Nepřehlédněte!


BEZPLATNÉ PRÁVNÍ
PORADENSTVÍ
ZDE    

  • FOO
  • FOO
  • FOO

Soudy by měly respektovat smlouvy uzavřené přes email, žádají právníci

31. 07. 2020, Hospodářské noviny, Strana 17, Radka Rainová

POKUD ČLOVĚK JEDNÁ Z ELEKTRONICKÉ ADRESY, MĚLO BY SE ZA TO, ŽE JEDNÁ SKUTEČNĚ ON, NAVRHUJE PLATFORMA ROZUMNÉ PRÁVO.

Přísné požadavky na podobu elektronického podpisu a ověření identity kladou značné překážky uzavírání smluv na dálku prostřednictvím komunikačních technologií. Nezávislá expertní skupina právníků, názorová platforma Rozumné právo, proto žádá, aby se smlouvy uzavřené prostřednictvím e-mailu či aplikací, jako jsou WhatsApp, Facebook nebo Messenger, považovaly za smlouvy uzavřené písemnou formou a byly považovány za platné a závazné.
Občanský zákoník říká, že každý má právo si zvolit, jakou formou chce smlouvu uzavřít, jestli ústní, nebo písemnou. Písemná forma je vždy třeba, když to vyžaduje jedna ze smluvních stran. Někdy listinnou formu žádá zákon, například u smluv o převodech nemovitostí, nájemní smlouvy nebo uznání dluhu.
Podle občanského zákoníku se i právní jednání vedené elektronickými nebo jinými technickými prostředky považuje za písemné, pokud zvolená forma umožňuje zaznamenat obsah a určit jednající osobu. Aby byla taková písemná smlouva platná, je potřeba podpis jednajícího. V případě elektronického dokumentu je to elektronický podpis.
„Podle evropského nařízení eIDAS se elektronickým podpisem rozumí data v elektronické podobě, která jsou propojena s jinými daty v elektronické podobě a která osoba používá k podepsání,“ vysvětluje Pavel Čech, právník z advokátní kanceláře Sedlakova Legal. Zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce z roku 2016 vypočítává, že k podepisování lze použít zaručený elektronický podpis, kvalifikovaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, což může být i takzvaný prostý elektronický podpis.
Definice prostého podpisu není zákonem nijak omezená. Jsou to všechny podpisy kromě zaručených a kvalifikovaných. Může jím tak být třeba i jméno a příjmení na konci e-mailu, přiložení skenu vlastnoručního podpisu, nebo dokonce jen e-mailová adresa, pokud je z ní možné odvodit totožnost odesílatele.

Vyvratitelná právní domněnka

Právníci z Rozumného práva tvrdí, že podle zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce má elektronický podpis stejné účinky jako vlastnoruční podpis. Platforma zároveň upozorňuje, že tomu dosavadní rozhodování soudů neodpovídá. Poukazuje na konkrétní soudní případ: „Rozhodnutí zabránilo nájemci bránit se u soudu proti výpovědi z nájmu podnikatelských prostor jen proto, že námitky zaslal e-mailem bez kvalifikovaného elektronického podpisu. To, zvlášť s ohledem na události posledních měsíců, vyznívá velmi neprakticky a necitlivě k realitě komunikace běžné ve 21. století.“
Rozumné právo proto žádá legislativně zakotvit právní domněnku, že pokud někdo jedná z e-mailu nebo třeba prostřednictvím komunikační aplikace, mělo by se rovnou za to, že skutečně právně jedná tato konkrétní osoba. Taková domněnka by vznikla teprve potom, co dotyčný prostřednictvím e-mailu či aplikace už provedl nějaký obchod či transakci nebo již dříve při nějakém právním jednání tuto elektronickou adresu sám uvedl.
„Jedná se o jednoduché a rozumné řešení, které reflektuje dnes běžně zažité způsoby elektronické komunikace, v níž je běžné, že je identita jednající osoby vyjádřena pouze její elektronickou adresou,“ stojí ve stanovisku Rozumného práva. „Elektronickou adresou není myšlena pouze e-mailová adresa, ale i jméno (login/číslo), pod kterým dotyčná osoba komunikuje, ať již jde o chatovací služby, sociální sítě či jiné komunikační platformy,“ doplňuje návrh.
Zároveň by taková domněnka byla vyvratitelná. „To znamená, že pokud bych prokázal opak, tedy že jsem to nebyl já, kdo elektronicky uzavíral dohody, nebyly by pro mě závazné,“ vysvětluje právník Pavel Čech. V případě sporu by tedy bylo nutné prokázat, že se někdo do e-mailu či aplikace naboural.

Problém zneužití a dostatečného zabezpečení

To může být problematické. Zákon u prostého podpisu nestanoví žádné požadavky na ověření identity podepisujícího, jaké jsou u zaručeného nebo kvalifikovaného podpisu. Pokud tedy někdo chce s někým uzavřít smlouvu přes e-mail či Messenger, zůstává otázkou, zda prostý elektronický podpis postačí. „Ačkoliv právo prostému elektronickému podpisu přiznává právní účinky, bez dalšího jej nelze považovat za zcela důvěryhodný,“ hovoří Čech o určité míře nutné skepse. „Je pouze na konkrétní osobě, do jaké míry mu bude věřit a jestli nebude požadovat jeho ověření.“ Radí řídit se jednoduchým pravidlem – čím důležitější je podepisovaný dokument, tím bezpečnější elektronický podpis by se měl použít.
Jiří Peterka, člen rady Českého telekomunikačního úřadu a odborník na elektronické podpisy, vidí problém v tom, že navrhovaná změna by umožňovala využívat prosté elektronické podpisy k právnímu jednání v soukromoprávních vztazích bez jakéhokoliv omezení účelu nebo omezení případné škody. Za příklad dává situaci, kdy by si někdo vyrobil dlužní úpis a podepsal ho jménem někoho, kdo o tom neví: „Může dojít k mnoha škodám, než se dozvíte, že někdo zneužil váš podpis a že jste ho měla popřít.“
Ve světě se podle Peterky neustále přitvrzuje v opatřeních proti zneužití elektronických podpisů, e-mailů a jiných komunikačních prostředků. Uvedený návrh jde opačným směrem a naopak z nároků slevuje.
Potřebu řádného zabezpečení proti zneužití e-mailu a aplikací si uvědomuje i Rozumné právo. „Bylo by následně na osobě, aby danou schránku řádně zabezpečila proti neoprávněnému přístupu, zejména užitím dostatečně silného hesla, neužíváním stejného hesla u jiných internetových služeb, zabezpečením používaných zařízení proti virům,“ říkají právníci platformy.

Elektronický podpis jsou data v elektronické podobě, která jsou propojena s jinými elektronickými daty a která osoba užívá k podepisování. Pavel Čech právník, advokátní kancelář Sedlakova Legal

Přejít na hlavní stránku Zobrazit desktop verzi