Nepřehlédněte!


GDPR    
pro advokáty a AK    
ZDE    

  • FOO
  • FOO
  • FOO

Dopis tajemníka ČAK šéfredaktorovi deníku Právo a úplné znění původního článku k problematice kupčení s nezaplacenými složenkami

Dopis tajemníka ČAK JUDr. Ladislava Kryma šéfredaktorovi deníku Právo Zdeňku Porybnému ve věci zkresleného znění článku "Kupčení se složenkami je v pořádku, tvrdí advokáti"

Vážený pan
Zdeněk Porybný
šéfredaktor deníku Právo
Slezská 2127/13
121 50 Praha 2

Vážený pane šéfredaktore!

Dosud jsem nepovažoval Váš deník za bulvár, ale za seriózní noviny, z nichž se dalo na většinu poskytnutých informací spolehnout.

Bohužel, po zkušenostech z poslední doby budu muset svůj názor zřejmě poopravit. Reaguji tím na původní článek zveřejněný ve Vašem deníku dne 28. 12. 2012 pod titulkem „Kupčení se složenkami už ohromuje i soudce“ a Vaším redaktorem panem Jindřichem Ginterem deformovanou mou reakci pod titulkem Práva „Kupčení se složenkami je v pořádku, tvrdí advokáti“.

Na původní článek jsem reagoval proto, že obsahoval řadu faktických omylů a chybných právních hodnocení, a především – odpovědnost za vzniklý stav prakticky přesouval na advokátní stav, a to neprávem.

Když se naše Komora spojila se soudkyní, která je v původním článku hojně citována, sdělila nám, že citace jsou nepřesné a vytržené z kontextu.

Předpokládal jsem, že moje odpověď bude zveřejněna tak, jak jsem jí napsal, nebo budu upozorněn, že tak jí zveřejnit nelze a buď se dohodnu na úpravě, nebo jí stáhnu. K zásahům, jak je provedl Váš redaktor, bych nikdy nedal souhlas, neboť ve svém souhrnu snižují advokátní stav a mne osobně přímo urážejí.

Ze spojení „že si překupníci udělali z pohledávek byznys je normální, stejně tak jako jiní si udělali byznys ze stovek kilometrů nejdražších dálnic v Evropě, z těžby uhlí, výroby energií…“ přece průměrně inteligentní člověk vycítí nadsázku, bohužel ne tak Váš redaktor, který si mou odpověď upravil podle svého, v  titulku zaměnil mé slovo „normální“ za výraz „v pořádku“ což není jistě totéž a vše ještě zvýraznil mezititulkem.

Přece si pan redaktor nemohl myslet, že pokládám budování nejdražších silnic a dálnic nebo podnikání těžařských společností, které za vytěženou surovinu nikomu nic neplatí (prostě si ji berou), zato bohatě inkasují, za něco, co je v pořádku.  Za normální lze považovat i to, co v pořádku není a naopak v pořádku mohou být i věci nenormální, např. to, že by všichni bezvýjimečně ctili zákony. Proto normální je, že se byznys přesouvá právě tam, kde je cítit zisk a to by pan redaktor působící v rubrice TRHY A EKONOMIKA měl postřehnout.

Pana doktora Lichovníka, prezidenta Soudcovské unie ČR si osobně velice vážím. Nicméně to neznamená, že by z něho jeho funkce dělala lepšího či výjimečného soudce nebo právníka stejně tak, jako moje funkce ze mne nedělá lepšího advokáta. Pan doktor Lichovník dobře ví, že náhrada nákladů řízení se přiznává zvítězivšímu účastníkovi řízení a nikoli jeho advokátovi. Trvám proto na tom, že slova o generování zisku advokátů soudy nejsou pravdivá a nemohou být myšlena upřímně. Co mi ale vadí nejvíce, je hledání příčiny přetěžování soudů (množství podaných žalob) v odměňování advokátů. Jinak řečeno – pokud advokáti budou mít menší nebo žádné odměny, nebudou se vymáhat tzv. bagatelní pohledávky a soudy budou mít méně práce. To znamená, že věřitelé by museli rezignovat na vymáhání pohledávek na dlužnících. Ale kde je pak spravedlnost? Vymahatelnost práva? Zase začne platit: „normální je nevracet dluhy, neplnit závazky“? Příkladů mají občané jistě dostatek, a to i ve vrcholné politice a v hospodaření státu s majetkem nás všech, kdy je normální „odklonit“ 16 milionů či nechat v zahraničí povalovat 12 miliard. Ještě že pan redaktor nevypustil část mé odpovědi, kde navrhujeme jednoduché a účinné řešení ve prospěch zapomětlivých, i když až na konec článku se čtenář již obvykle nedostane…

Vážený pane šéfredaktore, původně jsem uvažoval o nějakých právních krocích proti Vašemu listu. Ale když jsem si představil, že by byl vyřízením této záležitosti pověřen například pan redaktor Ginter, raději jsem od takového záměru upustil. Domnívám se ale, že pokud jste seriozním deníkem, poskytnete mi prostor – např. formou rozhovoru s jiným redaktorem, v němž bych  měl možnost uvést probíranou záležitost na pravou míru.

