Nepřehlédněte!


BEZPLATNÉ PRÁVNÍ
PORADENSTVÍ
ZDE    

  • FOO
  • FOO
  • FOO

KOMENTÁŘ: Proč neodpouštět rovnou miliony?

9.1.2019, lidovky.cz, Pavel Staněk, prezident České asociace věřitelů

Před pár dny jsem v médiích zaregistroval z úst poslankyně ČSSD a právničky Kateřiny Valachové celkem rezonující sdělení, že její politická strana piluje návrh na dluhovou amnestii. V první chvíli jsem zadoufal, že půjde o něco systémového, zcela racionálního a společensky přínosného. Po ping-pongu mezi komorami parlamentu s novelou insolvenčního zákona by to totiž bylo opravdu záhodno.

Bohužel, navrhovatel ve svém vyjádření hned doplnil, že předmětným návrhem chce ulevit dlužníkům se závazky do sta tisíce korun. Oranžový klub navíc ještě proklamuje, že by šlo o veškeré typy dluhů, což by také mohlo znamenat, že by se odpouštělo například i nezaplacené výživné samoživitelkám a samoživitelům.

Již dlouhé roky hájím zájmy všech věřitelů v České republice a ohledně splácení dluhů jsou mé názory velmi konzistentní, nicméně na druhou stranu naprosto chápu potřebu vracet předlužené spoluobčany do standardního způsobu života – ale nejlépe systémovou a ideálně ověřenou formou.

Návrh ČSSD a jeho mediální prezentace prostřednictvím Kateřiny Valachové jsou však bez dalšího zcela nepřijatelné. Valachová v médiích doslova uvádí, že: „dluhová amnestie, tedy že by nějakým lidem byly odpuštěny dluhy, cílí na to, že velká skupina dlužníků má minimální dluh, přesto nemá šanci svými prostředky jej splatit. Takový argument nemohu nazvat jinak než čirým populismem.

Pominu, že principiálně s odpouštěním dluhů nesouhlasím, ale připomenu, že než takové řešení, jeví se mi vskutku lepší využití institutu oddlužení, ať ve stávající a dosud platné podobě, či v podobě, která je v legislativním procesu. V této souvislosti mě napadá otázka, kam až se hranice pro prominutí dluhu posune příště? Řada dlužníků má navíc hned několik dluhů nižších jak sto tisíc korun – těm tedy podle stejného klíče odpustíme třeba rovnou miliony?

Přitom je důležité zmínit i to, jak takový dluh vzniká. Nejde totiž pouze o milionové dluhy, které vznikly třeba z podnikatelské činnosti, či v souvislosti s lichvářskými praktikami, jež jsou opravdu u většiny populace neumořitelné. Naopak, jde často o dluhy vzniklé z ryzí nezodpovědnosti lidí – z černé jízdy v MHD, neplacení poplatků za svoz komunálního odpadu, půjček třeba na vánoční dárky, nikdy nesplacených pokut atd. Pokud by takový návrh na amnestii v ČR prošel schvalovacím procesem, jaký by to byl signál pro celou naši společnost? Jezděte klidně načerno, neplaťte žádné poplatky ani pokuty, běžte si půjčit na něco, co nezbytně nepotřebujete a my vám to pak všechno odpustíme, respektive se na vás jako daňoví poplatníci složíme… Řada dlužníků bohužel už dnes mnohdy optimalizuje své příjmy tak, aby pokryly jen skutečně nutnou část dluhu. A nyní bychom těm, kteří mají dluh poměrně schůdně splatitelný, vše odpustili, přičemž věřitelům by zbyly jen oči pro pláč?

Pevně doufám, že na rozdíl od vybraných členů ČSSD budou mít ostatní členové vlády a Parlamentu dostatek selského rozumu, aby podobným populistickým experimentům udělali přítrž. Pak bychom totiž mohli rovnou odpouštět všechno všem a nehledět na jakoukoliv vymahatelnost práva. A demokratický stát by nahradila naprostá anarchie.

 

Přejít na hlavní stránku Zobrazit desktop verzi