněmu; d) volbu členů a náhradníků orgánů Komory uvedených v § 43 písm. a) zákona; e) projednání rozhodnutí představenstva pozastaveného kontrolní radou, případně stavovského předpisu zrušeného soudem, pokud byl přijat sněmem nebo pokud si o něm sněm rozhodnutí vyhradil; f) záležitosti, o jejichž projednání sněmem požádá v průběhu libovolných dvou po sobě jdoucích kalendářních měsíců písemně alespoň desetina všech advokátů. Čl. 7 Orgány sněmu Sněm volí z řad přítomných advokátů, případně odvolává a) představenstvo sněmu, které řídí jednání sněmu; b) volební komisi, pověřenou organizací voleb členů orgánů Komory; c) mandátovou komisi, pověřenou kontrolou usnášeníschopnosti a hlasování sněmu; d) návrhovou komisi, pověřenou evidencí návrhů přítomných a zpracováním návrhů usnesení sněmu; e) další komise, případně jiné orgány sněmu, usnese-li se na jejich zřízení. Čl. 8 Jednání sněmu (1) Jednání sněmu řídí představenstvo sněmu; do jeho zvolení řídí jednání sněmu pověřený člen představenstva. (2) Podrobnosti o jednání sněmu a o volbách předsednictva a komisí sněmu stanoví jednací řád sněmu. Podrobnosti o volbách členů a náhradníků orgánů Komory stanoví volební řád. Jednací řád sněmu a volební řád přijímá sněm svým usnesením. Oddíl druhý Představenstvo, předseda Komory Představenstvo Čl. 9 Působnost (1) Představenstvo vykonává působnost stanovenou v § 44 a dalších ustanoveních zákona, jakož i v právních předpisech vydaných k jeho provedení a ve stavovských předpisech. (2) Dále představenstvu přísluší zejména a) určovat na základě návrhu předsedy Komory a po vyjádření předsedy kontrolní rady základní pravidla organizace kanceláře Komory a případně též nejvýše přípustný počet zaměstnanců Komory a dalších osob, které se dlouhodobě podílejí na plnění jejich úkolů; b) schvalovat rozpočet Komory; b) dávat souhlas ke jmenování, případně odvolání tajemníka Komory (dále jen “tajemník”); d) rušit opatření a rozhodnutí předsedy Komory učiněná podle § 45 odst. 2 zákona; e) podávat ministru spravedlnosti návrhy na jmenování členů zkušební komise; f) schvalovat zprávu o činnosti představenstva předkládanou sněmu; g) rozhodovat o organizačních změnách ve smyslu pracovněprávních předpisů;1) h) ustanovovat podle advokátního kárného řádu2) z čle nů a náhradníků představenstva tříčlenné senáty k rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí kárného senátu. Při rozhodnutí o ustanovení je nutno brát v úvahu zejména rovnoměrné vytížení jednotlivých členů a náhradníků představenstva; i) přijímat opatření a rozhodovat ve všech věcech týkajících se Komory, které nejsou zákonem, právním předpisem vydaným k jeho provedení nebo stavovským předpisem vyhrazeny jinému orgánu Komory. (3) Představenstvo volí ze svých členů tajnou volbou na funkční období stanovené v usnesení o volbě, nejdéle však na dobu do konce svého funkčního období, předsedu Komory a tři místopředsedy Komory a je oprávněno je z funkce kdykoliv odvolat. Současně s volbou místopředsedů Komory rozhodne představenstvo vždy též o tom, v jakém pořadí zastupují předsedu Komory. Čl. 10 Schůze (1) Schůze představenstva svolává předseda Komory, a to zpravidla jednou měsíčně s výjimkou měsíců července a srpna. Předseda Komory je povinen svolat schůzi představenstva, požádá-li ho o to alespoň čtvrtina členů představenstva nebo alespoň jeden z místopředsedů Komory; neučiní-li tak, je schůzi oprávněn svolat žadatel. Schůze se zpravidla svolává písemnou pozvánkou doručenou alespoň týden před termínem schůze; pozvánka se zasílá na vědomí též náhradníkům představenstva. (2) Návrh pořadu schůze sestavuje předseda, případně jiná osoba, která schůzi svolává v souladu s ustanovením odstav ce 1. Na pořad schůze musí být zařazena věc, o jejíž zařazení písemně požádal nejpozději před zahájením schůze některý člen představenstva; náležitostmi takové žádosti jsou plné znění usnesení, jehož přijetí se žadatel domáhá, a odůvodnění žádosti. (3) Neusnese-li se představenstvo jinak, jsou jeho schůze neveřejné; jsou však oprávněni zúčastnit se jich náhradníci představenstva a další osoby, které představenstvo k jednání přizve. Schůze se účastní zpravidla též tajemník Komory. (4) Schůzi představenstva řídí předseda Komory; do jeho zvolení řídí schůze nejstarší člen představenstva. (5) Představenstvo je schopné usnášení, je-li přítomna většina jeho členů. (6) Představenstvo se usnáší veřejným hlasováním; na žádost alespoň tří členů se hlasuje tajně. (7) Dnem následujícím po dni, kdy člen představenstva zemřel, přestal být advokátem, nebo kdy bylo předsedovi Komory doručeno jeho písemné prohlášení o rezignaci na členství v představenstvu, nastupuje na jeho místo náhradník, a to v pořadí podle počtu hlasů, kterými byl do funkce náhradníka zvolen. (8) Nestanoví-li právní nebo stavovský předpis jinak, je usnesení představenstva přijato, hlasovala-li pro něj většina přítomných členů. (9) Materiály k projednání se představenstvu předkládají zpravidla v písemné podobě, a to s takovým časovým předstihem, aby členové představenstva měli možnost se s jejich obsahem seznámit. Čl. 11 Přijímání usnesení mimo schůzi (1) Na základě písemného návrhu předsedy může představenstvo přijmout usnesení i mimo schůzi; to neplatí u věcí, pro něž je vyžadována kvalifikovaná většina hlasů přítomných členů představenstva nebo většina hlasů všech členů představenstva a u věcí, ohledně nichž některý z členů představenstva písemně požádal předsedu o projednání na schůzi představenstva. (2) Návrh na přijetí usnesení představenstva mimo schůzi musí být písemný a musí být doručen všem členům představenstva; návrh musí obsahovat plné znění navrženého usnesení a stanovit lhůtu k vyjádření. (3) Usnesení je přijato, pokud s ním ve lhůtě k vyjádření podle odstavce 2 vyslovila písemně souhlas většina členů představenstva. (4) Usnesení přijaté mimo schůzi se stává součástí zápisu z nejbližší schůze představenstva. Čl. 12 Předseda Komory (1) Předseda Komory vykonává působnost stanovenou § 45 zákona, jakož i ostatními ustanoveními zákona a právními předpisy vydanými k jeho provedení, a působnost stanovenou organizačním řádem a dalšími stavovskými předpisy. Reprezentuje Komoru ve vztahu k advokátům i dalším osobám a jedná jejím jménem ve všech věcech. (2) Předseda Komory řídí, a to zpravidla prostřednictvím tajemníka, kancelář Komory. Rozhodnutí o opatření podle § 45 odst. 2 zákona ve věcech, které se mohou dotknout činnosti kontrolní rady, kárné komise nebo zkušební komise, činí předseda po vyjádření jejich předsedů; nesouhlasí-li předseda Komory v podstatném směru s obsahem takového vyjádření, předloží věc k rozhodnutí představenstvu. (3) Předseda Komory je povinen informovat představenstvo na jeho nejbližší schůzi o všech významnějších opatřeních a rozhodnutích, která podle § 45 odst. 2 zákona učinil, a o všech dalších skutečnostech významných pro postavení a činnost Komory. (4) Předseda Komory dále a) předkládá ministru spravedlnosti podle § 50 odst. 1 zákona stavovské předpisy přijaté orgány komory; b) zajišťuje uveřejnění seznamu předpisů, jejichž znalost je vyžadována u advokátních zkoušek a uznávacích zkoušek. Uveřejněním se pro tento účel rozumí předání seznamu zájemci o zkoušku, případně jiné osobě, která na tom má právní zájem. (5) Táž osoba může funkci předsedy vykonávat nejvýše ve dvou funkčních obdobích představenstva, nikoliv však ve funkčních obdobích bezprostředně po sobě následujících. Čl. 13 Místopředsedové Komory (1) Místopředsedům Komory přísluší působnost stanovená stavovskými