 

S pozdravem

JUDr. Ladislav Krym, tajemník České advokátní komory


Úplné znění článku tajemníka ČAK JUDr. Ladislava Kryma zaslaného deníku Právo k problematice kupčení s nezaplacenými složenkami

Kdo nectí zákon, musí počítat s postihem

Článek, který Právo zveřejnilo 28. prosince letošního roku pod názvem „Kupčení se složenkami už ohromuje i soudce“, v nás vzbuzuje značné rozpaky při posuzování, zda jde o prostou neznalost nebo o záměr odvést pozornost veřejnosti jinam, nejlépe k advokátům, kteří beztak nejsou příliš oblíbení.

Nebráníme se popisování situací, které přinášejí soudcům práci tím, že advokáti podávají žaloby (je to přece jejich základní poslání), ale závěrům, že soudy se stávají generátorem zisků advokátů. Člověk by spíše očekával od představitelů profese zajišťující ve společnosti spravedlnost, zvolání typu krást se nemá, normální je platit své dluhy a podobně. Protože když lidé budou ctít zákon, nebudou mít soudci práci a advokáti nebudou mít zisky. Nicméně článek obsahuje tolik zavádějících údajů, že je vážně třeba některá tvrzení uvést na pravou míru.

To, že si překupníci udělali z nakoupených pohledávek byznys, je normální stejně tak, jako jiní si udělali byznys ze stovek kilometrů nejdražších dálnic v Evropě, z těžby uhlí, výroby energií, dodávek vody, likvidace odpadu apod., takový už nynější svět je. Proč si ale stejný byznys z pohledávek nedělají ti, u nichž pohledávka původně vznikla?

Protože stejný svět je k nim nespravedlivý. Nejprve jim nezaplatí ten, komu dodali zboží, energie, služby… Pak je stát připraví o DPH, které musí zaplatit bez ohledu na to, zda obdrželi plnění od dlužníka. A když by nakonec pohledávku odepsali, platí další daně, a když chtějí pohledávku zažalovat, zjistí, že soudy jsou pomalé. A tak se pohledávky jednoduše zbaví, byť s prodělkem. Ten nakonec zaplatíme my všichni ostatní v rámci rostoucích cen.

Socialistický vztah k majetku „těch druhých“ je v nás hluboce zakořeněn. Jezdíme proto zadarmo v tramvaji, telefonujeme na úkor zaměstnavatele, neplatíme složenky. Nejsme přitom nějaké zapomětlivé babičky, jak článek navozuje.  Jde o naprosto cílený program mnohých z nás. Jaká je pravděpodobnost, že nás chytí revizor? A při dnešních cenách jízdenek?

Ten, kdo nectí zákon, musí počítat s postihem. Čím je postih tvrdší, tím má výchovnější účinek. Neplní-li někdo závazky podle zákona nebo smluvně převzaté, nesmí počítat se shovívavostí a naopak musí počítat s tím, že si připlatí.

Soudci rádi označují pohledávky ve výši několika stokorun za bagatelní. Ono jak pro koho. Pro energetický podnik asi ano, pro matku samoživitelku jistě ne! Jí je ale třeba vysvětlit, že díky černým pasažérům v rámci zdražování jízdného právě o ty stokoruny přichází. Argumenty, proč by to tak mělo být dobře  ale člověka nenapadají…

Zpět k advokátům. Soudci dobře vědí, že to, co přiznávají v řízení jako náhradu právního zastoupení, nepřiznávají advokátům, ale jejich klientům. Dokonce ji nepřiznávají podle advokátního tarifu, který je v článku zmiňován, ale podle tzv. přísudkové vyhlášky vydané ministerstvem spravedlnosti (tedy státem, nikoliv advokáty samými). Pamětníci vědí, že ta vyhláška byla vydána na základě požadavku soudců, kteří měli s advokátním tarifem potíže (složité přepočítávání). Svoji odměnu si advokáti sjednávají se svým klientem a taková odměna může být a také v drtivé většině případů bývá naprosto jiná, než určuje vyhláška. Slova o tom, že soudy díky tarifu generují zisky advokátů, proto nejsou pravdivá a nemohou být ani myšlena upřímně.

Jestliže jsou soudy zavaleny desítkami tisíc žalob pro menší částky, znamená to, že nemůže jít o omylem nezaplacenou složenku či dluh člověka, který se přestěhoval, ale o systém neplacení. To, že vydávání elektronických platebních rozkazů dělá soudům potíže, není vinou advokátů. Tzv. elektronizace justice měla přinést především zrychlení vyřizování věcí u soudů a úsporu lidské práce. Proč tomu tak není? Na to musí soudci hledat odpověď uvnitř svého rezortu.

Vyloučit zapomětlivou babičku z placení tisíců na nákladech řízení lze poměrně snadno. Drobnou úpravou v zákoně, podle níž by se náhrada nákladů řízení za odměnu advokáta přiznávala pouze v případě, že byl dlužník o zaplacení před podáním žaloby písemně upomenut.  

Jednoduché a zjednodušující závěry o odměnách advokátů mohou vést k jejich snížení a k tomu, že se advokáti začnou věnovat jiným agendám. Ve svých důsledcích ale budou znamenat posílení pozic neplatících dlužníků a následný růst cen nejrůznějších dodávek a služeb pak  postihne nás všechny.

JUDr. Ladislav Krym, tajemník České advokátní komory

Doporučujeme

Kde nás najdete

FOO

Česká advokátní komora - Kaňkův palác (hlavní budova)
Národní 16
110 00 Praha 1
tel.: +420 273 193 111
e-mail: sekr@cak.cz

FOO

Pobočka ČAK Brno - Kleinův palác
Nám. Svobody 84/15
602 00 Brno
tel.: +420 513 030 111
e-mail: sekr.brno@cak.cz