Nepřehlédněte!


GDPR    
pro advokáty a AK    
ZDE    

  • FOO
  • FOO
  • FOO

Krádež pěti tisíc jen jako přestupek? Válková chce prosadit revoluční změny trestního zákoníku

8.10.2018, info.cz, Jan Januš

Bývalá ministryně spravedlnosti a současná poslankyně Helana Válková (ANO) hodlá výrazně posunout současný trestní zákoník. Chce totiž, aby se poprvé od roku 2001 změnily částky, pomocí nichž se právě pro účely trestního postihu určuje výše škody. Zatímco ta základní by měla podle Válkové zůstat na pěti tisících, hranice pro závažnější prohřešky by se měly až zčtyřnásobit. Znamenalo by to třeba, že nejzávažnější podvod by nezačínal tak jako nyní na pěti milionech korun, ale až na 20, což by následně mělo mít vliv na výši trestu. Pokud se ale tyto hranice legislativně skutečnou otevřou, možná nevydrží ani základní hranice pěti tisíc u krádeže.

„Běhám a snažím se infikovat poslance svými myšlenkami,” usmívala se profesorka trestního práva Helena Válková na konferenci Od dekriminalizace ke kriminalizaci, od depenalizace k penalizaci, kterou pořádala Unie obhájců ČR s olomouckou právnickou fakultou. Zbytečná kriminalizace podle ní škodí a na místě je naopak dekriminalizace.

Společnost se totiž vyvíjí a trestní politika by to měla podle Válkové reflektovat.  Bývalá ministryně spravedlnosti by tak ráda posunula hranice výše škody, podle nichž se posuzuje trestnost nežádoucího jednání a výše souvisejících trestů.

Další změny trestního zákoníku by se podle ní měly dotknout propouštění odsouzených dříve, než si odpykají celý trest. Více z nich by se tak na svobodu mohlo podle záměru této poslankyně dostat už po absolvování třetiny trestu.

Základní hranici škody, od níž jsou například krádež či podvod v základní variantě trestným činem, by chtěla Válková ponechat. Její snížení by totiž brala „řada občanů jako neúctu ke své práci”, pět tisíc totiž pro ně znamená stále hodně peněz. Další hranice už by ale bývalá ministryně ráda výrazně posunula.

O jaké částky by nově šlo?
Hranice škody nikoliv malé by se měla podle její přestavy, kterou konzultovala i s některými soudci Nejvyššího soudu či státními zástupci z pražského vrchního státního zastupitelství, posunout z dnešních 25 tisíc na 50 tisíc, větší škody z 50 tisíc na 200 tisíc, značné škody z 500 tisíc na dva miliony a škody velkého rozsahu z pěti milionů na 20 milionů korun.

Tyto posuny by měly vliv na posouzení závažnosti jednotlivých prohřešků a tím pádem i na výši trestů, které za ně padají. Podle Válkové jde sice možná o odvážné úvahy, odpovídají ale ekonomickému vývoji.

Advokáti se neshodnou
To, že se tyto hranice nikterak nezměnily už od roku 2001 bez ohledu na inflaci, navyšování minimální mzdy či růst spotřebitelských cen, je opakovaně terčem kritiky, zejména řady advokátů. Jejich hlasy byly výrazně slyšet i na zmíněné konferenci. Pokud se skutečně tyto otázky otevřou v legislativním procesu, bude  tak možné, že nevydrží ani základní hranice pěti tisíc korun.

Tu ale obhahuje například i prezident Unie obhájců a místopředseda České advokátní komory Tomáš Sokol, který argumentuje třeba pohledem majitelů drobných obchodů. Podle advokáta Tomáše Gřivny, který je viceprezidentem zmíněné unie a rovněž docentem na pražské právnické fakultě, je rovněž nutné v této souvislosti řešit otázku, zda jsme schopni jinak zabezpečit ochranu majetku právě těchto lidí, když se ukazuje, že přestupkové právo na to nestačí.

Vlivem inflace se rozšiřuje trestní represe, a to aniž by to schválili zákonodárci formou zákona, upozornil advokát Zdeněk Koudelka, který je rovněž docentem na brněnské právnické fakultě. Jinými slovy, to, co dříve bylo pouhým přestupkem, může být v současnosti - právě vzhledem k růstu cen - už tresným činem. A to aniž by  to oficálně potvrdila změna trestního zákoníku.