předpisy a usneseními představenstva; tím není dotčeno oprávnění předsedy Komory pověřit místopředsedy zabezpečováním určitých činností a delegovat na ně za tím účelem část svých pravomocí. (2) Místopředsedové Komory zastupují předsedu Komory v pořadí stanoveném představenstvem. Oddíl třetí Kontrolní rada Čl. 14 Působnost Kontrolní rada vykonává působnost stanovenou § 46 zákona. Čl. 15 Složení a jednání (1) Kontrolní rada má 31 členů a 9 náhradníků. (2) Kontrolní rada volí ze svých členů tajnou volbou na funkční období stanovené v usnesení o volbě, nejdéle však na dobu do konce svého funkčního období, předsedu a dva místopředsedy kontrolní rady a je oprávněna je z funkce kdykoliv odvolat. (3) Předsedovi kontrolní rady jako kárnému žalobci příslušejí oprávnění a povinnosti stanovené zákonem a advokátním kárným řádem.3 Místopředseda zastupuje předsedu kontrolní rady v době jeho nepřítomnosti; v kárném řízení může předsedu kontrolní rady zastoupit kterýkoliv člen kontrolní rady, který k tomu byl předsedou kontrolní rady písemně zmocněn. (4) Táž osoba může funkci předsedy kontrolní rady vykonávat nejvýše ve dvou funkčních obdobích kontrolní rady, nikoliv však ve funkčních obdobích bezprostředně po sobě následujících. (5) Dnem následujícím po dni, kdy člen kontrolní rady zemřel, přestal být advokátem, nebo kdy bylo předsedovi kontrolní rady doručeno jeho písemné prohlášení o rezignaci na členství v kontrolní radě, nastupuje na jeho místo náhradník, a to v pořadí podle počtu hlasů, kterými byl do funkce náhradníka zvolen. (6) Kontrolní rada je oprávněn zobecňovat a v přiměřeném rozsahu též zveřejňovat výsledky své kontrolní činnosti a předkládat doporučení pro činnost dalších orgánů Komory. (7) Kontrolní rada schvaluje zprávu o své činnosti předkládanou sněmu; součástí zprávy je i zpráva o činnosti předsedy kontrolní rady jako kárného žalobce. (8) Usnesení kontrolní rady je přijato, hlasovala-li pro ně většina přítomných členů; usnesení kontrolní rady o pozastavení potvrzeného rozhodnutí představenstva podle § 46 odst. 5 zákona a o svolání sněmu k rozhodnutí podle § 43 písm. g) zákona je však přijato pouze tehdy, hlasovaly-li pro něj alespoň dvě třetiny všech členů kontrolní rady. (9) Pro kontrolní radu se použijí přiměřeně ustanovení čl. 10 odst. 1 a 3 až 6 a čl. 11.
Oddíl čtvrtý Kárná komise Čl. 16 Působnost Kárná komise vykonává působnost stanovenou § 47 zákona a advokátním kárným řádem.3) Čl. 17 Složení a jednání (1) Kárná komise má 61 členů. (2) Kárná komise volí ze svých členů tajnou volbou na funkční období stanovené v usnesení o volbě, nejdéle však na dobu do konce svého funkčního období, předsedu a místopředsedu kárné komise a je oprávněna je z funkce kdykoliv odvolat. (3) Předsedovi kárné komise příslušejí v souvislosti s kárným řízením oprávnění a povinnosti stanovené ustanovením § 47 odst. 3 zákona a advokátním kárným řádem.3 Místopředseda zastupuje předsedu kárné komise v době jeho nepřítomnosti. (4) Kárná komise může na základě podnětu předsedy kárného senátu nebo odvolacího senátu přijímat v oblasti své působnosti stanoviska k výkladu zákona, prováděcích předpisů k němu, jakož i stavovských předpisů ve věcech kárné odpovědnosti advokátů a advokátních koncipientů; předseda kárné komise předkládá tato stanoviska předsedovi kontrolní rady a předsedovi Komory k případnému uveřejnění. Kárná komise může rovněž dát představenstvu podnět k zaujmutí stanoviska k některé z otázek, týkajících se advokacie, a předkládat doporučení pro činnost dalších orgánů Komory. (5) Kárná komise schvaluje zprávu o své činnosti předkládanou sněmu; součástí zprávy je i zpráva o činnosti kárných senátů. (6) Předseda kárné komise svolá kárnou komisi k plenárnímu zasedání nejméně jednou ročně; jinak se pro kárnou komisi použijí přiměřeně ustanovení čl. 10 odst. 1, 3 až 6 a 8. Oddíl pátý Zkušební komise pro advokátní zkoušky a uznávací zkoušky Čl. 18 Působnost Členové zkušební komise působí v souladu s advokátním zkušebním řádem4 ve zkušebních senátech při advokátních a uznávacích zkouškách. Čl. 19 Složení a jednání (1) Zkušební komise volí ze svých členů na dobu tří let předsedu a dva místopředsedy zkušební komise a je oprávněna je z jejich funkce kdykoliv odvolat; k volbě nebo odvolání je nutný souhlas nadpoloviční většiny všech členů zkušební komise. Předsedou nebo místopředsedou zkušební komise může být jen advokát. Místopředsedové zastupují předsedu zkušební komise v době jeho nepřítomnosti v pořadí stanoveném zkušební komisí. (2) Předsedovi zkušební komise příslušejí v souvislosti s advokátními zkouškami a uznávacími zkouškami oprávnění a povinnosti stanovené advokátním zkušebním řádem.4) (3) Zkušební komise schvaluje v souladu s advokátním zkušebním řádem4 seznam předpisů, jejichž znalost je vyžadována u advokátních zkoušek a uznávacích zkoušek; předseda zkušební komise předkládá tento seznam k uveřejnění předsedovi Komory. (4) Zkušební komise je oprávněna zaujímat stanoviska ke zobecnění poznatků z advokátních zkoušek a uznávacích zkoušek. Předseda zkušební komise pravidelně informuje představenstvo o výsledku advokátních zkoušek a uznávacích zkoušek. (5) Zkušební komise schvaluje zprávu o své činnosti předkládanou sněmu; součástí zprávy je i zpráva o činnosti senátů při advokátních zkouškách a uznávacích zkouškách. (6) Předseda zkušební komise svolá zkušební komisi k zasedání zpravidla jednou ročně; jinak se pro zkušební komisi použijí přiměřeně ustanovení čl. 10 odst. 1, 3 až 6 a 8 a čl. 11. Oddíl šestý Společná ustanovení o orgánech Komory Čl. 20 Slučitelnost Člen představenstva nemůže být současně členem kontrolní rady nebo kárné komise, člen kontrolní rady nemůže být současně členem kárné komise; to platí obdobně i pro náhradníky těchto orgánů. Čl. 21 Osobní výkon funkce Členové orgánů Komory musí své funkce vykonávat osobně; zastoupení při výkonu funkce je nepřípustné, ledaže to zákon, právní předpis vydaný k jeho provedení nebo stavovský předpis výslovně umožňují. Čl. 22 Úkoly nad rámec běžných povinností Převezme-li člen orgánu Komory úkol, jehož pracnost zřejmě přesahuje rámec obvyklých povinností vyplývajících z členství v orgánu, poskytne mu za to Komora odměnu na základě zvláštní smlouvy; pro schválení výše odměny platí obdobně ustanovení čl. 49 odst. 4. Čl. 23 Náhrady (1) Výši náhrad za ztrátu času stráveného výkonem funkcí v orgánech Komory schvaluje sněm; usnese-li se na tom sněm, stanoví výši těchto náhrad představenstvo na základě zásad schválených sněmem (§ 43 písm. e/ zákona). (2) Členové orgánů mají právo na náhradu přiměřených výdajů vynaložených v souvislosti s výkonem své funkce, a to případně i nad rozsah stanovený předpisy o cestovních náhradách. Čl. 24 Podjatost (1) Z hlasování orgánů Komory jsou vyloučeni ti jejich členové, u nichž lze mít důvodnou pochybnost o jejich nepodjatosti pro jejich poměr k projednávané záležitosti nebo k osobám, kterých se tato záležitost týká; rozhodne-li tak příslušný orgán, projednává se věc v nepřítomnosti vyloučeného člena. (2) Člen orgánu Komory je povinen tomuto orgánu bez odkladu oznámit všechny skutečnosti, pro které by mohl být z hlasování vyloučen podle odstavce 1. (3) Je-li člen orgánu Komory vyloučen z hlasování podle odstavce 1, má se pro účely tohoto hlasování za to, že na schůzi orgánu Komory není přítomen; tento člen se však považuje za přítomného pro účely stanovení usnášeníschopnosti. (4) Ustanovení odstavce 3 se nepoužijí, stanoví-li zákon pro určité rozhodnutí souhlas většiny všech členů příslušného orgánu.
