Nepřehlédněte!


GDPR    
pro advokáty a AK    
ZDE    

  • FOO
  • FOO
  • FOO

Advokátní služby

ADVOKÁT A ČESKÁ ADVOKÁTNÍ KOMORA

Nejjednodušší definice pojmu advokát zní: Advokát je osoba zapsaná v seznamu advokátů vedeném Českou advokátní komorou.
Protože však tato definice laikům příliš informací neposkytne, pokusím se o podrobnější výklad.

Advokát je bezúhonná osoba s vysokoškolským vzděláním dosaženým na právnické fakultě univerzitního směru a plnou způsobilostí k právním úkonům, která složila advokátní zkoušku a advokátní slib.

CO JSOU ZAČ A CO OD NICH LZE ČEKAT

Po splnění uvedených podmínek a po zaplacení příslušných (ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi nepříliš vysokých) poplatků je Česká advokátní komora zapíše do seznamu, který vede odbor matriky. Tato databáze, aktualizovaná každých patnáct dní a veřejnosti přístupná na internetových stránkách České advokátní komory na adrese www.cak.cz, je jediným autorizovaným seznamem advokátů. V současné době je v seznamu zapsáno přibližně 8000 advokátů a 2500 koncipientů.
 
Koncipient je absolvent právnické fakulty, který se učí být advokátem a absolvuje minimálně tříletou koncipientskou dobu před tím, než je mu umožněno vykonat advokátní zkoušku. Po dobu praxe je koncipient podřízen odbornému vedení svého školitele, tedy advokáta, který jej učí, vede a připravuje na advokátní život. Advokátní koncipient je průběžně a důsledně vzděláván komorou, což je pro něho povinné, bez tohoto vzdělávání nemůže přistoupit k advokátní zkoušce.
 
Kromě výše uvedeného počtu 8000 aktivně činných advokátů registruje Česká advokátní komora ještě přibližně 2000 advokátů s pozastaveným výkonem advokacie, kteří se dočasně rozhodli (například pro výkon politických funkcí nebo pracovního poměru neslučitelného s výkonem advokacie) advokátní praxi aktivně nevykonávat.

VÝKON ADVOKACIE

Výkon advokacie (poskytování právní pomoci) je upraven pro advokáty nejdůležitějším právním předpisem, zákonem č. 85/1996 Sb., o advokacii (v platném znění), obecně závaznými právními předpisy (vyhláškami) a vnitřními předpisy stavovskými. Složením slibu na sebe advokát bere závazek podřídit se nejen obecně závazným právním předpisům, ale i vnitřním stavovským předpisům a usnesením, kterými Česká advokátní komora upravuje poskytování právní pomoci, vztahy mezi advokáty navzájem, advokáty a klienty apod. Kromě podřízenosti těmto právním předpisům je advokát nezávislý, což je jeho výsada, právo i povinnost, takže kdyby z jakýchkoliv důvodů nezávislým přestal být (například pro prohlášení konkursu), nemohl by advokacii dále vykonávat. Advokát je při své práci vázán právními předpisy a příkazy klienta a na oplátku je povinen chránit a prosazovat jeho práva a oprávněné zájmy. Pokyny klienta není advokát vázán, jsou-li v rozporu se zákonem nebo se stavovskými předpisy. Vždy je povinen jednat čestně a svědomitě, využívat všechny zákonné prostředky a uplatňovat v jejich rámci vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné pro klienta.
 
Ve vztahu k advokacii má značná oprávnění ministr spravedlnosti. Nejen proto, že vydává nejdůležitější advokátní vyhlášky (předpisy upravující odměňování advokátů, advokátní kárný řád a advokátní zkušební řád), ale také tím, že jmenuje členy zkušební komise, je oprávněn podávat kárnou žalobu a pozastavit účinnost stavovských předpisů vydaných komorou.
 
Jedním z nejdůležitějších stavovských předpisů jsou Pravidla profesionální etiky a soutěže advokátů, zvaná též Etický kodex advokáta. Obsahují nejvýznamnější povinnosti, které má advokát při výkonu advokacie ve vztahu k jiným advokátům, ke koncipientům nebo ve vztahu ke klientům či soudům a ostatním státním orgánům.
 