Podle Koudelky by tak bylo možné zmíněné hranice stanovit jen nařízením vlády a nikoliv trestním zákoníkem, změny by pak mohly být jednodušší a rychlejší. Rovněž podle něj nemusí být nutné uvádět konkrétní sumy, hranice by mohly být stanoveny například vazbou na třetinu průměrné mzdy.

Měli bychom se vrátit k arestům či šatlavám?
S určitými změnami v této oblasti souhlasí i státní zástupci, alespoň podle náměstka nejvyššího státního zástsupce Jiřího Pavlíka a průzkumu, které tento úřad nedávno realizoval. Už se ale neshodnou na tom, jakým způsobem tento problém řešit, podle Pavlíka se objevil také názor, podle něhož by měla být zavedena ještě jedna hranice stanovující vůbec nejvyšší škodu.

Tedy znovu, debaty budou opravdu komplikované a je otázka, co všechno z případného legislativního procesu vyjde.

Předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra naopak varoval, že hranice pět tisíc korun nemá u krádeže v praktické rovině tak velký význam. Připomněl totiž současné znění druhého odstavce paragrafu 205 trestního zákoníku: „Kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.”

Podle jeho praxe trestního soudce totiž existuje značné množství lidí, zejména z řad bezdomovců či drogově závislých, kteří se již z trestního postihu svých jakýchkoliv krádeží, bez ohledu na jejich hodnotu, nedostanou. Podle Vávry je nekulturní, že je trestáme tímto způsobem, vězení podle něj není vhodné, uvažovat by se tak mohlo například o ekvivalentu dřívějších šatlav či arestů.

Co všechno má být trestné?
Téma stále častější plíživé kriminalizace nových prohřešků se ale opakovalo ve slovech prakticky všech vystupujících. Již zmíněný Tomáš Gřivna například upozornil na legislativní obcházení pravidla trestního zákoníku, podle něhož je trestná příprava jen nejzávažnějších trestných činů. Zákonodárci se od něj dle Gřivny odchylují zaváděním nových přečinů.

Jak později na číslech dokázal vedoucí katedry trestního práva olomoucké právnické fakulty Filip Ščerba, právě různé kontroverzní novely trestního zákoníku mají na celkový počet případů řešených orgány činnými v trestním řízení značný vliv.

Jak to dopadne s mařením spravedlnosti?
Podle Gřivny se pak při zavádění trestnosti dalších prohřešků často argumentuje také mezinárodními závazky, ne vždy je ale nutné pravidla přijímat v takovém rozsahu, jak se děje.

To se svým způsobem ukazuje i na novém trestném činu maření spravedlnosti, který poslanci schválili v rámci větší novely trestního zákoníku. Helena Válková totiž na konferenci argumentovala pro tuto novinku rovněž tím, že právě na základě mezinárodních závazků bylo nutné zohlednit článek 70 Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, jež podle ní klade požadavek trestnosti vědomého předkládání nepravdivých či padělaných důkazů, ale před tímto soudem.

Čeští poslanci se však inspirovali německou či slovenskou úpravou, která počítá s daleko širším postihem za předkládání takovýchto padělků. Podle Válkové by nový trestný čin měl působit spíše preventivě a odrazovat od takovéhoto jednání. Svědčí o tom i to, že například na Slovensku bylo za tento prohřešek loni stíháno jen 25 lidí.

Osud nové úpravy je ale zatím, i vzhledem k povolební proměně Senátu, nejistý. Podle Válkové totiž novelu Senát patrně vrátí Poslanecké sněmovně s několika změnami a bude tak záležet na úvaze poslanců, zda je přijmou, nebo budou chtít Senát přehlasovat.

Pak by ale s novinkami, které se týkají zejména postihu terorismu či praní špinavých peněz, muselo souhlasit alespoň 101 poslanců. Jinak by celá novela spadla pod stůl.

 

Doporučujeme

Kde nás najdete

FOO

Česká advokátní komora - Kaňkův palác (hlavní budova)
Národní 16
110 00 Praha 1
tel.: +420 273 193 111
e-mail: sekr@cak.cz

FOO

Pobočka ČAK Brno - Kleinův palác
Nám. Svobody 84/15
602 00 Brno
tel.: +420 513 030 111
e-mail: sekr.brno@cak.cz