Nepřehlédněte!


BEZPLATNÉ PRÁVNÍ
PORADENSTVÍ
ZDE    

  • FOO
  • FOO
  • FOO

Průzkum, který budí údiv

24. 6. 2020, Deník N, str. 3, Zpravodajství, Jan Moláček

Ministerstvo spravedlnosti zpracovává průzkum možné korupce mezi exekutory. Zajímá se přitom především o zkušenosti velkých věřitelů – tedy těch, kterým současný stav vyhovuje.

Počátkem června odešel z ministerstva spravedlnosti dopis na celkem devatenáct adres. Resort v něm žádal o spolupráci při hodnocení, zda je exekuční byznys spojen s korupcí. „Tímto si vás dovolujeme požádat o pomoc při identifikaci možných korupčních rizik souvisejících s problematikou exekucí, ať už takových, s nimiž jste se reálně setkali, rizik, s jejichž existencí jste seznámeni nepřímo, či rizik, jejichž existenci považujete za pravděpodobnou. Stejně tak oceníme případné další postřehy a informace vážící se k dané problematice,“ stojí v dopise, který má Deník N k dispozici.

Na první pohled bohulibá iniciativa ale vyvolala mezi odborníky podivení a kritiku. Jednak kvůli svému načasování – o korupci kolem exekucí se mluví už dlouho, ministerstvo se o ní přitom začalo zajímat až poté, co vláda schválila jím připravenou novelu exekučního řádu a poslala ji do Sněmovny. Ať už analýza vyzní jakkoliv, do novely se její výsledek pochopitelně už nepromítne.

„Je to zvláštní, mluví se o tom dlouhá léta, nevím, co se tím v této fázi sleduje,“ řekl Deníku N odborník na dluhovou problematiku a autor projektu Mapa exekucí Radek Hábl.

Podle ministerstva je průzkum jedním z několika, kterými resort obdobně mapuje korupční potenciál v dalších oblastech – ve zdravotnictví, energetice, telekomunikacích a dopravě.

„Výstupy tedy nebudou sloužit pouze pro potřeby jedné změny zákona, ale budou na základě zjištěných rizik použity pro navrhovaná protikorupční opatření v delším časovém horizontu,“ napsala Deníku N mluvčí ministerstva Andrea Šlechtová.

ZVLÁŠTNÍ VÝBĚR ADRESÁTŮ

Další námitka proti parametrům průzkumu je ale ještě závažnější a týká se složení adresátů, které ministerstvo oslovilo. V drtivé většině to totiž – vedle samotné Exekutorské komory – jsou organizace, instituce či firmy, které jsou buď samy velkými věřiteli (a tudíž lukrativními klienty exekutorů), anebo věřitele reprezentují. Výjimku představují pouze nevládní organizace Člověk v tísni a Institut prevence a řešení předlužení. Částečně stojí mimo také Poradna při finanční tísni, která sice radí lidem v dluhových problémech, jde ale o organizaci založenou a financovanou především bankami, které patří také k velkým věřitelům.

„To složení nahrává podezření, že se na nic nepřijde, že ministerstvo ty výsledky použije jako důkaz, že žádná korupce není, a že tím pádem není potřeba zavádět teritorialitu exekutorů,“ řekl Deníku N Hábl, který stojí v čele Institutu prevence a řešení předlužení.

Ministerstvo neoslovilo žádnou protikorupční organizaci, které se přitom detailně zabývají také korupcí v exekucích. Například Nadační fond proti korupci uspořádal loni seminář, na kterém o korupci kolem exekucí otevřeně mluvil prezident slovenské exekutorské komory Miroslav Paller.

„Někteří exekutoři si kupovali práci. Když chtěl exekutor vymáhat pro určitého věřitele, musel zaplatit počáteční vklad a pak odvádět procento ze své odměny. Pokud jste neměl styky, práci jste nedostal,“ řekl tehdy Paller v rozhovoru pro Deník N.

„NIC VALIDNÍHO Z TOHO VZNIKNOUT NEMŮŽE“

Slovensko vazby mezi věřiteli a exekutory znemožnilo – věřitelé si už na Slovensku nemohou exekutora vybrat, ale přidělí jim ho soud. V Česku volný výběr exekutorů stále funguje a podle odborníků to vede k úplně stejnému stavu, jaký popisoval Paller.

