Nepřehlédněte!


BEZPLATNÉ PRÁVNÍ
PORADENSTVÍ
ZDE    

  • FOO
  • FOO
  • FOO

„Pan Rychetský by měl vážit slova“

29.6.2015, Lidové noviny, str. 4, Jan Januš

„Předseda Ústavního soudu by si na své veřejné výroky měl dát pozor nebo by měl tyto výroky také veřejně odůvodnit konkrétními argumenty,“ říká k nedávné kritice ze strany Pavla Rychetského šéf České advokátní komory Martin Vychopeň.

* LN Opravdu vytváří advokátská profese prostor pro praní špinavých peněz, jak o tom mluvil předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský?
České advokátní komoře bylo v letech 2004 až 2014 doručeno v souvislosti se zákonem o praní špinavých peněz celkem 164 podnětů od advokátů. Byly předány Finančnímu analytickému útvaru ministerstva financí. To věru nevypovídá o tom, že by advokátská profese vytvářela nějaký zvláštní prostor pro nelegální machinace s penězi. Domácí úprava této problematiky téměř doslovně přebírá úpravu evropskou, včetně doporučení. Komora se této úpravě podřídila a dodržování pravidel u advokátů kontroluje, dozoruje a postihuje.

* LN Jak na vás tedy působí nedávné výroky Pavla Rychetského?
Považuji je za věcně nesprávné, dehonestující a nepřípustně zobecňující. Pan předseda by si měl, jako advokát s pozastaveným výkonem advokacie, uvědomit, že advokáti musí jako podnikající osoby také vést řádné účetnictví a řádně vyúčtovat každou přijatou zálohu. Praní špinavých peněz je problémem obecným a celosvětovým a já nemám žádné konkrétní informace o tom, že se na něm advokáti v České republice nějakou významnou měrou podíleli. Excesy samozřejmě byly, jsou a budou, ale takové zobecnění zcela nespravedlivě ubližuje celému stavu. Předseda Ústavního soudu by si na takové veřejné výroky měl dát pozor nebo by měl tyto výroky také veřejně odůvodnit konkrétními argumenty. Nehledě na to, že nemá v kompetenci hodnocení advokacie.

* LN Je namístě změna legislativy?
Není. Legislativních změn se obávám, protože jsou často populistické a obvykle směřují k dalším omezujícím zásahům do povinnosti advokátní mlčenlivosti, kterou stále považuji za nezbytnou součást ústavního práva na spravedlivý proces. Advokátní mlčenlivost je povinnost advokáta a výsada klienta - laická ani odborná veřejnost by takové zásahy neměla nechávat bez povšimnutí.

* LN Stojíte si stále za vyjádřením v souvislosti se stíháním advokáta Martina Grubnera? Není příliš ostré? Skutečně má policejní prohlášení charakter odplaty?
Česká advokátní komora následně, to zdůrazňuji, reagovala na mediální vyjádření Policie ČR učiněné na samém počátku trestního stíhání, nikoliv na trestní stíhání jmenovaného advokáta, to nám nepřísluší. Prohlášení policejního mluvčího a jeho závěry o tom, že jsou obviněni advokáti a členové kontrolní rady, že advokáti vytvářejí fikce strachu podáváním stížností s cílem zastrašit vyšetřovatele a odrazují je od vyšetřování, muselo v laické veřejnosti vzbudit dojem, že jsme se snad ozbrojili a vytáhli do boje! To je přece nepřípustné! A už vůbec ne na samém začátku vyšetřování, neboť tím dochází mimo jiné k porušení presumpce neviny. Policie dále označila za podstatné to, že někteří z hlavních aktérů případu jsou buď přímo advokáti, nebo osoby právně vzdělané, a byly či jsou dokonce členy kontrolní rady, která se podílí na řízení České advokátní komory. To také není pravdou, protože byl obviněn JEDEN advokát. Zdůrazněním, že „někteří obvinění jsou nebo byli členy kontrolní rady ČAK“, aniž bylo zároveň řečeno, že by k páchání údajné trestné činnosti zneužili či využili této funkce a aniž by jich ve skutečnosti bylo více než jeden, policie nepodala objektivní informaci o konkrétním trestním stíhání, ale útočila na advokátní profesi i na advokátní komoru a její orgány. Pak je namístě řečnická otázka: Co jiného než ostré prohlášení nám zbývalo?

