Nepřehlédněte!


GDPR    
pro advokáty a AK    
ZDE    

  • FOO
  • FOO
  • FOO

Když se rozhodnete být právníkem

Právní obory se u nás vyučují na TŘINÁCTI VYSOKÝCH ŠKOLÁCH. Vedle klasického práva jsou obory správní a veřejnosprávní, další jsou zaměřené na komerční právo.

O studium práv je v České republice mezi absolventy středních škol každoročně mimořádný zájem, který právnické fakulty ani zdaleka nestačí uspokojit. Jako kdyby každý chtěl být právníkem.
 Trochu je to třeba i tím, jak říká děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a místopředseda legislativní rady vlády ČR profesor Aleš Gerloch, že „v současné ekonomické situaci absolventi práv oceňují široké možnosti svého uplatnění. Přestože představy veřejnosti o výdělcích právníků se reálně týkají jen jejich určité části, platí nepochybně, že právníci ve svém celku tvoří i v současnosti prosperující profesní skupinu.“ Státní vysoké právnické školy jsou čtyři Vybrat si můžete mezi čtyřmi vysokými státními školami. Dvě jsou v Čechách, dvě na Moravě. Jen tyto poskytují úplné právní vzdělání. V Čechách je to především nejstarší a největší Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze a nejmladší právnická fakulta u nás, Právnická fakulta Západočeské univerzity v Plzni. Na Moravě Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně a právnická fakulta v Olomouci. Ty všechny nabízejí pětileté magisterské studium, po jehož absolutorium získáte titul magistr. V Praze a Brně můžete po skončení studia po obhájení rigorózní práce získat titul JUDr., popřípadě pokračovat v doktorském studiu a získat titul Ph. D.
Soukromé studium: zaplatíte desetitisíce Soukromé vysoké školy nabízejí pouze bakalářské právní obory, které státní vysoké školy zatím moc neuznávají. Na závěr tříletého studia získáte titul bakaláře (Bc.).
Výjimkou jsou dvě soukromé školy, které se řídí akreditačními podmínkami platnými v zemi zřizovatele.
 Jednou z nich je Mezinárodní institut podnikatelství a práva v Praze, který poskytuje českým a zahraničním studentům vzdělání v oboru právo garantované akreditovaným studijním programem Zakarpatské státní univerzity včetně studijních disciplín z oblasti českého a evropského práva. Studovat lze denně i při zaměstnání, absolventi pětiletého studijního programu získávají titul magistr. Školné za jeden semestr je pro příští akademický rok stanoveno na 30 000 Kč.
 Nostrifikaci titulu z Mezinárodního institutu podnikatelství a práva provádí jedině Západočeská univerzita v Plzni, jejíž rektor Josef Průša zastává názor, že studenti studují v Praze a vyučují je doceti a profesoři z českých právnických fakult, není tedy důvod jejich tituly nenostrifikovat. Jiného názoru je Česká advokátní komora a právníky s tímto vzděláním nechce vpouštět do svých řad. Podle ní by totiž mělo být uznávané jen studium srovnatelné s českým magisterským oborem právo, a to jen na základě mezinárodních smluv nebo zvláštních právních předpisů.
Slovenská škola, česká pobočka Druhou soukromou právnickou vysokou školou u nás, na níž po absolvování pětiletého magisterského studia nejenže získáte titul magistr, ale po absolvování rigorózního řízení můžete získat i titul JUDr., popřípadě i dále studovat k získání titulu Ph. D., je UNINOVA. Jde o pobočku (jedna je v Praze, druhá v Brně) bratislavské Vysoké školy práva, na niž se vztahují podmínky slovenské akreditace. Studovat lze denně i externě, školné za jeden akademický rok vyjde na 58 000 Kč.
Hlásí se pět tisíc uchazečů, uspěje pětina Ročně se na práva hlásí kolem pěti tisíc uchazečů, přičemž úspěšnost přijetí se pohybuje kolem dvaceti procent.
Letos se - s výjimkou Masarykovy univerzity - sjednotily přijímací zkoušky do takzvaných Scio testů, což je Národní srovnávací zkouška z obecných studijních předpokladů a základů společenských věd.
Na Právnické fakultě UK v Praze můžete získat ještě nějaké body navíc - 10 bodů za maturitu s vyznamenáním a 10 bodů za státní a mezinárodně uznávané zkoušky z jazyka (maximálně za dvě zkoušky). „Přijati budou uchazeči, kteří se podle počtu získaných bodů umístí na prvním až 780. místě,“ sdělil děkan fakulty profesor Aleš Gerloch. Masarykova univerzita chce test studijních předpokladů Poněkud rozdílné jsou přijímací zkoušky na Masarykově univerzitě v Brně, kde zájemci o studium musí absolvovat takzvaný test studijních předpokladů skládající se ze sedmdesáti otázek, přičemž z pěti nabízených možností je správná jen jediná. Test trvá devadesát minut, za správnou odpověď se přičítá jeden bod, za nesprávnou se odečítá 0,25 bodu a položka bez odpovědi znamená nula bodů.

 

Přejít na hlavní stránku Zobrazit desktop verzi