ČÁST TŘETÍ VEDENÍ SEZNAMŮ A SOUVISEJÍCÍ ŘÍZENÍ Oddíl prvý Seznam advokátů Čl. 25 Základní údaje a jejich získávání (1) Součástí zápisu v seznamu advokátů, vedeném Komorou podle § 4 zákona, jsou následující údaje: a) jméno, příjmení a akademické tituly advokát,a jeho identifikační číslo a registrační číslo, přidělené mu Komorou; b) jeho sídlo a údaje o telekomunikačních spojeních; c) způsob, jakým vykonává advokacii (ve smyslu ustanovení druhé hlavy zákona); a d) rodné číslo advokáta a jeho bydliště a údaje o telekomunikačních spojeních. (2) Připadá-li to v úvahu, jsou součásti zápisu v seznamu advokátů rovněž a) obchodní jméno, pod nímž advokát vykonává advokacii ve sdružení nebo veřejné obchodní společnosti pro výkon advokacie (dále společně jen “advokátní kancelář”). Obchodní jméno musí odpovídat zápisu v seznamu sdružení a veřejných obchodních společností podle § 11 odst. 2 zákona (dále jen “seznam advokátních kanceláří”); b) adresa a telekomunikační spojení pobočky, v níž advokát, případně advokátní kancelář, ve které vykonává advokacii, poskytuje právní služby, a to včetně poboček v zahraničí a dalších míst, kde advokát pravidelně poskytuje právní služby; c) údaje o skutečnostech, které mají být vedeny v seznamu advokátů podle zvláštního stavovského předpisu, pokud je jejich evidence zapotřebí k naplnění účelu sledovaného zákonem, zejména údaje o omezení podle § 5 odst. 3 zákona, o pozastavení výkonu advokacie, o pojištění advokáta apod.; d) u advokáta zapsaného podle § 5 odst. 2 zákona, údaj o jeho oprávnění poskytovat právní služby v jiném státě. (3) Advokát je povinen Komoře do jednoho týdne ode dne, kdy získal oprávnění k výkonu advokacie, poskytnout údaje, které se uvádějí v seznamu advokátů a v případě, že dojde k jejich změně, oznámit tuto změnu Komoře do jednoho týdne ode dne, kdy nastala; ve stejné lhůtě advokát Komoře sdělí též skutečnosti odůvodňující jeho vyškrtnutí ze seznamu advokátů či pozastavení výkonu advokacie. Nové nebo pozměněné údaje zapíše Komora do seznamu advokátů do jednoho týdne ode dne, kdy je obdržela. Čl. 26 Veřejné a neveřejné údaje (1) Údaje uvedené v čl. 25 odst. 1 písm. d) a v rozsahu určeném usnesením představenstva též údaje uvedené v čl. 25 odst. 2 písm. c) jsou údaji neveřejnými a Komora je může sdělit pouze tomu, kdo je ze zákona oprávněn je získat; ostatní údaje jsou veřejné. (2) Veřejné údaje ze seznamu advokátů vydává Komora nejméně jednou ročně tiskem; vytištěné údaje poskytuje Komora též Ústavnímu soudu, Nejvyššímu soudu, vrchním soudům a ministerstvům spravedlnosti a vnitra; Komora je však oprávněna tyto údaje poskytovat též dalším osobám, a to případně i na nosičích dat. Čl. 27 Doplňkové údaje (1) V souvislosti se seznamem advokátů může Komora vést též další údaje, které považuje za potřebné (zejména údaje o jazykových schopnostech a odborném zaměření advokátů); tyto údaje však nejsou advokáti povinni Komoře poskytovat. (2) Doplňkové údaje jsou údaji veřejnými; Komora je oprávněna s nimi nakládat podle svého uvážení. Čl. 28 Osvědčení, advokátní průkaz a výpisy ze seznamu advokátů (1) Komora advokátovi vystaví průkaz, ze kterého vyplývá, že je oprávněn vykonávat advokacii. (2) Tomu, kdo o to požádá a osvědčí právní zájem, vydá Komora za přiměřenou úplatu výpis veřejných údajů ze seznamu advokátů; výši této úplaty stanoví představenstvo. Oddíl druhý Seznam advokátních koncipientů Čl. 29 Základní údaje a jejich získávání (1) Součástí zápisu v seznamu advokátních koncipientů, vedeném Komorou podle § 36 zákona, jsou následující údaje: a) jméno, příjmení a akademické tituly advokátního koncipienta (dále jen “koncipient”) a registrační číslo přidělené mu Komorou; b) jméno, příjmení, sídlo, identifikační číslo a registrační číslo advokáta, u něhož je koncipient v pracovním poměru, resp. obchodní jméno, sídlo a registrační číslo veřejné obchodní společnosti, u níž je koncipient v pracovním poměru; c) rodné číslo koncipienta a jeho bydliště, včetně telekomunikačních spojení; d) podle okolností též údaje, které mají být vedeny v seznamu advokátních koncipientů pole zvláštního stavovského předpisu, pokud je jejich evidence zapotřebí k naplnění účelu sledovaného zákonem, zejména údaje o substitučním oprávnění, pozastavení výkonu právní praxe podle § 37 odst. 4 zákona apod. (2) Ustanovení čl. 25 odst. 3 se použije ve vztahu k advokátnímu koncipientovi obdobně. Čl. 30 Veřejné a neveřejné údaje Údaje uvedené v čl. 29 písm. c) a v rozsahu určeném usnesením představenstva též údaje uvedené v čl. 29 písm. d) jsou údaji neveřejnými, ostatní údaje jsou veřejné; na dispozici s údaji se použijí přiměřené ustanovení upravující vedení seznamu advokátů. Čl. 31 Doplňkové údaje a osvědčení Ustanovení čl. 27 o doplňkových údajích a čl. 28 o osvědčeních se použijí pro advokátního koncipienta obdobně. Oddíl třetí Seznam advokátních kanceláří Čl. 32 Základní údaje a jejich získávání (1) Součástí zápisu v seznamu advokátních kanceláří, vedeném Komorou podle § 11 odst. 2 zákona, jsou následující údaje: a) obchodní jméno, pod nímž advokáti vykonávají advokacii společně, společné sídlo advokátů, resp. sídlo veřejné obchodní společnosti, registrační číslo přidělené příslušné advokátní kanceláři Komorou a v případě, že se jedná o veřejnou obchodní společnost, též její identifikační číslo; b) jména, příjmení a registrační čísla všech advokátů, kteří jsou společníky v advokátní kanceláři a všech koncipientů, kteří jsou v ní činní. (2) Ustanovení čl. 25 odst. 3 se použije ve vztahu k advokátní kanceláři přiměřeně; povinnost tam uvedená stíhá též advokáty, kteří jsou společníky v advokátní kanceláři. Čl. 33 Veřejnost údajů Veškeré údaje v seznamu advokátních kanceláří jsou veřejné; pro dispozici s nimi platí přiměřeně ustanovení ohledně seznamu advokátů. Čl. 34 Doplňkové údaje a osvědčení Ustanovení čl. 27 o doplňkových údajích a čl. 28 o osvědčeních se použijí pro advokátní kancelář přiměřeně; advokátní kanceláři se však nevystavuje průkaz ve smyslu ustanovení čl. 28 odst. 1.