* LN Proč se komora zmínila v těchto souvislostech i o státních zástupcích?
Dozorují přípravné trestní řízení a v rámci toho by měli dohlížet na zákonnost. Neměli by dopustit, aby trestní řízení probíhalo v atmosféře nepravd či polopravd šířených jiným orgánem odpovědným za řádný proces, v tomto případě policií. Vyjádřením komora považovala ze své strany záležitost za uzavřenou, protože do trestního procesu nesmí zasahovat. Mediálně získala záležitost jiný rozměr.

* LN Z jakého důvodu by se měla policie advokátům mstít?
To věru nevím. Vztah mezi advokáty jako obhájci a policií by měl být korektním vztahem procesních protistran, upravený trestním řádem. Je jasné, že idylickým nikdy nebude a vždy v sobě bude obsahovat napětí - jsme protivníci v řízení a naše zájmy v průběhu řízení jsou odlišné. Každý exces v této oblasti ale musí být řádně vyšetřen a potrestán. Nejde-li přímo o trestnou činnost, slouží k tomu kázeňská opatření nadřízených u policie a kárné řízení u advokáta.

* LN Vypadá to, že advokáti začínají mít poměrně špatnou pověst. Čím si to vysvětlujete?
Advokáti byli, jsou a budou, ať už jednotlivci, či jako stav, terčem kritiky různého druhu. Je tomu tak proto, že jejich prací je především zastupování klientů, kteří jsou v právních, osobních, často existenčních problémech a v obhajování osob trestně stíhaných. Je obvyklé, že laici ztotožní advokáta s případem, leč je to nesprávné. Advokát zastupuje klienta, nikoliv kauzu. A chceme-li budovat právní stát, pak jsme si všichni rovni, všichni máme právo na právní pomoc, stejně jako na spravedlivý proces, a je to naše nezadatelné ústavní právo. Nechci, aby tomu bylo jinak. Naše povolání na rozdíl od povolání soudce, státního zástupce, policisty, nevytváří ve společnosti pro nikoho žádné nebezpečí, natož hrozbu, ale je vděčným hromosvodem pro různé frustrace a je snadným terčem různých útoků. Kromě trpělivého vysvětlování, někdy ostřejších prohlášení, nemáme jinou možnost reakce.

* LN Není v tom ale i vina advokátní komory? Neměla by být vzhledem ke svým členům aktivnější?
Komora nedisponuje žádnými politickými či represivními možnostmi a v žádném případě nemá zájem jimi disponovat. Možnosti komory jsou v tomto směru velmi omezené - kontrolní a kárná pravomoc, vzdělávací a výchovná činnost. Považuji to za správné nastavení. Sněm uložil představenstvu také úkoly v oblasti mediální. Ty se nám plnit nedaří - věcnými argumenty nejsme schopni přehlušit tolik žádané mediální aféry.

* LN Budete se snažit v tomto směru něco podniknout i přímo vy?
Snažím se, už dlouhodobě. Stávajícímu i pěti předchozím ministrům spravedlnosti opakovaně předkládáme návrh novely zákona o advokacii i zkušebního řádu. Ministři se ale střídají tak rychle, že nejsou schopni, nebo nechtěli či nechtějí, naše návrhy pustit dále do legislativního procesu. Advokáti nemají zákonodárnou iniciativu a na spolupráci s ministerstvem jsme v tomto směru závislí. Jinak nám nezbývá než oslovovat poslance, což jsem také činil a činím. Ale zřejmě platí, že vystoupit s něčím, co se týká advokacie, je politickým polibkem smrti.

