Nepřehlédněte!


GDPR    
pro advokáty a AK    
ZDE    

  • FOO
  • FOO
  • FOO

Spory se státem nemají řešit soudy

4.12.2017, Lidové noviny, str. 15, Kristián Léko

    KRISTIÁN LÉKO    Česká advokátní komora   
Nejsme sice banánová republika, pro některé spory je ale lepší využít nezávislou arbitráž, tvrdí Ladislav Vostárek a Robert Němec

* LN V listopadu jste spoluzaložili Český institut pro popularizaci a revitalizaci arbitráže. Chcete zlepšit pověsti rozhodčího řízení. Jak toho hodláte docílit?

 Ladislav Vostárek: V žádném případě nechceme zasahovat do činnosti žádného z existujících tuzemských rozhodčích soudů, proto nám nezbývá než šířit naše myšlenky pozitivním působením na odbornou i laickou veřejnost. Tím myslím rozhodce, advokáty, justici, média, politiky, ale především ty, kterých se to jako potenciálních stran sporů týká – podnikatele a jejich právníky. Nelze pominout ani vztah veřejného sektoru k rozhodčímu řízení, protože máme za to, že spory ze smluv mezi soukromoprávními subjekty a veřejným sektorem by neměly řešit obecné soudy, ale nezávislý rozhodčí soud. Podporu nám již přislíbil Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory. Ta by nám mohla pomoci zorganizovat setkání s podnikateli a jejich právníky, případně s další veřejností.

* LN Pověsti arbitráží v Česku jistě nepomohl často diskutovaný problém střetu zájmů na Rozhodčím soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Je problém, že funkcionáři soudu současně zastupují klienty ve velkých arbitrážích?

 Robert Němec: Téma to je hlavně mediálně. Je to vždy otázkou osobní integrity daného člověka. Zastupuje-li člen předsednictva rozhodčího soudu stranu v řízení před tímto soudem, tak musí být vyloučeny jakékoliv pochybnosti o jeho možném vlivu na průběh řízení. Rozhodčí soud musí jednoznačně demonstrovat, že výkon funkce člena předsednictva nemá žádný vliv na průběh řízení, a to zejména na jmenování jediného rozhodce nebo předsedy senátu, pokud se na něm jmenovaní rozhodci neshodnou. Bude-li soud schopen prokázat existenci takových mechanismů, neměl by to být problém. V opačném případě dáváme zbytečnou příležitost médiím a neúspěšné straně zpochybnit průběh řízení. Pokud by členové předsednictva rozhodčího soudu měli vliv na jmenování rozhodců v lukrativních sporech, pak nelze vyloučit podezření, že jim mohou být rozhodci následně vděční a že svoji vděčnost nepromítnou do rozhodování ve sporu, ve kterém člen předsednictva zastupuje stranu. Osobně věřím, že ke zneužívání takového vlivu nedochází, ale je otázkou, zda tomu bude věřit neúspěšná strana nebo média, kterým si neúspěšná strana postěžuje? Nemluvě o veřejnosti, která se to od nich dozví? Obávám se, že ne. Ta strana, která prohraje, pak zpochybní celé rozhodčí řízení.

* LN Druhou variantou pak je, že by ve vedení rozhodčího soudu nefigurovali aktivní advokáti.

 Robert Němec: To by tam ale zůstali jen akademici a lidé z byznysu, což také není dobře. Já věřím, že kolegové ve vedení rozhodčích soudů jsou vedeni snahou o rozvoj rozhodčího řízení. Ale jsme v Česku, takže kdokoli tu má nějakou funkci, tak je hned podezřelý, že ji zneužívá. Ladislav Vostárek: Je ale dobré říci, že na Západě je normální, že kdo chce dělat rozhodce ve velkých sporech, tak zpravidla musí opustit velké nadnárodní kanceláře, protože jinak by musel odmítat jednu nominaci za druhou pro konflikt zájmů. U nás je bohužel potenciální konflikt zájmů posuzován mnohými kolegy příliš liberálně, nebo si jej vůbec nepřipustí. A to přesto, že to může být jedním z důvodů pro zrušení rozhodčího nálezu. Ale jsem přesvědčen, že důsledné dodržování etických předpisů včetně následných kroků tento stav může zlepšit.