ČÁST PÁTÁ ŘÍZENÍ PŘED ORGÁNY KOMORY Oddíl prvý Řízení ve věcech zápisových a uznávacích Čl. 35 Příslušnost (1) Řízení ve věcech zápisu do seznamu advokátů, seznamu advokátních koncipientů a seznamu advokátních kanceláří a řízení o uznání jiné právní praxe za praxi advokátního koncipienta (§ 6 odst. 2 zákona) provádí příslušní zaměstnanci Komory, případně další osoby, které se dlouhodobě podílejí na plnění úkolů Komory pod dohledem předsedy; o zamítnutí návrhu však musí rozhodnout představenstvo, ledaže je důvodem zamítnutí zřejmé nesplnění podmínek uvedených v § 5 odst. 1 písm. a), b), c), e), f) nebo h) zákona. (2) Řízení o vyškrtnutí ze seznamu, řízení o pozastavení výkonu advokacie a řízení o uznání jiné odborné zkoušky za zkoušku advokátní (§ 6 odst. 1 zákona) provádí představenstvo. Čl. 36 Použití správního řádu Na řízení ve věcech zápisových a uznávacích se nevztahují ustanovení správního řádu. Oddíl druhý Řízení v dalších věcech Čl. 37 Výkon kárných opatření (1) Pravomocná kárná opatření vykonává oddělení kanceláře Komory pro věci kárné (čl. 60) pod dohledem předsedy Komory. (2) Písemné napomenutí podle § 32 odst. 1 písm. a) zákona se doručuje (čl. 44 odst. 2) advokátovi bez odkladu poté, kdy rozhodnutí v kárném řízení nabylo právní moci. (3) Oznámení podle § 32 odst. 1 písm. b) zákona se provádí uveřejněním výroku nebo plného znění kárného opatření ve Věstníku České advokátní komory (dále jen “Věstník ČAK”); k uveřejnění musí dojít do tří měsíců poté, kdy kárné opatření nabylo právní moci. (4) Pokuta podle § 32 odst. 1 písm. c) zákona je splatná ve lhůtě v rozhodnutí uvedené. Z důvodů zvláštního zřetele hodných může představenstvo prodloužit lhůtu splatnosti nebo povolit úhradu ve splátkách; rozhodnutí představenstva je konečné. (5) Skutečnost, že došlo k vyškrtnutí ze seznamu advokátů, se oznamuje ve Věstníku ČAK. Čl. 38 Řízení o určení advokáta (1) O určení advokáta rozhoduje předseda Komory k písemné žádosti osoby uvedené v § 18 odst. 2 zákona; představenstvo může pro rozhodování o určení stanovit závazná pravidla. (2) Při určování advokáta se přihlíží k sídlu advokáta, jeho odbornému zaměření a zkušenostem potřebným k vyřízení věci a k tomu, aby bezplatná či nedostatečně odměňovaná práce zatěžovala advokáty přibližně rovnoměrně. (3) Rozhodnutí o tom, že určený advokát je povinen poskytnout právní služby bezplatně nebo za odměnu nižší, než je mimosmluvní odměna podle advokátního tarifu, je možno učinit pouze tehdy, bylo-li zjištěno, že to odůvodňuje hospodářská nebo sociální situace klienta nebo zvláštní povaha věci; pro způsob zjišťování situace klienta může představenstvo stanovit závazná pravidla. (4) Rozhodnutí o určení je účinné okamžikem, kdy bylo doručeno (čl. 44 odst. 2) advokátovi. Advokát může ze závažných důvodů požádat představenstvo o přezkoumání rozhodnutí; žádost však nemá odkladný účinek a advokát je i po jejím podání povinen učinit vše, aby nebyla ohrožena práva klienta. Čl. 39 Řízení o ustanovení zástupce (1) O ustanovení zástupce (§ 27 odst. 1 zákona) rozhoduje předseda Komory k písemné žádosti klienta nebo jiné osoby, která na tom má právní zájem. (2) Při určení náhrady, kterou je advokát povinen zástupci poskytnout, se přihlíží též k majetkovým poměrům zastoupeného advokáta a k odměně, kterou sjednal s klienty; jinak platí pro řízení o ustanovení zástupce obdobně ustanovení čl. 38. Čl. 40 Řízení v případě smrti advokáta (1) Zemře-li advokát a nepokračuje-li ve vyřizování věci advokát, který se zemřelým vykonával advokacii společně, ustanoví předseda Komory za přiměřeného použití § 27 odst. 1 zákona z řad advokátů zástupce, který vykoná likvidaci advokátní praxe zemřelého advokáta. (2) Komora o ustanovení zástupce vyrozumí zástupce, pravděpodobné dědice zemřelého advokáta, soud příslušný k projednání dědictví a banku, u níž měl zemřelý advokát účet. (3) Komora dohlíží na to, aby zvolený či ustanovený zástupce a) oznámil úmrtí advokáta klientům, soudům, případně dalším orgánům, před kterými advokát zastupoval nebo obhajoval; b) poučil klienty o postupu při likvidaci advokátní praxe, o možnosti zvolit si jiného advokáta a o tom, že peněžní závazky a pohledávky z ukončené věci přecházejí na dědice zemřelého advokáta; c) vydal klientům listiny a další věci, které zemřelému advokátovi svěřili v souvislosti s vyřizováním jejich věci; d) vykonal ve prospěch klientů veškeré neodkladné úkony tak, aby neutrpěli újmu na svých právech a, pokud v důsledku úmrtí advokáta došlo ke zmeškání lhůt, poučil klienty o možnosti požádat o jejich prominutí; e) po ukončení likvidace vypracoval zprávu o aktivech a pasivech likvidované advokátní praxe a předal ji soudu příslušnému k projednání dědictví, případně též správci dědictví, dědicům a Komoře. Přitom musí zástupce postupovat tak, aby nedošlo k porušení povinnosti mlčenlivosti, f) postupoval při archivaci a skartaci spisů zemřelého advokáta v souladu s právními, případně stavovskými předpisy. (4) Ustanovenému zástupci náleží náhrada podle sazeb mimosmluvní odměny podle zvláštních předpisů. Nárok na náhradu uplatní zástupce v dědickém řízení jako pohledávku; nebude-li pohledávka uspokojena, určí představenstvo k žádosti zástupce náhradu za použití čl. 39 odst. 2 a uhradí ji advokátovi z prostředků Komory. (5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se použije přiměřeně i v případě, kdy došlo k ustanovení zástupce advokátovi, který byl ze seznamu vyškrnut nebo kterému byl pozastaven výkon advokacie.
