Nepřehlédněte!


BEZPLATNÉ PRÁVNÍ
PORADENSTVÍ
ZDE    

  • FOO
  • FOO
  • FOO

Ústup od vymáhání nebo snížení kvality exekuční služby: ČAK se vyjádřila k otázce teritoriality

12. 2. 2020, ceska-justice.cz

V současné době existují tři varianty, kterými je navrhováno zavedení rovnoměrného přidělování případů soudním exekutorům založeném na územním principu – tzv. teritoriality.

Ad 1) Sněmovní tisk č. 295, stoprocentní teritorialita (návrh Pirátské strany)

Navrhované kritizované změny

Vypuštění práva volby exekutora věřitelem z § 28 exekučního řádu

V platném znění § 28 exekučního řádu je stanoveno, že „Exekuci vede ten exekutor, kterého v exekučním návrhu označí oprávněný a který je zapsán v rejstříku zahájených exekucí.“ Dle předkladatelů, tak vzniká stav, kdy exekutor má být nezávislý a nestranný, avšak fakticky je vybírán jednou stranou sporu, na které je ekonomický závislý. Navrhovaná úprava ruší možnost jednostranné volby exekutora, který bude nově přidělován soudem, a to automaticky, na základě tzv. kolečka.

Vypuštění možnosti změny soudního exekutora dohodou dle § 44b exekučního řádu

Je zaváděna zcela nová koncepce změny exekutora. Zatímco podle staré úpravy byl výběr (a tedy i změna) exekutora zcela v rukou oprávněného, nová úprava přesouvá volbu exekutora do rukou soudu. Z toho důvodu bude v rukou soudu i jeho změna.

Vypuštění práva oprávněného navrhnout změnu exekutora při jmenování nového exekutora do úřadu

Novinkou je příkaz soudu, aby při určení nového exekutora postupoval podle § 39a odst. 4 exekučního řádu, což znamená, že určí exekutora z daného kraje podle pravidel uvedených v tomto ustanovení.

Problematická jsou i přechodná ustanovení, která za určitých podmínek nové úpravě teritoriality podřizují i dříve zahájené exekuce

Přechodné ustanovení především v bodu 1 stanoví, že ke koncentraci exekucí u jednoho exekutora dojde pouze v situaci, kdy byl tento exekutor již určen soudem podle nového znění zákona, nikoliv věřitelem. Dále je stanoveno, že exekuční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Dojde-li po dni nabytí účinnosti tohoto zákona ke spojení řízení zahájeného po dni nabytí účinnosti tohoto zákona s řízením zahájeným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, spojené řízení se povede podle právních předpisů platných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Je tedy zřejmé, že přechodná ustanovení zdánlivě ponechávají probíhající exekuční řízení v režimu dosavadní právní úpravy, ale v důsledku bodu 3 přechodných ustanovení může dojít ke spojení řízení zahájeného po dni nabytí účinnosti návrhu novely zákona s řízením zahájeným přede dnem nabytí účinnosti návrhu novely zákona a toto spojené řízení by pak bylo vedeno podle nové právní úpravy. Je otázkou, zda takováto úprava nepředstavuje příliš velký průlom do principu právní jistoty.

Výběr exekutora bude napříště svěřen výlučně exekučnímu soudu na těchto principech:

Dopady na věřitele:

Ad 2) Návrh poslance Patrika Nachera (bagatelní teritorialita)

Předpokládá zavedení tzv. bagatelní teritoriality na principu, že pro pohledávky do určité výše by platila teritorialita a pro pohledávky nad tuto hranici by měl oprávněný právo volby exekutora. V minulosti bylo operováno s hranicemi 10 000 Kč, 50 000 Kč a dokonce 100 000 Kč.

Český právní řád bagatelitu předmětu sporu spojuje s přípustností řádných nebo mimořádných opravných prostředků. Podobný přístup zaujal i Ústavní soud při posuzování přípustnosti ústavních stížností. Jde o regulační opatření, aby soudy neřešily zbytečnosti. V případě bagatelní teritoriality jde o přístup zcela opačný, neboť pro bagatelní pohledávky by platil pro věřitele i pro soud administrativně náročnější, tudíž i dražší režim než pro pohledávky nominálně vyšší.

V takovém případě se ale pohybujeme za hranicí ústavnosti, neboť výše pohledávky neovlivňuje přístup k soudu, nýbrž práva a povinnosti účastníků, tedy zakládá se rozdílný přístup k právu (čl. 11 a čl. 36 LZPS).

Z hlediska okruhu dotčených řízení v žádném případě nejde o problém bagatelní, neboť zejména pro velké věřitele s portfoliem malých pohledávek půjde o problematiku zcela zásadní (telefonní operátoři, distributoři energií a služeb). Tyto subjekty by byly zcela odříznuty od výběru exekutora a smluvní volnosti v otázce placení záloh a nákladů zastavené exekuce, zatímco jiné subjekty spravující pohledávky vyšší hodnoty, avšak v menším objemu by tuto volnost měly.

Okruh dotčených řízení podle nastavení hranice bagatelity:

Ad 3) Veřejnoprávní teritorialita (nepravá teritorialita)

Tento model navrhovaný Exekutorskou komorou ČR by zavedl místní příslušnost exekutorů jen pro pohledávky z veřejného sektoru (stát, obce, právnické osoby zřízené zákonem, zdravotní pojišťovny, soudy aj.). Pro ostatní oprávněné by zachoval volnou soutěž exekutorů. Jakkoli je právem státu a orgánů veřejné moci stanovit si způsob, jakým budou své pohledávky vymáhat, nelze opomenout, že náklady spojené s vymáháním včetně záloh na náklady exekuce, by byly hrazeny z prostředků státního rozpočtu. Dnes běžná praxe umožňuje těmto orgánům uzavřít se soudním exekutorem smlouvu zahrnující podmínku nepožadování záloh a nákladů exekuce po oprávněném.

Závěrečné argumenty ČAK

Ke všem třem návrhům je třeba konstatovat, že pro přijetí teritoriality v českém právním řádu ani faktickém stavu neexistuje oprávněný argument.

K tématu teritoriality soudních exekutorů se vyjádřil pro Advokátní deník minulý týden i místopředseda ČAK JUDr. Tomáš Sokol v článku Retardéři práva.

(red)

Článek vyšel v Advokátním deníku

Přejít na hlavní stránku Zobrazit desktop verzi