Nepřehlédněte!


GDPR    
pro advokáty a AK    
ZDE    

  • FOO
  • FOO
  • FOO

Stíny na tváři spravedlnosti

9.7.2018, Lidové noviny, str. 6, Kateřina Kolářová

Nejvyšší správní soud za 11 let rozhodl celkem 236 kárných žalob na soudce. Vedle nejčastěji řešených průtahů se před kárnými senáty hojně řeší i osobní vztahy soudců a jejich chování mimo jednací síň.

Jedním ze stěžejních atributů spravedlnosti je, že soudce musí být nestranný. Diskusi o tom, jaké jsou praktické dopady této premisy do života soudců, otevřela v loňském roce schůzka vlivného pražského advokáta Radka Pokorného s předsedou Vrchního soudu v Praze Jaroslavem Burešem. Média se začala zajímat, jestli je v pořádku, že se šéf soudu schází s advokátem, jehož kauzy příslušný soud řeší. Kvůli jejich obědu si Bureše dokonce pozval „na kobereček“ tehdejší ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO).
 O osobních vazbách soudců unikají díky kárným řízením stále větší detaily. Rozhodnutí kárných senátů pak nastavují mantinely pro jejich chování. LN zmapovaly v tomto ohledu důležitá rozhodnutí z poslední doby.
 Koncem května Nejvyšší správní soud (NSS) rozhodl o kárné žalobě šéfa Nejvyššího soudu Pavla Šámala na Sylvu Mašínovou, soudkyni Obvodního soudu pro Prahu 9. Rozhodovala totiž v kauze, ve které se měla pro podjatost vyloučit. Šámal požadoval nejvyšší trest – zbavení taláru, soudkyně byla nakonec potrestána ročním snížením platu o 30 procent.
 V přeplněné soudní síni se rozebíral vztah Mašínové s někdejším šéfem Fotbalové asociace ČR Miroslavem Peltou. Právě případ Peltova blízkého spolupracovníka totiž soudkyně řešila. Mašínová vypověděla, že měli s Peltou velmi blízký vztah. Fotbalový boss jej však označil pouze za přátelský. Přiznal však, že Mašínové opakovaně dával VIP lístky na fotbal, zájezdy na zahraniční utkání či skipasy.
V kauze bylo stěžejní vyložit, kdy už má soudce uvažovat o podjatosti. Ta je dle NSS založena už existencí „důvodu pochybovat“. Míra musí být ale přiměřená a nestačí jen sledovat vztahovou linku. Aby byly vztahy soudců důvodem pro jejich podjatost, musí být jejich význam dostatečně intenzivní.
 „Soudce musí na různé aspekty svého možného vztahu k věci hledět očima inteligentního laika mimo justiční praxi a zvažovat, jak by se takovéto osobě tyto aspekty jevily,“ konstatoval NSS.
 Zpět k případu soudce Bureše: k podání kárné žaloby tehdy nedošlo. Pelikán nicméně prozradil, že mu Bureš slíbil, že se nic podobného nebude opakovat.

Profesionální přátelství

Otázku osobních vazeb soudců řešil NSS i v rámci kárného řízení s českobudějovických soudcem insolvenčního úseku Miroslavem Veselým. Kárný návrh na něj podal Pelikán kvůli Veselého údajným úzkým vazbám na insolvenčního správce Ivo Halu. Ten byl vyšetřován z manipulace s insolvenčním řízením kolem společnosti Via Chem Group. Spis se dostal na stůl právě Veselému.
 Pelikán žalobu postavil na odposleších pořízených v rámci trestního řízení. Ty jako důkaz nakonec provedeny nebyly a Veselý odešel od NSS očištěný. Odposlechy totiž nebyly nasazené na soudce Veselého, ale na správce Halu, který soudu nedal potřebný souhlas s jejich použitím. NSS nicméně konstatoval, že i v rámci kárných řízení lze odposlechy bez souhlasu výjimečně použít, avšak jen v případě, kdy by vrhly příznivé světlo na jednání kárně proviněného a přispět k jeho obhajobě. To ale nebyl tento případ.
 NSS tehdy přiblížil svůj pohled na vazby soudců. Podle něj fakt, že mezi soudcem a jinou osobou, zejména právním profesionálem, existuje profesní přátelství, nelze považovat za porušení povinnosti soudce podle zákona.

Na soudce přísněji než na jiné

Přísněji se kárné senáty ale dívají na veřejné projevy soudců. Ústecký soudce Miloš Zbránek si před dvěma lety od NSS odnesl důtku za kontroverzní texty dehonestující uprchlíky a pracovníky neziskových organizací. Zbránek, jenž dle NSS publikací textu na webu narušil důstojnost funkce, chtěl rozhodnutí zvrátit u Ústavního soudu. Ten jeho stížnost zamítl s tím, že na soudce platí přísnější metr i v literární a publikační činnosti.
V podobné situaci se ocitl soudce Městského soudu v Praze Kamil Kydalka. Ten před parlamentními volbami v roce 2014 otevřeně komentoval politickou scénu, třebaže věděl, že v příslušné obci je jako soudce neformální autoritou. Soudem byl uznán kárně proviněným, odešel ale bez trestu.
 Na Kydalku však další kárné řízení čeká. Žalobu na něj podal šéf Městského soudu v Praze Libor Vávra. Důvodem jsou Kydalkovy výroky o amnestii prezidenta Václava Klause z roku 2013. Soudce zpravodajskému serveru Seznam. cz řekl, že je přesvědčen, že amnestie byla připravená tak, aby se dotkla konkrétních lidí. Kydalka měl údajně mimo záznam říci, že za amnestii její „objednavatel“ zaplatil 300 milionů korun.
 Kárný senát měl k případu usednout už koncem února. Jednání se od té doby několikrát odročilo. Důvodem je i Kydalkovo vznesení námitky podjatosti na předsedu kárného senátu Jakuba Camrdu. Ten ji však odmítá. Z posledního termínu jednání, které bylo naplánované na konec června, sešlo kvůli Kydalkovým zdravotním potížím. Další termín je v září.

***

Důležitá kárná rozhodnutí z poslední doby

důtka

Miloš Zbránek

Soudce Krajského soudu v Ústí nad Labem. Publikoval články, které dehonestovaly uprchlíky a pracovníky neziskovek.

Helena Králová

Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1. V kauze Vojenského zpravodajství rozhodovala s „extrémním rozporem s rozumným myšlením“.

Kamil Kydalka

Soudce Městského soudu v Praze. Médiím řekl, že amnestie exprezidenta Klause byla „koupená“.

Sylva Mašínová

Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 9. Potrestána kvůli neoznámení podjatosti. Měla blízký vztah s fotbalovým bossem Miroslavem Peltou.

Zproštěn

Miroslav Veselý

Soudce Krajského soudu v Českých Budějovicích. Měl udržovat úzké vztahy s insolvenčním správcem Ivem Halou.

Miroslav Čapek

Soudce Okresního soudu v Teplicích. V den voleb rozeslal na 32 e-mailových adres fiktivní dehonestující rozhovor s politikem Jaroslavem Kuberou (ODS).

Přejít na hlavní stránku Zobrazit desktop verzi