Advokát, který poruší zákon o advokacii nebo stavovské předpisy, se dopustí kárného provinění a podléhá pravomoci kárného žalobce a kárného senátu. Nejpřísnějším trestem, který kárný senát může za nejtěžší delikty uložit, je vyškrtnutí ze seznamu advokátů, což představuje zákaz činnosti advokacie na dobu pěti let. Nejčastější sankcí je ovšem pokuta, kterou je možné uložit do výše dvacetinásobku minimální mzdy. Ani sankce uložená v kárném řízení ovšem nezbavuje advokáta případné trestní odpovědnosti a povinnosti k náhradě způsobené škody. Pro případ škody vzniklé klientovi při poskytování právní pomoci jsou všichni advokáti povinně pojištěni.

FORMY ADVOKACIE

Advokát může advokacii vykonávat v několika formách: - jako samostatný advokát, - jako advokát ve sdružení s několika dalšími advokáty nebo - jako advokát ve společnosti s ručením omezeným nebo ve veřejné obchodní společnosti, přičemž dalšími společníky mohou být pouze advokáti a předmětem činnosti těchto společností může být jen výkon advokacie, - od 1. 4. 2006 může advokát vykonávat advokacii se všemi znaky včetně nezávislosti také jako zaměstnaný advokát. Zaměstnavatelem takového advokáta však může být jen jiný advokát nebo advokátní společnost. Advokátní trh (8000 letos ve srovnání s počtem zhruba 500 advokátů v roce 1989) je již prakticky naplněn a z počtu stále stejně bohatého přílivu advokátních učedníků - koncipientů vyplývá, že by ani tento počet nemusel zůstat konečný. Na druhé straně z této matematiky vyplývá, že by měl dříve či později každý “svého advokáta” nalézt.
 
Výše uvedené by mělo být důvodem, proč se s právním problémem obrátit ze všech právníků právě na advokáta, který je mj. povinně pojištěn pro případ, že by svým jednáním či opomenutím způsobil klientovi škodu. Advokát je také vázán povinností mlčenlivosti, což znamená, že pokud ho sám klient této povinnosti nezprostí, musí udržet do konce svého života v tajnosti vše, co se při práci pro klienta dozví.
 
Do počtu advokátů činných a praktikujících na našem území jsem nezapočítala ještě evropské nebo zahraniční advokáty, z nichž mnozí poskytují právní pomoc jen v právu své země nebo po omezenou dobu.
 
Mezi jednotlivci jsou značné rozdíly, a to jak v otázce kvantitativní, tak kvalitativní. Najdeme nadnárodní advokátní firmy s mnoha zaměstnanci a mramorovými paláci, stejně jako drobné advokáty bez jakéhokoliv zaměstnance, kteří poskytují advokátní služby ve vlastním rodinném domku.
 
Jednotlivé advokáty lze vyhledávat nejen podle sídla, ale také podle zaměření jejich právní praxe na právní odvětví. V menších městech častěji nalézáme advokáta s generální praxí, neboť tamní klientela většinou neumožní podrobnější specializaci. Je však také možné, zejména ve velkých městech a v Praze, najít advokáty velmi úzce zaměřené na jeden právní obor nebo okruh problémů. Stejně tak jsou velké rozdíly mezi cenami jejich služeb.

ODMĚŇOVÁNÍ ADVOKÁTŮ

Základním předpisem, který upravuje odměňování advokátů, je advokátní tarif (vyhláška č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků). Ten určuje výši odměny za situace, kdy mezi klientem a advokátem nebyla konkrétní výše odměny nebo způsob jejího výpočtu dohodnuta smluvně. Přednost má ovšem odměna smluvní, k níž také velmi často advokáti přistupují. Úroveň smluvních odměn je velmi různorodá, obvykle závisí na velikosti advokátní kanceláře, předmětu právní pomoci, advokátově zkušenosti v dané oblasti, věhlasu jeho jména, movitosti klienta i náročnosti jeho případu. Není vždy pravidlem, že se vzdáleností od centra Prahy klesá průměrná cena právních služeb, ale v mnohých případech tomu tak je.
 
Ovšem informace o odměnách advokátů a výši jejich honoráře, které se často objevují v tisku a ostatních médiích, bývají velmi nadsazené a působí spíše jako odstrašující prvek, který mnohé občany s nižšími příjmy odradí od návštěvy advokáta v době, kdy je ještě čas s jejich problémem účinně bojovat, aby je pak přinutily k jeho návštěvě až za situace, kdy již je na nápravu pozdě.
 