ČÁST ČTVRTÁ ADVOKÁTNÍ ZKOUŠKY Čl. 41 Termíny advokátních a uznávacích zkoušek Advokátní zkoušky a uznávací zkoušky (dále jen “zkoušky”) se konají nejméně dvakrát ročně, a to zpravidla v druhém a čtvrtém čtvrtletí; termíny zkoušek schvaluje představenstvo, a to vždy do 30. 6. pro příští kalendářní rok. Schválené termíny zkoušek se uveřejňují ve Věstníku ČAK a v Hospodářských novinách. Čl. 42 Organizace zkoušek Písemná část zkoušek se koná zpravidla společně pro všechny uchazeče; termín ústní zkoušky se sděluje uchazeči v souladu s advokátním zkušebním řádem.4)
ČÁST ŠESTÁ STAVOVSKÉ PŘEDPISY, ZVEŘEJŇOVÁNÍ A DORUČOVÁNÍ Čl. 43 Stavovské předpisy (1) Podmínkou platnosti stavovského předpisu je jeho podpis předsedou Komory a jeho zveřejnění (čl. 44 odst. 1); stavovský předpis nabývá účinnosti třicátým dnem po svém zveřejnění, není-li v něm stanoven pozdější den účinnosti. (2) Plná znění zveřejněných stavovských předpisů jsou k nahlédnutí v kanceláři Komory v jejích úředních hodinách; o této skutečnosti Komora vyrozumí advokáty nově zapisované do seznamu. (3) Komora vydá na požádání advokátovi nebo jiné osobě fotokopii stavovského předpisu; přiměřené náklady zhotovení a doručení fotokopie jdou zpravidla k tíži žadatele. Čl. 44 Zveřejňování a doručování (1) Skutečnost se považuje za zveřejněnou dnem, kdy byl rozeslán advokátům Věstník ČAK, v němž bylo otištěna; den rozeslání musí být na jednotlivých vydáních Věstníku ČAK uveden. (2) Pokud z právního nebo stavovského předpisu vyplývá povinnost Komory doručit písemnost advokátovi, doručuje se doporučenou poštou nebo faxem.
ČÁST SEDMÁ HOSPODAŘENÍ KOMORY Oddíl prvý Rozpočet Čl. 45 Sestavování rozpočtu (1) Rozpočet Komory (dále jen “rozpočet”) se schvaluje vždy pro kalendářní rok. (2) Návrh rozpočtu sestavuje předseda Komory společně s tajemníkem, případně též s dalšími osobami pověřenými představenstvem; přitom postupuje tak, aby byly dodrženy požadavky na rozpočtovou skladbu schválené představenstvem. (3) Rozpočet sestává z reálného odhadu jednotlivých příjmů a výdajů a musí vždy vytvářet přiměřené rozpočtové rezervy; specifické výdaje související s činností kontrolní rady a kárné komise jsou vyčleněny do samostatných kapitol. Součástí rozpočtu je též rozčlenění příjmů a výdajů na jednotlivá kalendářní čtvrtletí. Čl. 46 Předložení nárhu rozpočtu (1) Návrh rozpočtu se projednává zpravidla nejméně jeden měsíc před koncem kalendářního roku, předcházejícího tomu, jehož se rozpočet týká. (2) Návrh rozpočtu předkládá předseda Komory písemně představenstvu, a to nejméně dva týdny přede dnem projednání; součástí návrhu jsou písemná stanoviska předsedů kontrolní rady a kárné komise pokud jde o kapitoly, do nichž byly vyčleněny prostředky na činnost těchto orgánů. Čl. 47 Schválení rozpočtu a rozpočtové provizorium (1) Rozpočet schvaluje představenstvo většinou všech svých členů; nedojde-li ke schválení rozpočtu, předloží předseda po případných úpravách návrh rozpočtu opakovaně, a to nejbližší schůzi představenstva. (2) Neschválí-li představenstvo rozpočet ani po opakovaném předložení, řídí se hospodaření Komory rozpočtovým provizoriem; tím se rozumí použití rozpočtu předchozího kalendářního roku s případným zvýšením všech rozpočtovaných částek ve stejném poměru, v jakém lze rozumně očekávat nárůst příjmů Komory. Oddíl druhý Pravidla hospodaření Čl. 48 Závaznost rozpočtu Schválený rozpočet nebo rozpočtové provizorium stanovené podle čl. 47 odst. 2 jsou pro orgány Komory závazné; právo představenstva změnit schválený rozpočet tím není dotčeno. Čl. 49 Rozhodování a hospodaření (1) S výjimkou případů, kdy stavovský předpis svěřuje rozhodování o prostředcích Komory představenstvu, přísluší toto rozhodování v rámci obvyklého hospodaření předsedovi a v rozsahu jeho zmocnění též tajemníkovi Komory; v rozsahu příslušných rozpočtových kapitol rozhoduje předseda o prostředcích po předchozím vyjádření předsedy kontrolní rady, případně předsedy kárné komise. Oprávněné osoby jsou oprávněny na svoji odpovědnost přenést rozhodování o určitém objemu finančních prostředků na zaměstnance Komory, případně na další osoby, které se dlouhodobě podílejí na plnění úkolů Komory. (2) Čerpání rozpočtových rezerv je možné toliko na základě souhlasu představenstva; týká-li se čerpání rozpočtových rezerv jiného orgánu Komory, rozhoduje představenstvo po vyjádření předsedy příslušného orgánu. (3) Uzavření úvěrové smlouvy, dispozice s nemovitým majetkem nebo s dalším hmotným majetkem Komory o zůstatkové účetní hodnotě vyšší než částka stanovená představenstvem, zřízení zástavních práv k věci nebo právu Komory a rozhodování o prostředcích Komory nad rámec obvyklého hospodaření je možné pouze se souhlasem představenstva. (4) Smlouva mezi Komorou a členem orgánu Komory musí být písemná a musí být schválena představenstvem a zaslána na vědomí kontrolní radě; totéž platí i o smlouvách s dalšími advokáty, přesahuje-li hodnota plnění částku 100.000,- Kč v kalendářním roce. (5) Má-li dojít k uzavření smlouvy, jejímž předmětem je věcné plnění Komoře (zejména smlouvy kupní, smlouvy o dílo apod.) a je-li zřejmé, že plnění Komory z takové smlouvy přesáhne částku 1.000.000,- Kč, postupuje se formou výběrového řízení, ledaže to s ohledem na charakter plnění nepřipadá v úvahu. Informace o průběhu a výsledku výběrového řízení poskytne předseda Komory bez zbytečného odkladu kontrolní radě, a to i bez vyžádání. (6) Představenstvo může k plnění významného úkolu vyhradit přiměřené finanční prostředky a pověřit fyzickou či právnickou osobu, aby s takto vyhrazenými prostředky samostatně hospodařila; taková osoba je povinna postupovat s péčí dobrého hospodáře, Komoru o výsledcích hospodaření pravidelně informovat a po ukončení prací předložit řádné vyúčtování svěřených prostředků. Čl. 50 Dobročinnost a sponzoring Komora není oprávněna poskytovat dary ani sponzorské příspěvky; to neplatí pokud jde o plnění a) v souvislosti s rozvojem právní kultury či právnických povolání; b) za účelem rozvoje kolegiálních vztahů mezi advokáty; c) sledující zvýšení prestiže a dobrého jména advokacie v tuzemsku nebo zahraničí; nebo d) ze sociálního fondu, bylo-li uskutečněno v souladu se stavovským předpisem, který upravuje jeho užití. Oddíl třetí Výsledky hospodaření Čl. 51 Audit Hospodaření Komory v příslušném kalendářním roce je nutno ověřit účetním auditem. Čl. 52 Zveřejnění výsledků Představenstvo zajistí, aby rozhodující údaje roční účetní závěrky včetně výroku auditora byly uveřejněny ve Věstníku ČAK, a to bez zbytečného odkladu po ukončení auditu, nejpozději však do 30. 6. následujícího roku.
