Nepřehlédněte!


BEZPLATNÉ PRÁVNÍ
PORADENSTVÍ
ZDE    

  • FOO
  • FOO
  • FOO

Po EET a kontrolním hlášení přichází další rozšíření moci berních úředníků. Banky jim budou muset předávat informace o majitelích firem

4.1.2018, iHNed.cz, Jan Prokeš, Janis Aliapulios

Po elektronické evidenci tržeb a kontrolním hlášení získají čeští berní úředníci další nástroj na kontrolu firem. Banky a další finanční instituce jim budou muset poskytnout informace o skutečných majitelích společností vždy, když se objeví podezření z praní špinavých peněz.
Ministerstvo tvrdí, že jen implementuje evropskou směrnici, ta se ale zaměřuje na mezinárodní spolupráci.

Finanční správa získá další nástroj na kontrolu toho, jak firmy platí daně. Banky a další finanční instituce jí budou muset předávat informace o majitelích firem vždy, když berní úředníci usoudí, že by mohlo docházet k praní špinavých peněz. Půjde například o údaje o tom, kdo je skutečným vlastníkem podílu ve společnosti a jak velký jeho podíl je.

Dosud měl přitom k takovým datům přístup pouze Finanční analytický úřad - specializovaná zpravodajská jednotka spadající pod ministerstvo financí.

Posílení moci berních úřadů zavede novela daňového řádu, kterou včera schválila vláda. Zákon mění zavedenou praxi také v tom, že v některých ohledech prolamuje mlčenlivost advokátů nebo daňových poradců.

Podle ministerstva financí vyplývají úpravy daňového řádu z evropské směrnice o mezinárodní spolupráci v oblasti daní, kterou Česko muselo do svých zákonů promítnout. Směrnice ale požaduje pouze to, aby se čeští berní úředníci mohli dostat k informacím bank v případě, že je o to požádá finanční úřad jiného státu.

Ministerstvo ale zákon nechalo napsat tak, aby finanční správa směla žádat banky o údaje, jež jinak podléhají bankovnímu tajemství, i v čistě vnitrostátních případech.

"Kdybychom měli směrnici jen implementovat, tak ji zařadíme pouze do zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní. Tím, že ji zařadíme do daňového řádu, umožníme, aby se povinnost týkala nejen informací získaných z mezinárodní spolupráce, ale i z tuzemska," říká ministryně financí Alena Schillerová.

Změna vadí zástupcům firem i advokátům. Například Hospodářská komora označila novelu za zkratkovité řešení, které může zkomplikovat poskytování služeb advokátů a daňových poradců.

Zásah do mlčenlivosti advokátů kritizuje Česká advokátní komora. "Novela v podstatě ukládá povinnost advokátům předat do zahraničí prostřednictvím české daňové správy údaje o jejich klientech, které by ale jinak českým úředníkům poskytnout nemuseli, a dokonce ani nesměli," tvrdí Petra Vrábliková z odboru vnější a vnitřní legislativy komory.

Zatím není jisté, jestli novela získá důvěru poslanců. Například ekonomický expert a poslanec ODS Jan Skopeček uvedl, že je k návrhu "velmi ostražitý" a klub ODS se o jeho podpoře "bude ještě radit". Pokud ale nový daňový řád projde sněmovnou, stane se dalším ze zákonů, které v posledních dvou letech posílily moc berních úředníků. Už od ledna 2016 například musí firmy finanční správě pravidelně poskytovat prostřednictvím takzvaného kontrolního hlášení přehled o finančních operacích souvisejících s daní z přidané hodnoty.

Podle ministerstva financí se za poslední dva roky díky tomuto opatření vybralo na DPH zhruba 20 miliard korun navíc.

V prosinci 2016 pak stát zavedl elektronickou evidenci tržeb. Podnikatelé, kteří se do ní dosud museli zapojit, jsou povinni okamžitě odesílat na servery státní správy data o tržbách. Berní úředníci díky tomu mají v takřka reálném čase přehled o tom, kolik obchodník utržil, a mohou tak lépe kontrolovat, zda poctivě platí daně.

Přínos EET ministerstvo financí jen letos vyčíslilo na 5,2 miliardy korun. Kritici obou opatření ale poukazují na to, že zbytečně zatěžují podnikatele další byrokracií a dávají státu příliš velkou moc. Zároveň tvrdí, že k vyššímu výběru daní přispěl spíše růst ekonomiky než daňová opatření vlády.

Oblasti daní se má dotknout také další připravovaná evropská směrnice ATAD. Ta bude platit od roku 2019 a je namířena proti převádění zisků do daňových rájů. Kromě toho omezuje firmám možnost snížit si daňové odvody o část úroků z čerpaných úvěrů. Směrnice se podle partnera v poradenské společnosti BDO Marka Moudrého nejvíce dotkne developerských společností nebo automobilek. "Podle naší studie by firmy v automobilovém průmyslu mohly ročně přijít o 1,6 miliardy korun uznatelných úrokových nákladů. Na daních tak zaplatí o 304 milionů korun více," uvedl Moudrý.

 

Přejít na hlavní stránku Zobrazit desktop verzi