Nepřehlédněte!


BEZPLATNÉ PRÁVNÍ
PORADENSTVÍ
ZDE    

  • FOO
  • FOO
  • FOO

Úřady si připomínají Horákovou smuteční vlajkou, pietou u památníku i „dle vlastních preferencí zaměstnanců“

26. 6. 2020, denikn.cz, Česko, Hana Mazancová

Česko si připomíná 70. výročí od justiční vraždy doktorky Milady Horákové. Ministerstvo zahraničí či Senát vyvěsily smuteční vlajku, zástupce resortu spravedlnosti se zase již tradičně účastní pietního aktu u památníku na Malé Straně v Praze. Některé z úřadů a ministerstev se vzpomínkových akcí neúčastní, ačkoli, jak uvádí, se jedná o významné výročí.

Justiční vraždu doktorky Milady Horákové si každý rok připomíná ministerstvo spravedlnosti. Již tradičně se zástupci resortu zúčastní pietního setkání, které je věnováno nejen památce Horákové, ale všem obětem totalitních režimů. Akce se každoročně koná na místě popravy doktorky Horákové, tedy v pankrácké vazební věznici.

Letos se kvůli opatřením v souvislosti s koronavirem pieta uskuteční bez přítomnosti veřejnosti. „Kromě této pietní vzpomínky zástupce našeho resortu každoročně pokládá kytici k malému památníku, který je věnován JUDr. Miladě Horákové a jenž se nachází na Pětikostelním náměstí v Praze na Malé Straně. Tak tomu bude i letos,“ řekl Deníku N mluvčí resortu Vladimír Řepka.

Mimochodem – ve čtvrtek se ministerstvo spravedlnosti omluvilo za justiční vraždu Václava Junka, kterého v padesátých letech popravil tehdejší nedemokratický režim.

Významné výročí, ale nezapojíme se

Právě probíhající 70. výročí popravy Horákové zatím nejviditelněji připomíná kampaň sdružení Dekomunizace. Černobílá plachta s portrétem doktorky Horákové a rudým nápisem „Zavražděna komunisty“ visí například na Karolinu, Právnické fakultě, Národním technickém muzeu či Rudolfinu. Černé prapory ale zavlály například i na radnicích v Plzni či Jihlavě.

Přečtěte si takéObrazem: Zpupné pohledy vrahů, skloněné hlavy obětí. Studenti připomněli vraždu Milady Horákové

Zdali se památku Horákové chystá uctít i Úřad vlády, ale tiskový odbor neodpověděl. Na dotaz Deníku N nereagovalo například ministerstvo vnitra, práce a sociálních věcí či místního rozvoje. Tiskový mluvčí resortu dopravy František Jemelka pro Deník N uvedl, že uctění památky je na každém ze zaměstnanců. „Výročí justiční vraždy M. Horákové komunisty si samozřejmě mohou zaměstnanci resortu připomenout individuálně dle vlastních preferencí,“ uvedl.

Žádnou vzpomínkovou akci nepořádá ministerstvo školství, stejně tak ho žádná organizace neoslovila. Podobně je na tom i resort zemědělství. „Do připomínky tohoto významného výročí se oficiálně nezapojíme,“ odpověděl mluvčí úřadu Vojtěch Bílý.

Naopak ministerstvo zahraničních věcí se rozhodlo vyvěsit smuteční vlajku. Stejně se zachoval i Senát.

Senát si vyvěšením černé vlajky připomíná 70 let od popravy doktorky práv Milady Horákové – statečné české političky, odbojářky a obhájkyně práv žen, která se dokázala postavit nacistům i komunistům. „Ptáci už se probouzejí – začíná svítat. Jdu s hlavou vztyčenou…' 

Na ministerstvo kultury se zase obrátil dokumentarista Pavel Štingl, zakladatel Památníku ticha Bubny, který se resort v příštích měsících chystá převzít do správy. Úřad vyzval, aby se ke vzpomínce na Horákovou připojily příspěvkové organizace jako Národní galerie či Národní muzeum, s čímž úřad souhlasil.

Den památky obětí komunistického režimu, který připadá na sobotu 27. června, si pak připomíná i ministerstvo obrany, a to jak v Praze, tak i v posádkových městech napříč republikou. Ostatně pozornost historickým událostem, které se mimo jiné váží k obětem perzekucí po nástupu a v průběhu komunistického režimu, věnuje resort dlouhodobě. Třeba letos v polovině června připomněl 71 let od popravy divizního generála Heliodora Píky.

Kromě toho pak na veřejných místech zní z rozhlasu zvukové záznamy z vykonstruovaného procesu, hlas Horákové lze slyšet například i v pražském metru. Její památku pak uctila například i Česká advokátní komora.

Komunisté se ohradili

Portrét Horákové by měl být v sobotu ráno promítán na budovu KSČM v ulici Politických vězňů v Praze. Probíhat bude přesně v době, kdy se připravovala na vynesený rozsudek smrti. „Přibližně od půlnoci a projekce bude časově přizpůsobena faktu, že kolem půl šesté ráno byl rozsudek smrti vykonán. Chceme touto pokojnou pietní akcí připomenout, čeho se dopouštěli komunisté během minulého režimu, a zároveň tak osvěžit paměť našeho národa, abychom na tyto skutečnosti nezapomínali,“ vysvětlil autor myšlenky Jaroslav Kysilko.

Přečtěte si také„Šlo mi o to, ideově ozbrojit lidi.“ Horáková aktivně iniciovala odpor proti KSČ, ukazuje nová studie

Proti kampani Dekomunizace se v pátek ohradila pražská KSČM. Krajský výbor na návrh předsedkyně Marty Semelové schválil stanovisko, ve kterém se ohrazuje proti „zkreslování a přepisování historické pravdy a proti rozdmýchávání antikomunistické nenávisti“. Podle stanoviska je Dekomunizace „vehementně podporovaná“ vedením pražské radnice. Projekt Paměť národa, který si klade za cíl sesbírat vzpomínky na důležité historické události 20. století, pak pražští komunisté označují za pokrytecký.

„Jedná se o útok státem zřizovaných institucí na KSČM, na jednu z demokratických a k tomu parlamentních stran,“ stojí dále v prohlášení s tím, že tato „agresivní kampaň“ je zaměřená proti KSČM.

„Spuštěná kampaň antikomunistických fanatiků má změnit pohled na minulost, současnost i budoucnost a odvrátit pozornost lidí od problémů dneška a rizik zítřka a od kritického přemýšlení nad tím, kdo je jejich skutečným původcem,“ stojí na konci prohlášení.

Milada Horáková byla popravena 27. června 1950 poté, co byla ve vykonstruovaném procesu odsouzena za spiknutí a velezradu. Mandát poslankyně za národní socialisty složila v roce 1948 krátce po komunistickém převratu, zadržena byla na podzim 1949.

MIlada Horáková u soudu uspět nemohla. O exemplárním verdiktu bylo předem jasno.

 

 

Přejít na hlavní stránku Zobrazit desktop verzi