Nepřehlédněte!


GDPR    
pro advokáty a AK    
ZDE    

  • FOO
  • FOO
  • FOO

Prozvánění a ukradená Wikipedie

Zajímavý rozsudek popisuje na svých stránkách justiční aktivista Tomáš Pecina. Českolipský podnikatel Michal Charvát si na podzim roku 2005 na své jméno zaregistroval doménu Wikipedie.cz a překlopil na ni kompletní českou mutaci internetové encyklopedie Wikipedie (cs.wikipedia.org). I když je obsah Wikipedie poskytovaný pod tzv. svobodnou licencí, Pecina podnikatele, coby autor 111 wikihesel s právní tematikou, zažaloval o 44 400 korun a nakonec z větší části uspěl. Jde zřejmě o vůbec první takový rozsudek v Česku.

Pecinův triumf se nerodil lehce a do finále dospěl až po více než pěti letech. Soudkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem Jitka Kalfeřtová totiž žalobu nejdřív zamítla s tím, že na pirátské Wikipedii šlo Pecinovo autorství dohledat, a nepodařilo se navíc prokázat, že by Charvát měl z celé akce nějaký prospěch. Vrchní soud měl ale jiný názor a případ vrátil zpět na kraj. Napodruhé pak Kalfeřtová „změnila názor“ a Pecinovi přiznala 28 015 korun. Výši částky de facto určil znalec Vladimír Smejkal, který se zabýval mírou Pecinova autorství u jednotlivých hesel.

Charvát se podle Peciny neodvolal a rozsudek je tak pravomocný. „Když jsem před více než pěti lety žalobu podával, příliš jsem si od ní nesliboval, takže ve finále nejsou pocity z české justice zcela negativní, zvlášť s přihlédnutím k tomu, že o dalších sto tisíc žaluji ministerstvo spravedlnosti za průtahy v řízení,“ píše Pecina.

Charvát má štěstí, že všichni wikipedisté nejsou sudiči jako Pecina. Vždyť v prosinci 2005, kdy podnikatel pirátskou kopii zveřejnil, měla Wikipedie 20 tisíc hesel. *** Advokáti si stěžují na „prozvánění“. Představenstvo České advokátní komory (ČAK) se na svém březnovém zasedání zabývalo v poslední době prý častým jevem, kdy advokátům někdo volá ze skrytého čísla, ale hovor hned ukončí. Postižení advokáti považují podobné volání za „nekalou činnost, zejména při zjišťování možnosti ustanovit advokáta obhájcem ex offo“. Představenstvo proto předsedu ČAK pověřilo „na nejbližší schůzi regionálních zástupců zjistit rozsah této činnosti a informovat představenstvo, případně rovnou věc projednat s příslušnými justičními orgány“.

O co jde? Na serveru Britské listy poodkryl pozadí tajemných telefonátů advokát Aleš Uhlíř: „Všiml jsem si, že mi někdo (...) volá ze skrytého čísla, jaké používají soudy, státní zastupitelství nebo policie. Než jsem stačil hovor přijmout, vždy byl druhou stranou ukončen, popřípadě po přijetí hovoru druhá strana zavěsila. (...) Dotázal jsem se jednoho člena představenstva ČAK. Byl jsem překvapen (...), s jakou lehkostí se justiční orgány dokážou přenést přes zákon. Jmenný pořadník obhájců soudy samozřejmě vedou (v něm jsou advokáti řazení podle příjmení a obviněným jsou přidělováni postupně). Než se však pošle obhájci usnesení o jeho ustanovení (...), lze obhájce prozvonit na jeho mobil a do seznamu zaznamenat, že nebyl zastižen a nebylo jej možno ustanovit. Tak (...) se dá dopracovat k obhájci, kterého si vyšetřovatel nebo soudce přejí. Jak prosté!“

Obhájce lze prozvonit a do seznamu zaznamenat, že nebyl zastižen a nešlo jej ustanovit. Tak se dá dojít k obhájci, kterého si vyšetřovatel či soudce přejí.

Přejít na hlavní stránku Zobrazit desktop verzi