Nepřehlédněte!


BEZPLATNÉ PRÁVNÍ
PORADENSTVÍ
ZDE    

  • FOO
  • FOO
  • FOO

Jsme zahlceni, řešte to, stěžuje si šéf NSS Mazanec sněmovně

14. 1. 2020, Hospodářské noviny, str. 4, Události, Marek Pokorný

Nejvyšší správní soud výrazně zpomalil své rozhodování. Zatímco ještě před dvěma lety jeden případ vyřídil v průměru za 137 dní, nyní mu to trvá 195 dní, tedy takřka o polovinu déle. Důvod je jednoduchý. Počet žalob, které musí rozhodnout, za posledních několik let vzrostl o více než polovinu.

Zatímco v roce 2014 k němu lidé a firmy podali 2647 stížností, loni jich bylo už 4261. Podle soudu se lidé odvolávají především proti pokutám za přestupky v dopravě nebo proti rozhodnutím finančních úřadů.

Ve sněmovně je proto novela, která má Nejvyššímu správnímu soudu ulehčit. Nyní musí až na výjimky celou stížnost projednat a podrobně se vypořádat se všemi argumenty, i když je jasné, že je odmítne. Nově by mohl řadu stížností odmítnout pro nepřijatelnost. A to především ty, u nichž se s řešenou problematikou soudy již dříve jasně vypořádaly. Důvody odmítnutí by tak mohl kasační soud sepsat stručně a uvolnit si ruce na další případy.

„My dnes musíme všem případům věnovat stejnou pozornost. Protože když má někdo padesát kasačních námitek, tak na každou musíte odpovědět, přestože jsou nesmyslné a již stokrát vypořádané judikaturou. Jde tedy o efektivitu práce,“ vysvětluje soudce Nejvyššího správního soudu a jeho bývalý předseda Josef Baxa, který novelu inicioval.

Návrh leží ve sněmovně už rok a půl, ale poslanci ho ještě nezačali projednávat. „Je to problém vládní většiny, která předřazuje své věci a na jiné se nedostane,“ říká poslanec Marek Benda (ODS), který je jedním z předkladatelů novely.

Že je situace vážná, varuje i Baxův nástupce na postu předsedy Nejvyššího správního soudu Michal Mazanec. „Světlo na konci tunelu nevidím. Pokud tam něco bliká, je to nejspíš čelní reflektor protijedoucího rychlíku,“ říká Mazanec, který se proto zítra sejde s ministryní spravedlnosti Marií Benešovou (za ANO) a s alarmujícím stavem ji chce seznámit. A na čtvrtek inicioval ve sněmovně seminář, na němž hodlá poslance přesvědčit, aby novelu již začali projednávat.

Česká advokátní komora i Komora daňových poradců se obávají, že by uvedeným sítem „nepřijatelnosti“ nemusely projít případy, které by si přitom projednání u kasačního soudu zasloužily. Monika Novotná z České advokátní komory upozorňuje na to, že správní soudy nemají nad sebou klasickou odvolací instanci a její roli tak plní částečně Nejvyšší správní soud. „Dokud nebudou správní soudy na prvním stupni dostatečně profesně, personálně a materiálně vybavené tak, aby Nejvyšší správní soud rušil minimum jejich rozhodnutí, musí se ve většině případů přijatelnost kasační stížnosti zachovat,“ říká. Podobně to vidí také Jiří Nesrovnal z Komory daňových poradců. „Je důležité, aby Nejvyšší soud nebyl přetížen a našel se kompromis, přijatelný pro všechny strany,“ říká.

Onen kompromis má být prezentován právě na čtvrtečním semináři. „Bude o tom, že budou moci být odmítnuty jen jednodušší věci, které na prvním stupni rozhoduje samosoudce,“ uvedl Benda.

NEJVYŠŠÍ SPRÁVNÍ SOUD (NSS)

Vznikl v roce 2003 a řeší žaloby lidí i firem na rozhodnutí správních orgánů. Jeho předsedou je Michal Mazanec a sídlí v Brně. Podání k tomuto soudu se nazývá kasační stížnost, a proto se mu přezdívá kasační soud. Rozhoduje také stížnosti na volby či kárné žaloby na státní zástupce a soudce.

O autorovi| Marek Pokorný, mailto:marek.pokorny@economia.cz

Lidové noviny

Armádní špioni mají bránit český internet

14.1.2020    Lidové noviny    str. 1   Titulní strana
MARTIN SHABU    Česká advokátní komora  
 

Na vládu míří novela zákona o Vojenském zpravodajství, která posiluje armádní tajnou službu

PRAHA Unesený civilní letoun chystající se napadnout jadernou elektrárnu. Nebo státem sponzorovaný hacker, který chce vypnout životně důležité systémy v nemocnici. Dva extrémní příklady, jež mohou vyústit v tragédii a smrt mnoha lidí.

Zatímco k zneškodnění letounu uneseného teroristy může dát povel ministr obrany, k vyřazení útočícího hackera stát v současnosti zákonný prostředek nemá. To by měla změnit novela zákona o Vojenském zpravodajství.

Návrh ministerstva obrany, který se nyní objevil v úřední databázi, LN podrobně prostudovaly. V minulé Poslanecké sněmovně kvůli sporům o podobu zákona podobný návrh spadl pod stůl.

