Nepřehlédněte!


GDPR    
pro advokáty a AK    
ZDE    

  • FOO
  • FOO
  • FOO

Advokátům soukromá škola nestačí

Magisterský obor právo lze v Česku studovat na čtyřech tradičních veřejných univerzitách. Nabízejí ho ale i české pobočky zahraničních vysokých škol. Jejich absolvent se však zatím nemůže stát soudcem, advokátem či exekutorem.

Chcete být advokátem? I když máte vystudovaná práva, někdy se můžete o možnost dělat tuhle práci leda tak soudit. Navíc je otázkou, zda vůbec uspějete. Soukromé školy, které magisterské studium práva nabízejí, ovšem s takovými informacemi potenciální studenty příliš nezatěžují. Panevropská vysoká škola například na svých webových stránkách slibuje, že poskytuje ideální přípravu pro tradiční právnická povolání, jako je soudce, advokát nebo třeba exekutor. Jenže příprava je zřejmě jedna věc, a možnost stát se advokátním koncipientem či soudním čekatelem věc jiná.

„V České republice mají nyní magisterské studium práva akreditované pouze čtyři fakulty veřejných vysokých škol, nikdo jiný,“ zdůrazňuje Jan Dvořák ze sekretariátu akreditační komise. Pětiletý obor právo lze studovat v Praze na Univerzitě Karlově, v Brně na Masarykově univerzitě, na olomoucké Univerzitě Palackého a na plzeňské Západočeské univerzitě.

Magistra práv, který je nutnou podmínkou pro výkon zmíněných povolání, mimoto nabízejí v Česku ještě zdejší pobočky zahraničních vysokých škol. Jenže na nich by se mělo (i když to v praxi platit nemusí) učit hlavně právo daného státu -v případě Panevropské vysoké školy Slovenska. Prostřednictvím Mezinárodního institutu podnikatelství a práva lze zase získat titul z Ukrajiny, konkrétně ze Zakarpatské státní univerzity v Užhorodě. (Tyto diplomy dokonce v minulosti Západočeská univerzita v Plzni měnila za své, v červenci to ale soud v některých případech zrušil.)

Se Slovenskem máme dohodu o vzájemném uznávání vzdělání. „V posledních dvou měsících nostrifikovalo diplomy našich absolventů ministerstvo školství,“ uvádí Tomáš Gřivna, proděkan Právnické fakulty Panevropské vysoké školy. Bez problémů tak mohou působit v Česku jako právníci v soukromých firmách i na úřadech. Česká advokátní komora je však odmítá přijmout do řad koncipientů a pustit k advokátním zkouškám. „Nechceme studentům vytvářet překážky v uplatnění, ale u některých škol máme pochybnosti o kvalitě výuky, vadí nám také, že pobočky nemají akreditaci k výuce českého práva,“ upozorňuje Iva Chaloupková, mluvčí České advokátní komory.

„Náš absolvent se nyní kvůli odmítavému postoji soudí s Českou advokátní komorou,“ říká Tomáš Gřivna s tím, že škola vstoupila do sporu jako vedlejší účastník a věří, že uspěje.

A podobná situace jako u advokátů je u exekutorů a soudců. „Exekutorem může být jmenován pouze občan České republiky, který získal minimálně magisterské vzdělání na právnické fakultě veřejné vysoké školy se sídlem v Česku,“ sděluje Tereza Palečková, mluvčí ministerstva spravedlnosti, a to podle ní naplňují je čtyři zmíněné fakulty veřejných vysokých škol. Palečková dále upozorňuje, že v případě soudních čekatelů jsou podmínky obdobné.

Na bakalářské studium práva získalo v Česku akreditaci hned několik soukromých vysokých škol. A absolventi se většinou uplatní dobře. Sázejí na ekonomii a psychologii Bez ohledu na magisterské studium práv nenabízejí soukromé vysoké školy v Česku studium zdaleka tak širokou škálu oborů jako veřejné. Je to vcelku logické - školné jsou studenti ochotní platit především za obory, kde se nedostává volných míst na veřejných vysokých školách. Případně pokud jim soukromá škola nabídne lepší vzdělání anebo když představuje snazší cestu k potřebnému titulu.

„Populární je ekonomie, bakalářské studium práva, objevuje se i politologie a sociologie,“ vyjmenovává Jan Dvořák. Velmi žádaná je podle něj také psychologie. Dosud ji na soukromých školách bylo možné studovat pouze v tříletém oboru bakalář. To se ale nyní změnilo: na navazující magisterské studium psychologie získala akreditaci Pražská vysoká škola psychosociálních studií. „Studenty budeme přijímat od příštího roku,“ sděluje její tajemnice Milena Balá.

Povolání klinického psychologa, pro které je nutným předpokladem absolvování pětiletého studia jednooborové psychologie, se tak otevře i absolventům soukromé školy. „Dosud mohli pracovat hlavně v psychoporadenství,“ vysvětluje Pavla Volfová z Asociace klinických psychologů.

Soukromé vysoké školy zatím vůbec nenabízejí technické obory. „Jejich výuka je nákladná, a navíc o ně studenti nemají příliš zájem,“ vysvětluje Jan Dvořák. Podobně to vypadá i s přírodními vědami. Soukromé školy se i jim dosud vyhýbaly. Změna přišla až letos. Vůbec první takový obor (konkrétně bakalářské studium Aplikovaná geologie) nabízí Vysoká škola Karla Engliše. „Domníváme se, že prakticky zaměřených a zároveň dostatečně vzdělaných geologů je na trhu práce nedostatek,“ říká Pavel Müller, ředitel tamního Ústavu věd o Zemi a životním prostředí. Věří, že studium bude atraktivní díky nasmlouvaným odborným praxím i důrazu na jazykovou přípravu.

Magistr a doktor jako vodítko A jak si mají studenti vybrat nejvhodnější soukromou vysokou školu? „Doporučil bych sledovat zápisy jednání akreditační komise a zjistit si, zda jsme školu hodnotili a jak,“ radí Dvořák. Ročně vznikne zhruba deset takových posudků, takže se rozhodně nedozvíme potřebné informace o všech školách. Leccos napoví webové stránky a osobní návštěva ve škole a nejcennější budou zkušenosti stávajících studentů nebo ještě lépe absolventů. „Jako vodítko může posloužit také fakt, zda má škola akreditovaný magisterský, nebo dokonce doktorský studijní program v daném oboru. Naznačuje, že i kvalita bakalářské výuky může být vyšší,“ vyjmenovává dále Dvořák.

Přejít na hlavní stránku Zobrazit desktop verzi