„Korupce v té branži samozřejmě je, platí se vratky. Kdo se toho neúčastní, nemá u velkých věřitelů šanci a k pohledávkám se nedostane. Ale tahle branže to samozřejmě dělá velmi chytře a ke konkrétním důkazům se dostává velmi těžko,“ řekl Deníku N ředitel protikorupční organizace Transparency International David Ondráčka.

„Žádný validní výsledek z toho vzniknout nemůže, protože se ptali až na výjimky jen jedné zájmové skupiny. Pokud se někdo ptá na potenciální korupční nebezpečí, je dobré se ptát někoho jiného než potenciálních podplácečů a podplácených,“ souhlasí s ním právník Nadačního fondu proti korupci Ondřej Závodský.

Exekutorská komora odmítla Deníku N sdělit, jak ministerstvu odpoví. „Komora nepovažuje za vhodné své odpovědi určené zadavateli zveřejňovat samostatně v médiích,“ napsala její mluvčí Lenka Desatová.

Podle mluvčí České advokátní komory bude její odpověď přesně taková, jakou očekávají protikorupční odborníci. „Dosud žádný advokát Komoře nesignalizoval existenci korupčního jednání v rámci stávajícího systému exekucí. Toto bude jádro naší odpovědi ministerstvu spravedlnosti,“ napsala mluvčí advokátní komory Iva Chaloupková.

„Dělat průzkum o korupci v branži mezi subjekty, které jsou do té hry zapojené, to je žert. Co se ministerstvo asi dozví od zájmových skupin věřitelů? Nic. Budou buď mlčet, nebo mlžit, ministerstvo si odškrtne úkol a nic se nedozví,“ je přesvědčen šéf Transparency International Ondráčka. Ministerstvo spravedlnosti na dotaz Deníku N ohledně výběru respondentů průzkumu neodpovědělo.

ZAKÁZANÉ, ALE STÁLE ŽIVÉ VRATKY

Korupční potenciál spočívá podle odborníků v tom, že velcí věřitelé disponují obrovskými objemy pohledávek, které mohou zadat kterémukoli exekutorovi. „Lidé, kteří rozdělují ty zakázky v bankách, pojišťovnách nebo velkých advokátních kancelářích, mají v rukou obrovskou moc, protože mohou vybírat exekutora zcela volně a je jenom na nich, komu svěří to obrovské množství případů,“ vysvětluje Hábl.

„Nabízí se otázka, jakým způsobem se exekutoři dostanou k těm věřitelům a zajistí si ty zakázky, nejčastěji se mluví o hotovostních vratkách. O tom, že je tam obrovský korupční potenciál, není vůbec potřeba vést diskusi, to je naprosto jasné,“ dodává.

Slovem „vratky“ se v branži označuje postup, kdy exekutor část své odměny věřiteli vrátí. To mu ale zákon zakazuje – všichni exekutoři musejí za své služby účtovat stejné zákonem stanovené sazby. Podle Hábla vede praxe vratek k tvrdému postupu některých exekutorských úřadů proti dlužníkům.

„Samozřejmě, exekutor se musí někde zahojit, a kde se zahojí jinde než na lidech, od kterých vymáhá? Potom to vede k tomu, že si exekutoři uměle navyšují náklady na vedení jiných exekucí nebo vymáhají exekuce, kterou jsou protiprávní,“ vysvětluje Hábl.

Jedním z mála případů vratek, který se podařilo odhalit a prokázat, byla před pěti lety dohoda mezi Dopravním podnikem Ostrava a někdejším karvinským exekutorem Jurajem Polákem. Tomu dopravní podnik dával pohledávky, Polák se ale zavázal, že z každé odměny vrátí 1800 korun. Přišlo se na to poté, co Polákův úřad zkrachoval a ostravský dopravní podnik do insolvenčního řízení přihlásil jako pohledávku nezaplacené vratky.

Ministerstvo si od adresátů průzkumu vyžádalo odpovědi do jednoho měsíce, tedy do začátku prázdnin. Finální analýza by podle vládního rozhodnutí měla být hotová nejpozději do konce roku.

***

Seznam adresátů průzkumu Exekutorská komora Česká advokátní komora Česká asociace věřitelů Česká asociace pojišťoven Česká bankovní asociace Sdružení dopravních podniků ČR VZP Svaz zdravotních pojišťoven

ČR ČEZ Prodej E. ON Energie Pražská energetika innogy Energie Bohemia Energy Moravské naftové doly Svaz měst a obcí ČR Asociace provozovatelů mobilních sítí Člověk v tísni Institut prevence a řešení předlužení Poradna při finanční tísni

Přejít na hlavní stránku Zobrazit desktop verzi