Nepřehlédněte!


GDPR    
pro advokáty a AK    
ZDE    

  • FOO
  • FOO
  • FOO

Spočítejme zákony. Ale jak?

Absurdní zákony – Některé pamatují Rakousko-Uhersko, nikdo ale netuší, kolik jich přesně je

Legislativní svinstvo. Tak označují právníci zákony a další předpisy, které stále platí, ale ztratily smysl. Není jich málo: tisíce.
BRNO Pro politiky i úředníky je to kyselé jablko. Pročistit právní řád o zákony a další předpisy, které už nemají smysl. Mnohé z nich pocházejí ještě z doby Rakouska-Uherska a nikdo neví, kolik jich je. A co víc: Nikdo ani neví, kolik v České republice nyní platí zákonů.
Na problém narazilo ministerstvo vnitra, když se letos chystalo zrovnoprávnit tištěnou a elektronickou verzi Sbírky zákonů. A navrhovalo speciální zákon o svodu platných právních předpisů.
„Zjednodušeně, chtěli jsme jako limit rok 1945, starší předpisy by vypadly. Jenomže se ozvali kritici, ukazovali na předpisy z první republiky či z doby Rakouska-Uherska, které podle nich lze stále aplikovat,“ připomíná bývalý náměstek ministra vnitra Zdeněk Zajíček. Z první republiky pochází například zákon o zrušení šlechtických titulů a další předpisy.
Záměr vyjmenovat stále platné zákony a zpřehlednit tak právní řád nevyšel. Většinu těch starých nahradily novější, ale ty původní nikdo nezrušil – a tak například stále platí povinnost pro Rakušany a Němce zaplatit 5 korun za vízum pro vjezd do Československa.
Další zmatek přidali zákonodárci v 50. letech, když obecnou formulkou v nových zákonech hromadně rušili „vše, co je v rozporu“. Ale neřekli, co konkrétně.
Odborníci tvrdí, že důkladnou probírku si náš právní řád zaslouží. Souhlasí s tím i předseda legislativní rady vlády, ministr Pavel Zářecký. „Iniciativa náleží jednotlivým resortům. Dosavadní pokusy nebyly úplně úspěšné,“ připustil.
Hlavní cíl není za každou cenu rušit zákony. Spíše je pročistit – k zemím, kde každoročně zveřejňují kompletní znění všech předpisů, se ani tak nepřiblížíme. „Základní otázka zní, jak chtít po lidech, aby se vyznali v právu, když to nedokážeme sami jako stát,“ tvrdí exnáměstek Zajíček.
František Cvrček, který se analýzou zákonů zabývá na Ústavu státu a práva Akademie věd ČR, se domnívá, že naprosto zbytečných předpisů je mezi zákony až třetina. Označuje je za legislativní svinstvo. Třetinu tvoří ty, které už ztratily smysl svým završením – například zákony o státním rozpočtu. „Teprve zbývající třetina tvoří to pravé a užívané jádro našeho právního řádu,“ poznamenal.
Komplexně inventuru plánoval ve vládě Josefa Tošovského ministr Miloslav Výborný. „Tehdy se to nepovedlo, měli jsme málo času. Ale pořád to má smysl, stejně jako změna legislativních pravidel,“ míní i dnes, kdy je ústavním soudcem. I on má pro zbytečné zákony své označení: „Výraz svinstvo bych nepoužil, spíše smetí.“
Dnes v noci přibude do našeho právního řádu, právní řečí nabude účinnosti, až několik desítek předpisů. Některé se paradoxně objeví ve Sbírce zákonů až později, proto jejich počet lze jen odhadnout.

***

Metuzalémové českého práva

Na území České republiky bylo od roku 1918 vydáno odhadem 60 000 právních předpisů, tedy zákonů, vyhlášek a nařízení. Dalších 10 000 předpisů převzala republika v roce 1918 od Rakouska-Uherska, mnohé z nich přitom nejsou ani zdokumentované. Podle odhadu nyní v České republice platí na 15 000 předpisů.

Od Františka Josefa I. ke Klausovi aneb co také říkají nezrušené předpisy

Ku přijetí do služby berní, pokladniční, loterní a při kolkovém úřadě vyžaduje se průkaz, že uchazeč absolvoval střední školu a složil zkoušku dospělosti pro dotyčný ústav ať obligatorně či fakultativně stanovenou. (nařízení 88/1918 Sb.)

Pro cesty do území Československé republiky z území německo-rakouského a jihoslovanského státu, dále z území republiky maďarské jest potřebí povolení plnomocníka Československé republiky ve Vídni I., Lobkowitzplatz 2. (nařízení 96/1918 Sb.)

Veškeré obilí, z něho vyrobené mlýnské výrobky, rýže, jakož i luštěniny cizozemského původu zabavují se, jakmile se přivezou na území československého státu, ve prospěch tohoto. (nařízení 125/1919 Sb.; rýže byla později vypuštěna)

Učitelky veřejných škol obecných a občanských mohou po skončené počáteční službě vstoupiti do stavu manželského a nepozbývají práva setrvati ve službě školní. Učitelkám, které ještě nemají počáteční službu za sebou, je třeba povolení okresní školní rady, aby se mohly provdati. (zákon 455/1919 Sb.)

Pro zaměstnance, dosud do kategorie sluhů náležející, zrušuje se ve státní službě, jakož i ve službě podniků a fondů státem spravovaných úřední název „sluha“ a zaměňuje se za úřední pojmenování „zřízenec“. (zákon 251/1921 Sb.)

Pro službu vojenskou a pro podniky sloužící veřejné dopravě (železnici, paroplavbu, poštu, telegrafy, telefony a pod.) zavádí se počínaje dnem 1. června 1921 24hodinové počítání času tím způsobem, že hodiny počítají se od půlnoci k půlnoci. (zákon 255/1921 Sb.) 

Přejít na hlavní stránku Zobrazit desktop verzi