ČÁST OSMÁ DALŠÍ ČINNOST KOMORY Součinnost při sjednávání pojištění odpovědnosti za škodu Čl. 53 Pojistné podmínky (1) Představenstvo jedná prostřednictvím pověřených členů s pojišťovnami s cílem dosáhnout schválení takových pojistných podmínek pro pojištění odpovědnosti za škodu vzniklou v souvislosti s výkonem advokacie, které v nejvyšší možné míře chrání klienty a odrážejí specifika související s poskytováním právních služeb. (2) K jednání podle odstavce 1 může též představenstvo zmocnit fyzickou či právnickou osobu, zabývající se sjednáváním pojištění. Čl. 54 Základní pojištění (1) Představenstvo je oprávněno smlouvou ve prospěch advokátů a na jejich náklad sjednat s pojišťovnou na základní pojistnou částku smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu vzniklou v souvislosti s výkonem advokacie. Advokát je z takové smlouvy oprávněn a zavázán, jakmile s ní vysloví souhlas; za souhlas se považuje též skutečnost, že advokát ve stanovené lhůtě písemně neprohlásil, že si nepřeje být na této smlouvě účasten a že je pojištěn na základě uzavřené smlouvy. (2) Skutečnost, že představenstvo sjednalo pojistnou smlouvu podle odstavce 1, nezbavuje advokáta zákonné povinnosti pojistit se na vyšší pojistnou částku, resp. pro případ dalších pojistných událostí či za jiných podmínek (§ 24 odst. 3 zákona). Čl. 55 Regionální a odborné sekce Představenstvo je oprávněno zřizovat regionální a případně i odborné sekce; v usnesení o zřízení sekce představenstvo vždy vymezí účel, který zřízením sekce sleduje, způsob práce sekce a způsob jejího financování.
ČÁST DEVÁTÁ KANCELÁŘ KOMORY Čl. 56 Úkoly kanceláře Komory Kancelář Komory (dále jen “kancelář”) vytváří podmínky pro řádnou činnost orgánů Komory. Čl. 57 Tajemník Komory (1) V čele kanceláře stojí tajemník jmenovaný předsedou Komory, který může tajemníka z funkce rovněž odvolat. Podmínkou jmenování nebo odvolání tajemníka je předchozí souhlas představenstva; stanoviskem představenstva ke jmenování nebo odvolání tajemníka je předseda Komory povinen se řídit. (2) Tajemník řídí kancelář; při výkonu své funkce je podřízen předsedovi Komory. (3) Úkolem tajemníka je též organizačně a technicky zajišťovat činnost představenstva, účastnit se jeho schůze a pořizovat z nich zápis. Čl. 58 Odbory a jejich vedoucí (1) Komora zřizuje v kanceláři odbor organizační a odbor pro věci advokacie; každý z odborů řídí vedoucí, jmenovaný a odvolávaný předsedou Komory. (2) Tajemník je oprávněn vyčlenit část kanceláře do své přímé řídící působnosti. Čl. 59 Kontrolní oddělení kanceláře (1) K plnění úkolů při vyřizování a evidenci stížností a při přípravě kárného řízení zřizuje Komora v kanceláři kontrolní oddělení. (2) Kontrolní oddělení přijímá a eviduje stížnosti, sleduje jejich vyřizování a o svém postupu a výsledcích stěžovatele pravidelně vyrozumívá; shromažďuje též podklady nezbytné pro posouzení, zda je stížnost důvodná, a předává je s návrhem na odložení věci nebo s konceptem kárné žaloby, případně s jiným návrhem předsedovi kontrolní rady. Předseda kontrolní rady může kontrolní oddělení zmocnit, aby pro kontrolní radu od advokáta vyžádalo příruční spis. (3) Za odborné řízení kontrolního oddělení odpovídá předseda kontrolní rady, který je oprávněn dávat závazné pokyny ohledně způsobu, jakým má oddělení při obstarávání podkladů postupovat; v ostatních věcech řídí kontrolní oddělení tajemník. K pracovněprávním úkonům vůči zaměstnancům zařazeným v kontrolní oddělení kanceláře je nutno vyžádat předchozí vyjádření předsedy kontrolní rady. Čl. 60 Oddělení pro věci kárné (1) K plnění úkolů při zajišťování činnosti kárné komise, výkonu a evidenci kárných opatření zřizuje Komora v kanceláři oddělení pro věci kárné. (2) Za odborné řízení oddělení pro věci kárné odpovídá předseda kárné komise, který je v tomto rozsahu oprávněn dávat závazné pokyny; v ostatních věcech řídí oddělení pro věci kárné tajemník. K pracovněprávním úkonům vůči zaměstnancům zařazeným v oddělení pro věci kárné je nutno vyžádat předchozí vyjádření předsedy kárné komise. Čl. 61 Kancelářský řád Představenstvo je oprávněno vydat po předchozím vyjádření předsedy Komory kancelářský řád a v něm stanovit pro činnost kanceláře podrobnější pravidla.
ČÁST DESÁTÁ ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO ADVOKÁTY PODLE § 5 ODST. 2 ZÁKONA Čl. 62 Zápis do seznamu (1) K osvědčení skutečnosti, že žadatel je oprávněn poskytovat v jiném státě právní služby ve všech věcech, vyžaduje Komora potvrzení od orgánu, který v příslušném státě vykonává dohled nad poskytováním právních služeb (dále jen “orgán dohledu”). (2) K osvědčení skutečnosti, že v cizím státě jsou osoby poskytující právní služby při jejich poskytování nezávislé, vede Komora seznam zemí, z nichž pocházejí jednotliví žadatelé; podklady pro to, aby o nezávislosti advokacie v jednotlivých zemích bylo možno učinit spolehlivý závěr, může Komora opatřovat od žadatelů, příslušných orgánů dohledu, orgánů státní správy České republiky, mezinárodních institucí a v případě potřeby i z dalších zdrojů. (3) O skutečnosti, že žadatel byl zapsán do seznamu advokátů podle § 5 odst. 2 zákona, Komora bez odkladu vyrozumí příslušný orgán dohledu a požádá jej, aby Komoře bez odkladu sdělil veškeré skutečnosti, které by mohly mít význam pro rozhodnutí o vyškrtnutí advokáta ze seznamu advokátů, případně pro pozastavení výkonu advokacie (§ 8 až 10 zákona). Čl. 63 Spolupráce v rámci Bylo-li proti advokátovi zapsanému do seznamu podle § 5 odst. 2 zákona zahájeno kárné řízení, doručí kancelář příslušnému orgánu dohledu kopii kárné žaloby a opatří od něj vyjádření k případnému kárnému postihu; o výsledku kárného řízení Komora bez odkladu informuje též příslušný orgán dohledu. ČÁST JEDENÁCTÁ USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ Čl. 64 Ustanovení přechodná (1) Věstníkem ČAK ve smyslu organizačního řádu je časopis Bulletin advokacie; případnou změnu Věstníku ČAK Komora oznámí stavovským předpisem. (2) Tímto usnesením se řídí působnost a postup orgánů Komory pro dni účinnosti bez ohledu na to, zda k zahájení řízení došlo před tímto dnem; přechodná ustanovení zákona tím nejsou dotčena. Čl. 65 Zrušovací ustanovení Zrušují se 1. usnesení představenstva České advokátní komory ze dne 1. července 1996, kterým se vydává prozatímní orga nizační řád České advokátní komory (stavovský předpis č. 2); 2. čl. 8, 10 a 13 usnesení představenstva České advokátní komory ze dne 1. července 1996 o převzetí některých předpisů přijatých Českou advokátní komorou a Komorou komerčních právníků České republiky do 30. června 1996 jako stavovských předpisů podle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (stavovský předpis č. 1). Čl. 66 Účinnost Toto usnesení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1997.
