Nepřehlédněte!


GDPR    
pro advokáty a AK    
ZDE    

  • FOO
  • FOO
  • FOO

„Otroci“ u zkoušek často hoří

4.12.2017, Lidové noviny, str. 14, právo a justice, Kateřina Kolářová

Úspěšnost adeptů odborných právnických zkoušek závisí i na tom, jak se jim při jejich koncipientské praxi školitel věnoval. Dojem ale může hodně pokazit i tréma.

PRAHA Před pěti lety provedl odbor matriky České advokátní komory (ČAK) namátkovou kontrolu počtu koncipientů zapsaných pod jedním advokátem. Z poměrně malého vzorku vyplynulo, že devět advokátů školilo naráz více než deset koncipientů. U 52 advokátů pak pracovalo pět až devět koncipientů. Novela zákona o advokacii platná od září letošního roku stanovila horní hranici–maximálně pět koncipientů na jednoho advokáta. Jedním z důvodů byl i rostoucí počet neúspěšných adeptů advokátní zkoušky.
 Každoročně od zkušebních komisařů odchází dvě až tři stovky neúspěšných advokátních koncipientů. Neznalost právních předpisů většinou předčí neschopnost aplikovat právo v praxi. Z neformálních rozhovorů zkušebních komisařů ČAK a uchazečů vyplynulo, že neúspěch může mít kořeny ve vztahu školitele a koncipienta. Není totiž výjimkou, když se koncipient po dobu své praxe věnuje jen jednomu oboru práva nebo jen vybranému okruhu otázek k dané problematice. „Vychází najevo, že v řadě případů pokládá advokát-zaměstnavatel koncipienta pouze za pracovní nástroj. Jeho přípravu na advokátní zkoušku pak takoví školitelé považují jen za nutné zlo a snižování rentability koncipienta,“ popsala LN mluvčí ČAK Iva Chaloupková.

Trestní právo kamenem úrazu

Vůbec nejhorší výsledky u advokátní zkoušky mají advokátní koncipienti v oblasti trestního práva. Kanceláří se specializací na trestní právo je totiž na českém právním trhu jako šafránu a absolvovat trestněprávní praxi u jiného advokáta podle Chaloupkové advokáti umožňují jen zcela výjimečně. „Někteří koncipienti tak za celou praxi nebyli ani jednou u soudu nebo u výslechu svědků,“ dodala. Trestní právo přitom čeká u odborné zkoušky na všechny kromě notářských koncipientů. A to přesto, že jsou všechny zkoušky vzájemně uznatelné.
 Nejrazantnější propad úspěšnosti eviduje v posledních letech Exekutorská komora ČR. Zkouškou tam dnes projde jen zhruba každý pátý. „Příčinou je hrubé podcenění přípravy. Někteří koncipienti si prostě myslí, že mají na úspěšné složení zkoušky jakýsi morální nárok v důsledku třech roků strávených v pracovním poměru u svého školitele,“ vysvětlil LN viceprezident komory Vladimír Plášil. V důsledku vzájemného uznávání zkoušek upozorňuje Plášil i na nepříznivý trend takzvaných externích zájemců o složení zkoušky. „Především advokátní koncipienti si myslí, že u nás skládaná zkouška je velmi snadná. Je to i důsledek kampaně některých médií a jiných subjektů, kteří představují soudní exekutory jako nedovzdělané právníky,“ postěžoval si Plášil.

Projev není všechno

Byť jsou asistenti soudce i justiční čekatelé adepty na funkci soudce, nesourodost panuje i u justičních zkoušek. „Asistenti soudců neabsolvují přípravnou službu a rozhodnutí o tom, zda se přihlásí k justiční zkoušce, je výhradně jejich osobním rozhodnutím, stejně jako způsob jejich přípravy ke zkoušce,“ vysvětlil Jakub Říman z tiskového odboru ministerstva spravedlnosti. Justiční čekatelé na rozdíl od asistentů absolvují „kolečko“ po různých soudních úsecích. A podle statistiky ministerstva mají později u zkoušek lepší výsledky než asistenti.
 Z praxe zkušebních komisařů u justičních a notářských zkoušek zároveň vyplývá, že mimo vědomostí a praktických zkušeností jsou důležité i soft skills. Uchazeči musí dobře zapůsobit a ustát vážnost profese. „Přehnaně ztrémovaný, byť teoreticky i prakticky více méně dobře připravený zkoušený, si svým vystoupením může leccos pokazit. Ale ani příliš asertivní a nekriticky sebevědomé vystupování zkoušenému moc nepomůže,“ popsal LN Radim Neubauer, prezident Notářské komory ČR. O notářskou zkoušku se po exekutorech uchází nejméně koncipientů, v průměru čtyřicet ročně.
 Uchazečům o justiční zkoušku jako kritérium dobrého vystupování nařizuje dokonce vyhláška. „S ohledem na případný budoucí výkon funkce soudce se hodnotí i slovní projev a celkově vystupování uchazeče,“ upřesňuje Jakub Říman.
 U exekutorských zkoušek volí komisaři jiný přístup. Často narážejí na přehnaně sebevědomé uchazeče, kteří si nepřipouštějí neúspěch a přípravu ke zkoušce podceňují. Komunikační dovednosti proto nestaví tak vysoko. „Pokud komisař shledá dobrou znalost materie, je nepochybně možnost tolerovat horší rétorickou či komunikační schopnost uchazeče,“ říká Plášil.

Přejít na hlavní stránku Zobrazit desktop verzi