Nepřehlédněte!


GDPR    
pro advokáty a AK    
ZDE    

  • FOO
  • FOO
  • FOO

Magistři s ručením omezeným

Minete mateřskou školku, proti vám vyběhnou prvňáci s taškami. Z levého křídla sídlištní kostky na vás zaštěká vlčák a z prostředního bloku zavoní klasická školní jídelna. Přesto už jste skoro tady - na “zahraniční akademické půdě”. Právě tady, v nenápadné ZŠ v Michli, totiž sídlí odbočka univerzity z Užhorodu. A nejen to - svým způsobem je tu přítomna i Moskevská vysoká škola podnikatelství a práva.

Nápisy azbukou tu však nenajdete. Na zdi objevíte jen ceduli Mezinárodní institut podnikatelství a práva, s. r. o., uvnitř, v klasických českých třídách, čeští studenti poslouchají české pedagogy. “Máme tu profesory a docenty zvučných jmen, kteří jinak působí na českých kamenných univerzitách,” tvrdí ředitel a spolumajitel institutu Josef Jurčovský. Podnikatelství, které má institut (donedávna působící pod názvem Mezinárodní vysoká škola) také v názvu, je v útlumu, tento obor se tu letos ani neotevřel.
Zato tu vzkvétá studium práva. Podle jednoho z vyučujících, JUDr. Jana Pinze, PhD., je zdejší výuka plně srovnatelná s Univerzitou Karlovou. Má právo to tvrdit. Je to seriózní odborník v letech, mezi studenty postrach pro svou náročnost. Stejné teoretické předměty navíc přednáší a zkouší i na staroslavné Právnické fakultě UK.
Přesto se nabízí otázka, zda soukromý “institut” není na studenty přece jen hodnější, už proto, že je závislý na školném. Jan Pinz takovou úvahu odmítá - on sám prý v prvním ročníku dává studentům stejné testy na UK i tady. A odpadá prý stejné procento. “Rozdíl je jen v tom, že tady je studentů podstatně méně,” řílá s tím, že je to vlastně přednost - v menší skupině se prý může studentům věnovat více.
Stejně jako pochybnosti o kvalitě odmítají Pinz a Jurčovský i informaci, že by se tu mělo učit ukrajinské, a ne české a mezinárodní právo. “Náš program je z devadesáti procent stejný jako studium práva a právní vědy na Západočeské univerzitě v Plzni. Dokonce máme některé předměty, které díky spolupráci s Moskvou a Užhorodem učíme nad rámec toho, co se učí v Plzni. Rozhodně se nedá říci, že by naše studium bylo proti Plzni méněcenné.” Zní to trochu nepravděpodobně, zvláště když uvážíte, že jde o školu s akreditací v Užhorodu. Plzeňáci ovšem dávají vedení institutu za pravdu. Tajemník plzeňského rektora ing. Josef Liška MF Plus potvrdil, že rektor považuje studijní program MIPP za plně kompatibilní se studiem na Západočeské univerzitě.

McDonaldy školství

Jak ale, proboha, souvisí studium českého práva s univerzitou v Užhorodu a v Moskvě? Nabízí se prvoplánová odpověď: je to asi stejné jako se studiem komunikací v Praze a na vysoké škole v New Yorku. Také University of New York působí v našem hlavním městě a má tu obory, které by se daly studovat i na českých ústavech.
Školství se zkrátka stalo předmětem podnikání a je vcelku jedno, zda podnikající využívá pověst a know-how západní, či východní alma mater. Cynik by možná řekl, že je to podobné, jako když u nás otvírá pobočky McDonald’s - každému se to nemusí líbit, ale v principu je to v pořádku. Kritici Mezinárodního institutu podnikatelství a práva (MIPP) ovšem tvrdí, že v případě této instituce je to přece jen trochu jiné než u jiných poboček zahraničních vysokých škol. “Na University of New York v Praze učí hodně Američanů, zatímco tady jen Češi.”, podotýká tajemník České advokátní komory JUDr. Ladislav Krym a dodává další rozdíl: “Studují tam často lidé, kteří potřebují diplom z americké instituce prostě proto, že je to výhodné pro jejich zaměstnání, a navíc je láká i americké know-how. Při vší úctě, nějak si nedovedu představit, jaké kvality, jaké know-how pro výuku českého práva může poskytnout instituce z Užhorodu.” Podle Ladislava Kryma by Česká advokátní komora (ČAK) přesto přistupovala k absolventům práva z University of New York v Praze stejně jako k žadatelům z MIPP. Právo se tam však prý neučí.
Krym zastupuje instituci, které leží MIPP hodně v žaludku, a představitelé ČAK se k činnosti MIPP vyjadřují velmi kriticky. ČAK dokonce odmítla zapsat do seznamu advokátních koncipientů devět pražských absolventů užhorodské školy. Ve zdůvodnění své kritiky ČAK uvádí, že nemůže mít k absolventům a zaměstnancům MIPP důvěru už proto, že tato škola vlastně vůbec školou není, neboť nemá příslušnou akreditaci. “Jedná se o obchodní společnost (společnost s ručením omezeným) s jediným povoleným předmětem podnikání -zprostředkováním výuky v oblasti podnikatelství a práva. Tato společnost tudíž není oprávněna ani poskytovat vzdělávání, ani udělovat vysokoškolské diplomy bakalářů a magistrů,” říká Ladislav Krym.
“Školy v Moskvě a Užhorodu, s nimiž je propojena, zase nemají akreditaci k výuce čistě českého práva,” dodává.
Proč ale právě MIPP vyvolal takový odpor stavovské organizace? Vždyť soukromých škol, které se zabývají výukou práva, je u nás nejméně 44. Není to diskriminace školy zastřešené podceňovaným “Východem”?
Hlavní důvod to zřejmě nebude. Spíše jde o to, že MIPP je významnějším subjektem než jiné. Rozdíl je například v tom, že jen malá část soukromých škol poskytuje čistě právnické vzdělání, přičemž převládají spíše kombinace s ekonomií, podnikáním a jinými obory. Není to vzdělání pro advokáty či soudce. Naproti tomu absolventi MIPP s magisterským titulem akreditovaným v Užhorodu mohou po nostrifikaci Západočeské univerzity pošilhávat po prestižních místech. A pro mnoho lidí je advokát či soudce s diplomem z Užhorodu silné kafe. Navíc počty magistrů práva, kteří absolvovali tuto rusko-ukrajinsko- českou školu, nebyly v posledních letech zanedbatelné - každý rok takto získalo titul Mgr. několik desítek lidí.