JUDr. Karel Čermák, v. r. předseda České advokátní komory
3 Usnesení sněmu ze dne 2. prosince 1996 o výši ročního příspěvku na účinnost České advokátní komory a o výši poplatku za zápis do seznamu advokátů Sněm České advokátní komory se usnesl podle § 43 písm. d) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen “zákon”) takto: Čl. 1 (1) Schvaluje se roční příspěvek advokáta na činnost České advokátní komory (dále jen “příspěvek”) částkou 6000,- Kč. (2) Příspěvek je jednotný u každého advokáta a je splatný za běžný kalendářní rok předem do 20. ledna. (3) Představenstvo České advokátní komory (dále jen “představenstvo”) může výši příspěvku stanoveného podle odstavce 1 zvýšit v závislosti na míře inflace zveřejněné Českým statistickým úřadem. Čl. 2 V souladu s ustanovením § 5 odst. 4 zákona se schvaluje poplatek za zápis do seznamu advokátů ve výši 3000,- Kč; poplatek je splatný před vydáním osvědčení o zápisu do seznamu advokátů. Čl. 3 Představenstvo upraví stavovským předpisem a) způsob placení příspěvku; b) podmínky prodloužení splatnosti příspěvku; c) podmínky snížení příspěvku; d) podmínky vrácení příspěvku; e) sankce v případě prodlení s placením příspěvku. Čl. 4 Zrušuje se čl. 11 usnesení představenstva České advokátní komory ze dne 1. července 1996 o převzetí některých předpisů přijatých Českou advokátní komorou a Komorou komerčních právníků České republiky do 30. června 1996 jako stavovských předpisů podle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (stavovský předpis č. 11).
JUDr. Karel Čermák, v. r. předseda České advokátní komory
4 Usnesení sněmu ze dne 2. prosince 1996, kterým se schvaluje výše náhrady za ztrátu času strávených výkonem
funkcí v orgánech Sněm České advokátní komory se usnesl v návaznosti na § 48 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, takto: Čl. 1 Advokátům (dále jen “oprávněná osoba”) přísluší náhrada za ztrátu času stráveného výkonem funkcí v orgánech České advokátní komory (dále jen “náhrada za ztrátu času”) a náhrada hotových výdajů jimi vynaložených v souvislosti s výkonem funkce (dále jen “náhrada hotových výdajů”). Čl. 2 (1) Náhrada za ztrátu času činí a) 100,- Kč za jednu hodinu počínaje první a konče desátou hodinou výkonu funkce v jednom kalendářním měsíci; b) 300,- Kč za jednu hodinu počínaje jedenáctou hodinou výkonu funkce v jednom kalendářním měsíci. (2) Představenstvo České advokátní komory (dále jen “představenstvo”) je oprávněno v jednotlivých případech z důvodů zvláštního zřetele hodných) a) zvýšit náhradu za ztrátu času v případě uvedeném v odstavci 1 písm. b) až na Kč 500,- za jednu hodinu; b) stanovit náhradu za ztrátu času měsíční paušální částkou nebo paušální částkou za výkon určitých činností, popřípadě splnění určitého úkolu. (3) Náhrada za ztrátu času podle odstavců 1 a 2 nepřísluší za účast na schůzích orgánů České advokátní komory (dále jen “Komora”). Čl. 3 Náhrada hotových výdajů přísluší oprávněné osobě za podmínek a ve výši stanovené právními předpisy o cestovních náhradách. Čl. 4 Oprávněná osoba uplatní nárok na náhradu za ztrátu času nebo náhradu hotových výdajů v kanceláři Komory. Nárok je třeba doložit; náhrada za ztrátu času se dokládá potvrzením podepsaným předsedou příslušného orgánu Komory, a pokud jde o předsedu orgánu Komor, potvrzením podepsaným místopředsedou orgánu Komory. Čl. 5 Kancelář Komory vyplatí přiznanou náhradu za ztrátu času a náhradu hotových výdajů vzniklých v jednom kalendářním měsíci do 20. dne kalendářního měsíce následujícího. Čl. 6 Součet všech poskytnutých náhrad za ztrátu času (čl. 2) v jednom kalendářním roce nesmí přesáhnout 10% výdajů rozpočtu Komory na tento kalendářní rok. Čl. 7 Zrušuje se čl. 12 usnesení představenstva České advokátní komory ze dne 1. července 1996 o převzetí některých předpisů přijatých Českou advokátní komorou a Komorou komerčních právníků České republiky do 30. června 1996 jako stavovských předpisů podle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (stavovský předpis č. 1).
JUDr. Karel Čermák, v. r. předseda České advokátní komory
5 Usnesení sněmu ze dne 2. prosince 1996 o tvorbě a používání sociálního fondu České advokátní komory Sněm České advokátní komory se usnesl podle § 43 písm. c) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen “zákon”) takto: Účel fondu a jeho tvorba Čl. 1 Účel fondu Sociální fond České advokátní komory (dále jen “fond”) je určen a) k podpoře zvyšování odborné úrovně advokátů a advokátních koncipientů; b) k sociální výpomoci advokátům a advokátním koncipientům; c) k sociální výpomoci pozůstalým po advokátech a advokátních koncipientech; d) k přechodným finančním výpomocem advokátům a advokátním koncipientům; e) k úhradám nákladů advokátů spojených s poskytnutím právních služeb bezplatně podle § 18 odst. 2 zákona a § 12 odst. 5 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) (dále jen “advokátní tarif”); g) k darům na veřejně prospěšné a dobročinné účely. Čl. 2 Tvorba fondu Fond je tvořen a) odvody advokátů ve výši stanovené usnesením sněmu (dále jen “odvod”); b) výnosem z pokut uložených advokátům v kárném řízení; c) úroky z jmění fondu; d) splátkami půjček z fondu; e) dary fondu. Čl. 3 Odvod (1) Odvod je splatný k termínu splatnosti příspěvku na činnost Komory. U advokátů, kteří v průběhu kalendářního roku byli zapsáni do seznamu advokátů, a u advokátů, u nichž bylo v průběhu kalendářního roku zrušeno rozhodnutí o pozastavení výkonu advokacie, je odvod splatný do jednoho měsíce od zapsání do seznamu advokátů nebo od doručení rozhodnutí o zrušení pozastavení výkonu advokacie. (2) U advokátů, kteří byli zapsáni do seznamu advokátů nebo u nichž došlo ke zrušení rozhodnutí o pozastavení výkonu advokacie ve druhém pololetí kalendářního roku, činí odvod jednu polovinu ročního odvodu. (3) U advokátů, kteří byli na vlastní žádost vyškrtnuti ze seznamu advokátů nebo jimž byl na vlastní žádost pozastaven výkon advokacie v prvním pololetí kalendářního roku, činí odvod jednu polovinu ročního odvodu. (4) K písemné odůvodněné žádosti advokáta může představenstvo Komory (dále jen “představenstvo”) odvod snížit nebo prominut anebo prodloužit termín jeho splatnosti z důvodů hodných zvláštního zřetele, zejména z důvodu výkonu základní vojenské služby, mateřské dovolené, dlouhodobé pracovní neschopnosti nebo pro nepříznivou sociální situaci advokáta, jehož hospodaření v roce předcházejícím roku, za který se odvod platí, vykázalo ztrátu nebo jehož příjem nedosáhl více než činí životní