* LN Nebyly by tedy vhodné určité změny ve vedení komory?
I dnes platí to, že ryba smrdí od hlavy, a otázka je namístě. Zatím jsem z advokátní veřejnosti nezaznamenal žádný signál k tomu, abych já nebo někdo z vedení odstoupil. Naše organizační pravidla mají dostatečné pojistky: na podzim se bude znovu volit užší vedení komory - předseda a místopředsedové - a v roce 2017 je sněm, který bude volit všechny orgány advokacie. Na tomto sněmu už kandidovat nehodlám.

* LN Kolik advokátů bývá ročně kárně potrestáno? Z jakých důvodů nejčastěji?
Trocha čísel neuškodí - od roku 2000 do roku 2014 bylo kárně potrestáno 2056 advokátů, což je zhruba 150 ročně. Nejčastějším důvodem byla nečinnost nebo jiná pochybení advokáta vůči klientovi - na tom je možno demonstrovat to, že se věnuje pečlivá pozornost vztahu advokát klient.

* LN Neměla by být komora přísnější, pokud jde právě o kárný postih advokátů?
Volání po trestní represi, neboť výsledkem kárného řízení je svého druhu trestní postih, je patrné. Zvýšení represe ne vždy znamená řešení problémů. Trochu se potýkáme s tím, že pokud jsou naše kárná rozhodnutí přísná, neobstojí v soudním přezkumu a jsou soudy rušena. Nicméně možnosti zpřísnění trestů obsahuje i náš dlouholetý návrh novely zákona o advokacii. Ruku v ruce s tím musí jít také jiná opatření - celoživotní vzdělávání, výchovná práce školitelů s koncipienty a další.

* LN Funguje, pokud jde o kárnou odpovědnost, současný model?
Navzdory tomu, že laická veřejnost inklinuje k mylné představě „ruka ruku myje“, současný model je dlouhodobě prověřený a funguje. Kontrolní a kárné orgány jsou voleny sněmem advokátů, jsou nezávislé, kárné řízení je dvojinstanční a konečné rozhodnutí podléhá soudnímu přezkumu. Na evropské úrovni je považováno za jedno z nejkvalitnějších a mnohé jeho prvky přebírají i jiné advokacie. Model funguje.

* LN Legislativní změna tedy není v tomto ohledu potřeba?
V této souvislosti se občas hovoří o takzvané profesionalizaci, což znamená to, že by se kárnému procesu věnovali zvolení advokáti takzvaně na plný úvazek jako jediné profesní činnosti. Sám nemám názorově jasno. Jinak kromě možného zpřísnění a několika procesních změn, směřujících ke zrychlení procesu, úpravě podmínek smíru mezi stěžovatelem a advokátem, významnějších změn zatím netřeba.

* LN Má ale opravdu kárný postih náležet do pravomocí komory? Nebylo by například vhodnější, aby vykonávalo kárný dohled nad advokáty ministerstvo spravedlnosti, jak se někdy navrhuje?
Tedy nevím, kam jinam by měl náležet než do pravomocí komory. Je to nezbytné zejména z hlediska ochrany práv klientů a třetích osob, z hlediska zachování povinnosti mlčenlivosti, o které jsem hovořil a také z hlediska samosprávy a nezávislosti advokacie. Ministerstvu to jako výkonnému orgánu státu nenáleží. To by byla evropská rarita. Málo se ví, že ministr spravedlnosti je ze zákona kárným žalobcem. A neodpustím si poznámku - za šest let funkce místopředsedy a šest let funkce předsedy pamatuji jednu kárnou žalobu ministra a jeden podnět ministryně k podání kárné žaloby! Nic dalšího asi dodávat nemusím. Odpověď je dvojí ne.


 

Přejít na hlavní stránku Zobrazit desktop verzi