Nepřehlédněte!


GDPR    
pro advokáty a AK    
ZDE    

  • FOO
  • FOO
  • FOO

Návrh zákona o hromadných žalobách je bažinou procesních problémů a baskervillskými blaty, shodli se odborníci

13.5.2019, ceska-justice.cz, Tomáš Nahodil

Proti předložené koncepci hromadných žalob se postavili už i odborníci na civilní proces. Návrh zákona označili za složitý, nesrozumitelný a nepřehledný. Padala i ostřejší přirovnání. Ministerstvo spravedlnosti se ale prosazení hromadných žalob nevzdává. Nedostatky v navrhované právní úpravě chce odstranit ještě během meziresortního připomínkového řízení.
Po kritice návrhu zákona o hromadných žalobách ze strany Nejvyššího soudu a České advokátní komory, odmítli koncepci hromadných žalob i odborníci na civilní proces, kteří se sešli v rámci akce Odborného kolegia pro občanské právo. Ti se tento týden sešli na půdě Ústavu státu a práva, aby si vyslechli příspěvky docentů Petra Lavického a Bohumila Havla a o navržené právní úpravě pak společně diskutovali. Na akci vystoupil i předseda Kolegia a autor nového občanského zákoníku Karel Eliáš nebo profesorka Alena Winterová.
Podle Petra Lavického z brněnské právnické fakulty vnucuje návrh zákona ochranu i těm, kdo ho o ni nežádají. „Působnost zákona by měla být na další případy rozšiřována, teprve až by se v praxi osvědčil. Zvolit od počátku co nejširší působnost není šťastné,“ uvedl Lavický, který je předsedou komise pro tvorbu nového civilního řádu soudního.
O návrhu jsme psali zde: Hromadné žaloby – Ministerstvo navrhuje povinné zastoupení advokátem i investorské financování
Návrh zákona je založen na tak zvané racionální apatii. Tedy na tom, že by se rozhodnutí o hromadné žalobě mělo vztahovat i na subjekty, které se rozhodly nesoudit, protože to pro ně není vzhledem k nízké hodnotě sporu racionální, účelné. Pokud ale předloha vznikla právě z důvodu racionální apatie, měli ji podle Lavického vládní legislativci pro začátek omezit jen na takové případy.
O hromadných žalobách hovořil i Petr Lavický Foto: Tomáš Nahodil
Lavický vidí místo pro hromadné žaloby až tam, kde pro vysoký počet účastníků řízení není efektivní vést standardní civilní proces. Počet sedmi až deseti účastníků, kde se podle důvodové zprávy k návrhu zákona o hromadných žalobách otvírá prostor hromadným žalobám, pokládá Lavický za ještě relativně nízký a zvládnutelný v rámci standardního občanského soudního řízení.

Podnikatelská příležitost hromadných žalob
Kritice podrobil i to, že by hromadné žaloby do justičního prostředí přinesly podnikatelkou příležitost. Hromadnou žalobu by totiž mohl podat i investor, do jehož hmotných práv nebylo nijak zasaženo. Činil by tak jen za účelem dosažení zisku. Ten by mohl dosahovat dvaceti až třiceti procent z přisouzené částky, o kterou by se ale snížil podíl žalujících subjektů. „Soudní řízení nemá sloužit k dosahování zisku. Americká zkušenost nás před tím varuje,“ odsoudil tento záměr Lavický.
Zákonnou předlohu zkritizoval i za její nedostatečnou legislativně technickou úroveň. „Objevují se tu pojmy, které by se tu objevovat neměly. Například odpovědný zástupce. To je přece termín živnostenského zákona, a tady se jím rozumí někdo úplně jiný než odpovědný zástupce podle živnostenského zákona. Nebo zástupce skupiny. Ten ve skutečnosti žádné zastoupení nevykonává. Námitky chápe návrh zákona jako opravný prostředek, tím ale přece námitky obecně nejsou. Ve všech těchto ohledech doporučuji návrh zákona upravit,“ uvedl závěrem Lavický.
Je koncepce hromadných žalob bažinou problémů nebo baskervillskými blaty?
Podle advokáta Bohumila Havla nepodává návrh zákona jasnou odpověď, zda bude hromadná žaloba sloužit k řešení jakéhokoli soukromoprávního sporu. „Sám dávám přednost postupu podle zákona o obchodních korporacích, nevylučuji ale, že by se menšinoví akcionáři mohli proti vytěsnění bránit třeba i hromadnou žalobou,“ uvedl Havel. A ve své úvaze šel ještě dál: „A co sousedské spory? Ani ty podle mne návrh zákona o hromadných žalobách nevylučuje. Využijí tedy hromadnou žalobu členové bytových družstev, až bude někdo soustavně kouřit na balkóně?“ spekuloval. „Prostě návrh zákona přináší celou bažinu procesních problémů,“ shrnul Havel. „To není bažina, to jsou baskervillská blata,“ reagoval na Havlovo hodnocení Petr Lavický.
Námitky legislativní rady vlády zůstaly nevyslyšeny
Profesorku civilního procesu Alenu Winterovou zarazilo, jak málo se v návrhu zákona odrazily připomínky legislativní rady vlády. „Odhlašovací systém by se nanejvýš hodil pro zdržovací žaloby, a nikoli pro žaloby na plnění nebo na činnost. Tato výhrada legislativní rady vlády se do návrhu zákona vůbec nedostala. Nejsem obecně proti hromadným žalobám, jsem jen proti zvolené právní úpravě. Doufám, že návrh zákona v tomto znění světlo světa nespatří,“ uvedla Winterová.
Winterová přikládá mimořádnou důležitost žalobnímu petitu. Tedy přesné formulaci toho, čeho se žalobce podanou žalobou domáhá. Soud žalobní petit přebírá do výroku rozsudku. „V civilním procesu je žalobní petit podstatnou náležitostí žaloby. Jak konkrétně má ale vypadat petit hromadné žaloby? To se v návrhu zákona o hromadných žalobách nedočteme. Znamená to snad, že na něj návrh zákona neklade žádné požadavky? To přeci nelze. Z určitosti žalobního petitu nelze slevovat. V tomto vidím velký nedostatek,“ uvedla Winterová.

Hromadné žaloby prosadíme, připomínky zapracujeme
Na kritickou úvahu Aleny Winterové navázal Karel Eliáš. „V návrhu zákona by se neměla vršit adjektiva jako nejlepší zájem nebo spravedlivý, rozumný a přiměřený smír. Jaký jiný zájem má být sledován, než právě ten nejlepší, a jaký jiný než spravedlivý, rozumný a přiměřený by měl být smír?“ uvedl Eliáš. Zbytečné je podle Eliáše v návrhu výslovně uvádět i to, že každý má právo opatřovat důkazní prostředky. „To se přece rozumí samo sebou,“ uvedl.
Na kritické připomínky reagovala v závěru diskuse Anežka Janoušková z Ministerstva spravedlnosti. „Legislativní proces projednávání návrhu zákona jsme už museli zahájit, protože jsme se ocitli ve skluzu. Ale jsme teprve na začátku. Návrh zákona je v meziresortním připomínkovém řízení. Bude tedy dost času zapracovat podnětné připomínky, které tu zazněly. Zcela určitě upravíme terminologii zákona,“ uvedla Janoušková.

 

Přejít na hlavní stránku Zobrazit desktop verzi