minimum stanovené právními předpisy. (5) Nezaplacení odvodu ve stanovených termínech splatnosti je závažným porušením povinnosti advokáta a může být důvodem k zahájení kárného řízení. Používání fondu Čl. 4 Zvyšování odborné úrovně Prostředků fondu je možno použít pro výchovné a vzdělávací účely a úhradu studijních materiálů pro advokáty a advokátní koncipienty. Stipendia lze z prostředků fondu poskytovat pouze výjimečně, a to s přihnédnutím k potřebám advokacie, přičemž je třeba přihlížet k sociální situaci advokáta nebo advokátního koncipienta.5) Čl. 5 Sociální výpomoc (1) Z prostředků fondu je možno k písemné žádosti poskytnout peněžitou sociální výpomoc advokátům nebo advokátním koncipientům, kteří se nezaviněné dostali do finanční tísně. (2) Okolnosti odůvodňující poskytnutí sociální výpomoci je žadatel povinen doložit způsobem, který určí představenstvo. Čl. 6 Sociální výpomoc pozůstalým (1) Pozůstalým po advokátu nebo advokátním koncipientu se vyplácí z prostředků fondu jednorázová částka 5.000,- Kč. (2) K písemné žádosti lze z prostředků fondu poskytnout pozůstalým po advokátu nebo advokátním koncipientu k překonání finančních obtíží další jednorázovou výpomoc až do částky 20.000,- Kč. (3) Sociální výpomoc podle odstavce 1 a 2 lze poskytnout v tomto pořadí: pozůstalé manželce (pozůstalému manželovi) nebo družce (druhovi), dětem vyživovaným zemřelým advokátem nebo advokátním koncipientem, případně rodičům advokáta nebo advokátního koncipienta, kterým přispíval na krytí životních nákladů. Jiným osobám může být tato výpomoc poskytnuta na jejich žádost, jsou-li pro to vážné důvody. Čl. 7 Půjčky (1) Z prostředků fondu lze poskytovat advokátům nebo advokátním koncipientům půjčky, vyžadují-li to jejich majetkové a sociální poměry a) na vybavení kanceláře; b) na další vzdělávání; c) na překlenutí finančních obtíží, do nichž se nezaviněně dostali. (2) Okolnosti odůvodňující poskytnutí půjčky je žadatel povinen doložit způsobem, který určí představenstvo. (3) Maximální výše půjčky činí 50.000,- Kč. (4) Půjčka je bezúročná a doba její splatnosti nesmí být delší než pět let. Nedohodne-li se advokát nebo advokátní koncipient s Komorou jinak, je v případě jeho vyškrtnutí ze seznamu advokátů nebo advokátních koncipientů splatný zbytek půjčky do tří měsíců od rozhodnutí o vyškrtnutí. (5) Další půjčku lze poskytnout teprve po zaplacení půjčky předchozí. Vykonávají-li advokáti advokacii společně a vztahuje-li se půjčka k jejich společné činnosti, zkoumá se tato podmínka u všech společníků. (6) Pokud advokát nebo advokátní koncipient použije půjčku k jinému účelu, než ke kterému mu byla poskytnuta, je povinen půjčku nebo její zbytek vrátit do tří měsíců od výzvy Komory. Další půjčka mu nebude poskytnuta. Čl. 8 Úhrada nákladů advokáta spojených s bezplatným poskytnutím právních služeb (1) Určila-li Komora podle § 18 odst. 2 zákona a § 12 odst. 5 advokátního tarifu advokáta tomu, kdo se nemůže poskytnutí právních služeb domoci, a v podmínkách poskytnutí těchto právních služeb stanovila, že budou poskytnuty bezplatně, mohou být k žádosti takto určeného advokáta z prostředků fondu uhrazeny v rozsahu dále uvedeném jeho náklady účelně vynaložené v souvislosti s poskytnutím právních služeb. (2) Náhrada za běžné administrativní práce je limitována paušální částkou 150,- Kč za jeden úkon právních služeb. (3) Náhrada hotových výdajů činí ve smyslu činí ve smyslu § 13 odst. 3 advokátního tarifu částku 75,- Kč za jeden úkon právních služeb. (4) Dále může být přiznána náhrada hotových výdajů účelně vynaložených na cestovné, znalecké posudky, odborná vyjádření, překlady, opisy a fotokopie. Výši těchto výdajů je advokát povinen prokázat. Náhrady cestovních výdajů se řídí právními předpisy o cestovních náhradách. (5) Náhrady podle odstavce 3 a 4 mohou být přiznány pouze v případě, že Komora rozhodla, že v rámci bezplatných právních služeb nebude klient hradit ani hotové výdaje účelně vynaložené v souvislosti s poskytnutím právní služby. (6) Náhrady podle odstavce 2 až 4 mohou být přiznány po skončení právních služeb a pouze tehdy, prokáže-li advokát, že úhradu neprovedl klient nebo že nebyla soudem uložena povinnost k náhradě těchto nákladů řízení. Čl. 9 Příspěvek na kulturní a sociální potřeby zaměstnanců Komory Z prostředků fondu lze poskytovat příspěvky na kulturní a sociální potřeby zaměstnanců Komory (například příspěvek na dětskou rekreaci, sociální výpomoc v době nemoci a věcný dar při životním jubileu)6) maximálně v celkové výši 50.000,- Kč ročně pro všechny zaměstnance Komory.7) Čl. 10 Dary na veřejně prospěšné a dobročinné účely Z prostředků fondu je možno poskytnout jednorázové dary na veřejně prospěšné nebo dobročinné účely (například na humanitární pomoc, kulturní činnost, osvětu a sport), a to přiměřeně účelu, na který je dar poskytován, maximálně v celkové výši 100.000,- Kč za kalendářní rok. Hospodaření s fondem Čl. 11 (1) S fondem hospodaří představenstvo podle zásad uvedených v tomto usnesení. K tomuto účelu může představenstvo ustavit svůj pomocný orgán. Roční vyúčtování hospodaření s fondem provádí představenstvo nejpozději do 30. 4. následujícího roku a podává o něm zprávu kontrolní radě. O stavu fondu podává představenstvo zprávu sněmu. (2) Kontrolní rada je oprávněna kdykoliv zjišťovat dodržování pravidel hospodaření s fondem. (3) Zůstatky fondu za kalendářní rok se převádějí do fondu na další rok. (4) Prostředky fondu se evidují odděleně od ostatních prostředků Komory.
JUDr. Karel Čermák, v. r. předseda České advokátní komory Poznámka: 5) Na zvyšování odborné úrovně advokátů a advokátních koncipientů se přispívá i z rozpočtu Komory.
6 Usnesení sněmu ze dne 2. prosince 1996 kterým se schvaluje výše ročního odvodu do sociálního fondu České advokátní komory Sněm České advokátní komory se usnesl podle § 43 písm. c) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen “zákon”) takto: Čl. 1 (1) Schvaluje se odvod do sociálního fondu České advokátní komory (dále jen “odvod”) ve výši 500,- Kč za kalendářní rok. (2) Odvod je splatný za běžný kalendářní rok předem do 20. ledna. Čl. 2 Zrušuje se čl. 10 odst. 2 usnesení představenstva České advokátní komory ze dne 1. července 1996 o převzetí některých předpisů přijatých Českou advokátní komorou a Komorou komerčních právníků České republiky do 30. června 1996 jako stavovských předpisů podle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (stavovský předpis č. 1).
JUDr. Karel Čermák, v. r. předseda České advokátní komory |