* LN Nakolik je rozhodce zavázán straně, která ho nominovala?

 Robert Němec: Upřímně řečeno, slušný rozhodce to vůbec nebere v potaz a často si to v průběhu řízení ani neuvědomuje. Ostatní rozhodci snadno poznají, když se chováte nestandardně, a taková pověst se rychle šíří. Když si někdo není jistý, zda konflikt nemá, tak ať raději nominaci odmítne. Sebevětší odměna nikdy nestojí za to riskovat, že bude kvůli zaujatému rozhodci nález zrušen, to je velká ostuda. Jsem v tomto ohledu konzervativní – pokud lze zabránit tomu, aby vznikly pochybnosti o nestrannosti, je dobré tak učinit. Na druhou stranu si nemyslím, že máme být papežštější než papež. Komunita rozhodců není neomezeně velká a určitě každý z nás může za rozhodce jmenovat kolegu, kterého profesně zná. Určitě někdy budu nominovat kolegu Vostárka jako rozhodce ve věci svého klienta. Nemyslím si, že by jakkoliv rozhodoval v jeho prospěch jen proto, že se známe. A ani bych to neočekával!

* LN Konstatujete potřebu preventivních obranných mechanismů proti střetu zájmů. Co si pod nimi představit?

 Ladislav Vostárek: Většinou se zkoumá rozhodcova podjatost a nezávislost, ale objektivně je přezkoumatelná pouze závislost, ať je ekonomická, či jakákoliv jiná. Podjatost je pouhý stav mysli, který dnes zkoumat neumíme. Přesto je ale vitálně důležité, budouli dobrovolně celým rozhodcovským stavem přijata a přísně dodržována etická pravidla. Bez toho nepůjde pověst rozhodčího řízení zlepšit. Pokud by se totiž konání některých vážených členů české právnické obce stalo ve Švýcarsku, zmizeli by z adresářů a pozvánky na společenské události, tenis či golf by je začaly míjet. Společensky nepřijatelní lidé si tam ani svých peněz neužijí tak, jak by si přáli. Žijeme sice v Česku, ale měli bychom si uvědomit, že i takto lze dát najevo, že vaše přítomnost ve společnosti slušných lidí není příliš žádoucí. Protože dobré jméno můžete velmi rychle ztratit a těžko jej dobýváte nazpět.

* LNVkrajním případěmůže rozhodčí nález zrušit soud. Máte dojem, že soudy mají tendence více přezkoumávat a rušit rozhodčí nálezy?

 Ladislav Vostárek: Tak mně zatím žádný nález nezrušili. Ale jak jsem se dozvěděl, převážně to soudy odůvodňují absencí poučení podle paragrafu 118a občanského soudního řádu. To je přitom dost široce koncipované poučení a leckdo to může vnímat jako porušení rovnosti stran. Pokud před soudem stojí dva podnikatelé, obvykle zastoupení advokáty, tak přece nemohu jedné ze stran radit, že to žaluje špatně a že není schopna svá tvrzení prokázat. Tím bych přece zvýhodnil protistranu. Robert Němec: Soudní přezkum je tu od toho, aby se zabránilo naprosto flagrantním vadám rozhodčího řízení, třeba pokud strana nemělamožnost se rozhodčího řízení vůbec zúčastnit nebo bylo rozhodnuto ve věci, kde vůbec nelze uzavřít rozhodčí smlouvu. Soud by ale neměl přezkoumávat, zda celé rozhodčí řízení probíhalo přesně dle občanského soudního řádu, který se má aplikovat pouze přiměřeně. A už vůbec ne přezkoumávat věc meritorně.

* LN Co je hlavní argument, proč soudy nemají rozhodčí nálezy přezkoumávat i meritorně?