Česká mazanost

Když člověk poprvé uslyší o tom, že v Praze vznikla právnická odbočka ukrajinské vysoké školy, nejspíš si pomyslí něco o podivných praktikách východních mafií. Pokud si ale školu prohlédne a promluví se studenty a pedagogy, dojde názoru, že nejde o ukrajinskou rozpínavost či praní peněz, ale o čistě českou mazanost: Nejde to dveřmi? Zkusíme to oknem! Zakladatelé MIPP se totiž projevili jako zdatní improvizátoři - nemohli získat akreditaci na výuku práva v rámci českého vysokého školství? Zkusili to oklikou, přes Moskvu a Ukrajinu. A uspěli.
Zároveň se však nemohou divit, že jejich postup vyvolal i vlnu nesouhlasu ze strany tradičních institucí, které se pozastavují nad tím, zda takto vzniklá škola vůbec může fungovat skutečně kvalitně. Kvalita totiž neznamená jen dobrý studijní plán a kvalitní vyučující. Provoz školy je třeba i kvalifikovaně kontrolovat - a jak toho docílit na škole, která nespadá pod jurisdikci českých institucí? Navíc, i když studenti platí školné 25 až 35 tisíc za semestr, MIPP samozřejmě nedisponuje takovým materiálním základem a množstvím zaměstnanců jako kamenné univerzity, a proto je výuka zákonitě chudší. To potvrzují i studenti. “Je to trochu chaos,” připustila pro MF Plus například Kateřina Obušková, zatímco Martin Čížek dodal: “Problém je dostat se k informacím.
Dovědět se třeba o konzultacích, zkouškách a některých přednáškách včas není vždy lehké.” S volbou školy jsou nicméně oba spokojeni, nejvíce oceňují, že vyučující jsou opravdoví odborníci. Přesto nevědí, zda tu budou pokračovat i v magisterském studiu. “Říká se ledacos o tom, že může být ohrožena možnost nostrifikace,” přemítá Martin.
Nejistota studentů se dá pochopit.
Přestože jsme přišli do školy právě v den “přijímaček”, mnoho nových adeptů se neobjevilo. Vyučující JUDr. ing. Jaroslav Staněk, Csc., který Martina s Kateřinou právě zkoušel, však existenční obavy nepociťuje: “Noví studenti přijdou až na další termíny. Na soukromé školy se obvykle chodí, až když to nevyjde na tradiční univerzitě.” Jaroslav Staněk nepochybuje ani o tom, že institut bude dál úspěšně pokračovat. “Vše je tu podle zákona. Česká advokátní komora nemá v této věci žádné relevantní argumenty,” tvrdí. A v čem tedy vidí důvod, že se do boje proti MIPP pustila právě advokátní komora? “To je, myslím, úplně logické. Po skončení restitucí se hodně zmenšil koláč lukrativních kauz a každý nový advokát je konkurence, která snižuje ostatním zisky.” Dobrá. Ale to by se měli pokusit omezit spíše počet absolventů Karlovy univerzity, ne? “Velké univerzity jsou příliš silný soupeř! Zato my jsme dobře napadnutelní,” soudí Jaroslav Staněk. Jiné vysvětlení kritického stanoviska ČAK ovšem je, že její členové mají důvodný pocit, že diplomy z Užhorodu nepřinesou v českém prostředí nikomu nic dobrého. 

Přejít na hlavní stránku Zobrazit desktop verzi