Vojenské zpravodajství (VZ), které by mělo získat robustní pravomoci v boji proti kybernetickým hrozbám, proto prostřednictvím ministerstva obrany předložilo přepracovaný návrh. Ten jde na vládu po připomínkovém řízení sice bez rozporů, ale to neznamená jeho hladké schválení. Připomínek se seběhly stovky. „Obecně novelu podporuji, ale očekávám ve sněmovně hodně ostrou debatu. Očekávám, že nastavení kontroly (Vojenského zpravodajství – pozn. red.) budou poslanci detailně řešit, a dokážu si představit, že v této oblasti může dojít k určitým změnám,“ řekl LN ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Jádro sporů se točí okolo pravomoci Vojenského zpravodajství monitorovat metadata, která na českém internetu proudí. Z jejich změn lze odhalit chystaný útok. Jenže zastánci ochrany osobních údajů varují před zneužitím. Toho se bojí zejména Piráti.

„Naše nejzásadnější výtka v minulosti byla, že musí být garantované, že Vojenské zpravodajství nebude číst e-maily nebo zprávy na messengeru. S novým návrhem se nyní podrobně seznamujeme,“ řekl LN pirátský poslanec František Kopřiva, který se o novelu zajímá a s představiteli Vojenského zpravodajství opakovaně

jednal.

Zpravodajci mají bránit internet

Novela zákona počítá s tím, že Vojenské zpravodajství (VZ) bude moci efektivně zasáhnout, pokud zjistí, že se někdo chystá provést rozsáhlý kybernetický útok. Jak rozsáhlý musí být, ale není zcela jasné. Zákonná úprava obsahuje formulaci, že se tak stane v případě „ohrožení důležitých zájmů státu ve značném rozsahu“. K odvetné akci nicméně musí dát zelenou ministr obrany.

Aby bylo vůbec možné zjistit, že se internetem šíří nebezpečný útok, chtějí armádní špioni nahlédnout do jeho samotných útrob. Usilují o to, aby jim operátoři a poskytovatelé internetových a telekomunikačních služeb umožnili nasadit do jimi spravovaných sítí zpravodajské sondy. Jde o dočasné nasazení, vždy maximálně v délce šesti měsíců.

Těm se v jazyce paragrafů říká „nástroj detekce“. Zařízení má sbírat metadata, která nezaznamenávají obsah přeposílaných zpráv, nýbrž shromažďují informace o přenosu dat v čase a jejich strukturu. Tím se armádní špioni brání i nařčení, že chtějí odposlouchávat internet. „Nástroje detekce nesmí být využito pro provádění odposlechů a záznamů nebo zpráv podle zákona o elektronických komunikacích,“ uvádí přímo novela.

Pokud by armádní špioni přeci jen chtěli data využít více adresně, tedy číst jednotlivé zprávy, musí získat předchozí souhlas soudu tak, jak je tomu ve zpravodajské branži běžné.

Význam nově získávaných informací podtrhuje předkládací zpráva k novele. „V kybernetickém prostoru lze zaútočit nečekaně a prakticky odkudkoli. Na rozdíl od tradičního kinetického válčení není možné dopředu pozorovat přesuny jednotek a zbraní, není možné soustředit se jen na nejbližší nebo nejsilnější sousedy a vnější napadení může být dokonce vedeno skrze sítě nacházející se na výsostném území napadeného státu,“ popisuje materiál.

Rozhodnutí o nasazení detekčního zařízení musí obsahovat také informaci o délce jeho použití. Maximální zákonná lhůta je půl roku s možností prodloužení.

Resort obrany počítá rovněž s tím, že bude hradit případné škody, které mohou v rámci operací VZ operátorům vzniknout. A to například, když by kvůli odvrácení kyberútoku vypadly služby poskytované zákazníkům operátora. To by se mělo hradit z rozpočtu ministerstva obrany.

Pan kyberombudsman

Novela přináší ještě další novinku. A sice post speciálního vládního úředníka, který by bděl nad souladem zákonné úpravy s praxí. Vzniknout má funkce inspektora pro kybernetickou obranu. Jeho hlavním úkolem bude ochrana dat a informací zpracovávaných VZ při sběru citlivých údajů v kybernetickém prostoru. Bude také hlídat dodržování základních práv a svobod.

Inspektora jmenuje na návrh ministra obrany vláda. Musí tomu ale předcházet projednání nominace v příslušném sněmovním výboru.

Předkládací zpráva k novele na několika místech uvádí, že VZ nechce sledovat korespondenci na internetu. „V tomto ohledu je proto podstatné, že navrhovaná právní úprava nezakládá oprávnění Vojenského zpravodajství zasahovat prostřednictvím nástrojů detekce do soukromého života dotčených osob ani obsahu jejich korespondence,“ uvádí materiál.

Hlasy z bezpečnostní branže, které LN zachytily, zároveň naznačují, že existuje křehká dohoda ohledně podpory novely i mezi zbylými tajnými službami. Ty sice v minulosti novelu kritizovaly, nyní by však měly získat přístup k datům, které Vojenské zpravodajství získá. To podle znalců prostředí kritiku výrazně otupilo. Česko má tři zpravodajské služby. Jen VZ v sobě ale zahrnuje rozvědnou a kontrarozvědnou složku. Na rozdíl od BIS a Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) armádní špioni mohou operovat doma i v zahraničí. To jim dává výhodu i při práci v kyberprostoru, který nezná konvenčních hranic.

Očekávám ve sněmovně hodně ostrou debatu. ministr vnitra Jan Hamáček


 

Přejít na hlavní stránku Zobrazit desktop verzi