 Robert Němec: To by bylo úplné popření rozhodčího řízení. Strany jej volí kromě ekonomických a časových důvodů hlavně proto, že nechtějí s tím sporem jít k soudu a zcela cíleně se chtějí vymanit z jurisdikce státu. Když to řeknu přímo, tak například ve sporu se státemči společností s majetkovou účastí státu nechtějí investoři riskovat, že stát zneužije svého vlivu na soudní moc. My pochopitelně nejsme žádná banánová republika a nechci tím říct, že by se to tu dělo, ale stejně existují dobré důvody, proč určité spory držet mimo soud. Rozhodčí řízení je navíc neveřejné, takže nehrozí reputační riziko nebo únik citlivých informací. Meritorní přezkum rozhodčích nálezů je úplně absurdní myšlenka. Ladislav Vostárek: Druhý důvod je čistě odborný. Vůbec nepochybuji o tom, že soudce dokáže posoudit procesní férovost rozhodčího řízení. Ale aby řešil poprvé v životě třeba stavební standardy FIDIC, kde trvá asi pět let studia a praxe, než do toho člověk pronikne? Tak to ani náhodou!

* LN Nakolik se reálně objevují tendence rozšiřovat přezkum?

 Robert Němec: Je to součást atmosféry, jež není nakloněná rozhodčímu řízení. Stát má dnes dojem, že všichni občané jsou nesvéprávní a potřebují ochranu sami před sebou. Když by to zůstalo u lidí s omezenou svéprávností, tak se všichni shodneme. Když se to týká i spotřebitele, který je rozumu mdlého, tak ještě budiž. Ale pokud se to dostane i do sféry podnikatelů, tak je to úplně nepřijatelné. Prostě si nemyslím, že by zákony a soudy měly nahrazovat smluvní svobodu. Pokud se strany svobodně dohodly třeba na určité výši smluvní pokuty, tak je absurdní, aby před rozhodcem tvrdily, že je nepřiměřeně vysoká. Co si domluvily, to mají plnit, zásadu pacta sunt servanda snad ještě nikdo nezrušil! Většina rozhodců má tendenci respektovat dohodu stran než obecné soudy, které mají obecně větší tendenci ingerovat do smluvních vztahů.

Ladislav Vostárek * Renomovaný český advokát a rozhodce, pravidelně vystupuje před českými i zahraničními rozhodčími institucemi jako zástupce některé ze stran nebo člen rozhodčího panelu. V polovině 80. let vystudoval pražskou právnickou fakultu. Je znám i jako rockový textař, spolupracoval se skupinami Katapult či Turbo. Je předsedou Českého institutu pro popularizaci a revitalizaci arbitráže (CZIPRA). Robert Němec * Český advokát a rozhodce, je partnerem advokátní kanceláře PRK Partners se specializací na bankovnictví, fúze a akvizice, insolvenční řízení, obchodní spory a arbitráže. V roce 1995 absolvoval pražskou právnickou fakultu, studoval také mezinárodní programy ve Velké Británii a USA. Je spoluzakladatelem CZIPRA. Angažuje se také v advokátní samosprávě, je místopředsedou České advokátní komory.

Foto popis| Chtějí vyléčit arbitráže. Pražští advokáti a rozhodci Robert Němec (vlevo) a Ladislav Vostárek v listopadu spolu s pěti dalšími kolegy založili Český institut pro popularizaci a revitalizaci arbitráže. „Chceme, aby Česko přijalo moderní právní regulaci nakloněnou rozhodčímu řízení,“ říkají.

Doporučujeme

Kde nás najdete

FOO

Česká advokátní komora - Kaňkův palác (hlavní budova)
Národní 16
110 00 Praha 1
tel.: +420 273 193 111
e-mail: sekr@cak.cz

FOO

Pobočka ČAK Brno - Kleinův palác
Nám. Svobody 84/15
602 00 Brno
tel.: +420 513 030 111
e-mail: sekr.brno@cak.cz