Nepřehlédněte!


GDPR    
pro advokáty a AK    
ZDE    

  • FOO
  • FOO
  • FOO

Soudy: Konec levné práce!

6.11.2017, Lidové noviny, str. 14, Kristián Léko

Justice volá na poplach, protože může pracovníkům administrativního aparátu nabídnout jen asi půlku platu pokladní v supermarketu.

Nedostatek lidí může vést k prodlužování řízení a únikům citlivých dat.

Pokladní si v táborské prodejně supermarketu Lidl podle aktuálního inzerátu vydělá necelých 19 tisíc korun za třicet hodin týdně. O pár ulic vzdálený táborský okresní soud může podobně kvalifikovaným lidem na pozici zapisovatelek nabídnout mnohem méně. Průměrně si teď za plný úvazek přijdou na 16 412 korun, loni to bylo ještě o tisícikorunu méně. Vyplývá ze statistik, které LN poskytla Martina Flanderová, předsedkyně táborského soudu.

Jde o ukázku závažného problému, který teď musí řešit předsedové soudů od Chebu po Karvinou. „Jak ekonomika roste, tak justice dnes s platy odborného personálu opravdu nemůže konkurovat ani platůmpokladních v supermarketech. Kolegové z vedení soudů upozorňují, že je problém na místa odborného personálu sehnat vůbec nějakého zájemce, natož odborně schopného,“ popsala LN Daniela Zemanová, prezidentka Soudcovské unie.

Depresivní rozdíly v platech

Čeští soudci řeší platové otázky dlouhodobě. Dosud se zaměřovali spíše na platy vlastní, ty ale v posledních letech spolu s růstemekonomiky setrvale bobtnají. Pozornost soudců se tedy nyní přesunula k platům lidí z administrativy soudů, kteří jim vytvářejí potřebné zázemí, ale za bídné platové podmínky. „V justici je rozdíl mezi platy soudců a ostatních zaměstnanců propastný, řekl bych až depresivní,“ říká Miloslav Sedláček, předseda Krajského soudu v Plzni.

Dle zkušeného justičního funkcionáře Petra France platy justiční administrativy dlouho nikdo neřešil, protože hlavně na menších městech byl o práci na soudu i tak zájem. „Například v Kutné Hoře byl v době vysoké nezaměstnanosti patrný převis poptávky po volných pracovních místech. Soudy si tak mohly vybírat kvalitní pracovníky, což samozřejmě nevytvářelo tlak na růst jejich platů,“ míní Franc, jenž stál pět let v čele kutnohorského okresního soudu. Upozorňuje ale, že v Praze a v dalších velkých městech byly platové podmínky justičních pracovníků výrazně podprůměrné oproti jiným podobným zaměstnáním.
„V současné době, kdy je velmi nízká míra nezaměstnanosti, se celý problém projevil ve své plné nahotě. Nové pracovníky se soudům nedaří nabírat v podstatě v celém Česku, protože zaměstnavatelé ve všech odvětvích a regionech neustále navyšují jak platy, tak různé benefity. Soudy výrazně zaostávají. Je-li nástupní plat pracovníka supermarketu o 10 tisíc korun vyšší než nástupní plat zapisovatelky, tak se nelze divit, že lidé dají přednost lépe placené práci,“ říká Franc.

Předsedové soudů navíc říkají, že i když nějakou zapisovatelku seženou, tak velmi často po několika měsících odchází jinam, za lepším. „Ta práce oproti vžité představě neobnáší jen psaní do stroje podle diktátu, ale i práci s datovými schránkami a se softwarem, který je specifický jen pro justici. Tento personál je pro fungování soudů klíčový a trvá dlouho jej zaškolit. Na výběrová řízení přichází stále méně lidí a řada z nich pak odchází ve zkušební době, protože si během těch tří měsíců najdou lépe placenou práci,“ říká Sedláček.

„Pokud je zapisovatelka šikovná a ta práce ji baví, tak si ji bez problémů přetáhne advokátní kancelář, která získá kvalifikovanou sílu, kterou jí zadarmo zaučil soud,“ dodává Daniela Zemanová. Lidé však z justice neodcházejí jen do advokacie, ale klidně i za kasu do obchodu či na vícesměnný provoz do továrny.

Průtahy a díry v bezpečnosti

Vysoká fluktuace a snižující se kvalita pracovníků justice má přitom zásadní vliv na chod soudů. „Řada soudů má provozní problémy spojené s nedostatkem administrativního aparátu, což se začíná projevovat i ve zpomalování soudních řízení,“ varuje Franc.

Rychlost justice totiž nezávisí jen na kvalitě soudců. „Vedoucí kanceláří, zapisovatelé, rejstříkoví vedoucí a další pracovníci jsou pro chod soudu zcela nezbytní. Musí zvládnout práci v několika informačních systémech, provádějí organizační úkony k zajištění jednání, vyhotovují rozhodnutí, v rámci přípravy jednání komunikují s účastníky řízení. Jejich tarifní nástupní platy ale jsou hluboko pod hranicí dvaceti tisíc korun, v prvním platovém stupni dokonce pod hranicí zaručené minimální mzdy,“ popisuje Petr Franc.

Soudcovská unie navíc varuje před bezpečnostními riziky, které jsou spojeny s náborem v podstatě každého člověka, který i práci na soudu projeví zájem. „Jedním z mála motivů ucházet se o málo placenou administrativní práci na soudumůže být přístup k informacím,“ varuje Daniela Zemanová.

Soudcovská unie tlačí na vládu, aby co nejrychleji a co nejvíce navýšila platy justičních pracovníků. „Žádný velký zásah do rozpočtu by to nebyl, a přitom by to mohlo velmi pomoci,“míní Zemanová. Za poslední čtyři roky sice došlo ke zvýšení jejich platů o pětinu, to však stále nestačí, podle soudců by se měly přidat řádově desítky procent. Změnit by se měl i katalog prací, protože náročnost práce na soudu se za poslední roky výrazně zvýšila. Problému si je vědom i ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO), upozorňuje ale na to, že nejde o rozhodnutí ministra, ale celé vlády.

Platy v justici

* Česká justice patří k odvětvím, kde panují naprosto propastné rozdíly mezi platy soudců a jiných zaměstnanců. Průměrně si soudce přijde na 117 tisíc korun za měsíc. * Druhou kategorií zaměstnanců jsou kvalifikovaní pracovníci jako asistenti soudců či vyšší soudní úředníci, kteří soudcům pomáhají s rozhodováním. Průměrně berou zhruba 25 tisíc korun za měsíc. * Pomocní pracovníci, typicky zapisovatelky, mají platy nejnižší, průměrně asi 16 tisíc korun.

Přejít na hlavní stránku Zobrazit desktop verzi