Nepřehlédněte!


BEZPLATNÉ PRÁVNÍ
PORADENSTVÍ
ZDE    

  • FOO
  • FOO
  • FOO

Advokát není klientovo druhé já. Hovoří za sebe


Přečetl jsem si bakalářskou práci kolegy Václava Vlka (Advokát nehovoří za sebe, ale za svého klienta, LN 17. 1.). Něco tak zmateného a popleteného mi už dlouho nepřišlo do ruky. Dovolte pár citátů z díla.
 „... jestli dobře znám právní řád této země, má každý právo na obhajobu způsobem, který on uzná za vhodný“. Václav Vlk nejenže nezná právní řád této země, ale žádné civilizované země. Každý má právo na obhajobu způsobem, který stanoví zákon (trestní řád). Jeden obžalovaný v Německu uznal nedávno za vhodný způsob své obhajoby to, že zastřelil přímo v soudní síni prokurátora. Neměl ho štvát.
„Advokát nikdy nehovoří za sebe, ale za svého klienta,“ tvrdí autor o kousek dál. Ve skutečnosti je to tak, že advokát hovoří vždy za sebe, ale jenom o tom, co je ve prospěch jeho klienta. V elementární literatuře o výkonu advokacie jsou po celém civilizovaném světě popsány stovky stránek o tom, že advokát není „druhé já“ (alter ego) svého klienta, a že tudíž za to, co naplká, nese odpovědnost on, a ne jeho klient. Když na závěr své řeči zvolá advokát před soudem „Heil Hitler“, odnese si to on, a ne klient.
Obhájce prý musí „... hájit... i názory a činy nepopulární, většinové společnosti odporné, dokonce protispolečenské a hnusné.“ Advokát ovšem nikdy nehájí „názory a činy“, ale člověka, jehož názorem je například blahodárnost pedofilie na internetu. Při obhajobě má advokát více povinností než jeho klient. Ty jsou dány tzv. stavovskými předpisy, zejména pravidly advokátní etiky. Má-li advokát opačné názory než jeho klient, nesmí o tom při obhajobě mluvit. Má-li názory stejně „protispolečenské a hnusné“ jako jeho klient, musí si dobře rozmyslet, zda jejich podpora je „ve prospěch klienta“ a v zájmu advokáta a jeho stavu. Čl. 17, odst. 2 platných českých Pravidel profesionální etiky stanoví, že „advokát nesmí v řízení uvádět údaje, o nichž ví, že jsou nepravdivé nebo klamavé, a to ani na příkaz klienta“. Vlk by měl převzít obhajobu Breivika a ukázat nám, a hlavně těm zaostalým Norům, jak ho bude české eso hájit schvalováním jeho „protispolečenských a hnusných názorů a činů“.
Další perla. „Demokratický stát, tak jak jej chápeme my, se odlišuje od nedemokratického státu tím, že zajišťuje práva na obhajobu, byť tato obhajoba je zrůdná.“ To je tedy síla! Bylo by zajímavé vědět, kdo jsou to ti „my“, kteří demokratický stát takto chápou. Já to nejsem. Doufám, že to není ani Česká advokátní komora. „Zrůdná obhajoba“ se v článku navíc prohlašuje za „základní kámen našeho právního řádu“. Současnému demokratickému státu lze ovšem leccos vytknout, zejména u nás, ale tak hluboko snad ještě neklesl, že by zajišťoval „právo na zrůdnou obhajobu“ a vydával to za „základní kámen našeho právního řádu“. Až bude tohle pravda, tak se snad raději vzdám právnického diplomu nebo odejdu někam, kde „my“ nedefinují, co je to demokratický stát.
Ostřílený advokátní matador, ba přímo toreador, Václav Vlk, „nezávidí roli mladému kolegovi“ Kočímu a radí mu, aby při zrůdných obhajobách používal „kouzelnou formulaci“, že ke zrůdnosti se uchýlil „veden přáním klienta“ nebo „na výslovný pokyn klienta“. Tak to už je úplný Harry Potter a ke kouzelné formuli by měl mít u soudu i kouzelnou hůlku. Třeba by je tam všechny okouzlil a uvěřili by mu, že on nic, on muzikant. Za všechno může jeho zrůdný klient. Jo, kde jsou ty doby, kdy rady a pokyny dával advokát klientovi. Teď je to zřejmě naopak. Taky že se mnozí obhájci od mnohých svých klientů již mnohému přiučili.
Tento přímo historický obrat v postavení advokáta a klienta vysvětluje dr. Vlk nakonec logicky, když mluví o sobě. „Já jsem členem buržoazie, tedy podnikatel.“ Je mu to přáno, jen ať se orientuje na zisk. Až bude obhajovat nějakého toho komouše, může za použití kouzelné formule „na výslovný pokyn klienta“ zazpívat na jeho odpovědnost u soudu Internacionálu.
Bakaláře bych mu ovšem za tu odbytou práci o advokátech nedal ani v Plzni. Advokát mluví za sebe. Není to nějaký debil. A při obhajobě nemůže dělat úplně všechno, co on sám nebo jeho klient uznají za vhodné.

Přejít na hlavní stránku Zobrazit desktop verzi