Všem bych proto ráda poradila, aby v případě jakýchkoliv právních problémů neotáleli, a podobně jako v případě návštěvy zubaře či jiného lékaře navštívili i advokáta včas.

HLEDÁNÍ ADVOKÁTA A VZÁJEMNÁ KOMUNIKACE

Na otázku, jak poznat dobrého advokáta, je velmi těžké dát jednoduchou odpověď. Přes jejich obrovský počet není někdy lehké najít takového, který by se orientoval v oblasti, v níž právní pomoc potřebujeme. Tuto otázku je velmi vhodné vyřešit hned na počátku právní pomoci, při úvodní poradě nebo již při objednávání. Telefonické či osobní objednání na konkrétní den a hodinu je nejčastějším způsobem první vzájemné komunikace mezi klientem a advokátem.
 
Pokud bychom si vypomohli srovnáním s lékařem, pak by nikdo zajisté s poraněným okem nešel za gynekologem. Proto je vhodné se předem dotázat advokáta, zda se danou problematikou zabývá.
 
Nejlepší je osobní doporučení známého či kamaráda, který měl s konkrétním advokátem dobrou zkušenost. Mezi advokáty jsou ovšem značné rozdíly, někteří tvoří tandem se sekretářkou a navážou s klientem téměř rodinný vztah, jiní mají několik společníků a koncipientů a s klientem bude jednat pokaždé někdo jiný. Také osobnostní a charakterové rozdíly jsou velmi důležité. Protože jsou některé právní problémy intimního charakteru, je důvěra mezi advokátem a klientem velmi důležitou devizou.
 
Pokud tedy klientovi advokátovo chování, jednání či projev již od počátku nevyhovují, je dobré se ve vší slušnosti rozloučit a hledat dále. Totéž samozřejmě platí i pro druhou stranu. Advokát totiž může i bez uvedení důvodu převzetí právní pomoci odmítnout a občas se tak skutečně pro neexistující souznění duší, časové či odborné důvody, stává.
 
První schůzka bývá sjednána nejčastěji telefonicky a předem. Při ní by měl klient advokáta informovat o svém problému, předat mu základní materiály či podklady a advokát klientovi potvrdí, že se danou oblastí práva zabývá a že jeho časové možnosti jsou takové, že je věc schopen a ochoten převzít. Při této příležitosti bývá obvykle podepsána plná moc a smlouva o právní pomoci, v níž se právní pomoc blíže konkretizuje a dohodne se odměna za poskytování právní pomoci.
 
Advokát by měl klientovi poskytnout podrobnou informaci o dalším očekávaném vývoji věci i o svých aktivních krocích a také o předběžném odhadu odměny. Pokud se advokát takové informaci brání, měl by klient trvat na vysvětlení.
 
Další komunikace advokáta s klientem probíhá různými způsoby, nejčastěji osobně při dalších schůzkách či konzultacích, telefonicky, mailem, poštou či faxem. Dobrý advokát pravidelně informuje svého klienta o učiněných krocích a mnohé z nich (např. podávání opravných prostředků) s ním konzultuje.

ČESKÁ ADVOKÁTNÍ KOMORA

V současné době platí, že bez advokáta by nebylo České advokátní komory a bez České advokátní komory by nebylo advokátů.
 
Česká advokátní komora je samosprávnou stavovskou organizací všech advokátů a současně vykonává státní správu na úseku advokacie. Jejím nejvyšším orgánem je sněm svolávaný jednou za čtyři roky, který volí představenstvo, kárnou komisi a kontrolní radu. Představenstvo pak ze svých členů volí předsedu a místopředsedy.
 
Předsedou České advokátní komory je v současné době ostravský advokát JUDr. Vladimír Jirousek.
 
Představenstvo zřizuje poradní orgány: výbory a sekce, které pomáhají představenstvu v posuzování jednotlivých odborných otázek a materiálů, připravují stanoviska k rozhodování a podkladové materiály. Činnost výborů a sekcí pokrývá nejen celé odvětví práva, ale zaměřuje se také na historii advokacie, budoucí legislativní kroky či problematiku odměňování advokátů za výkon právní pomoci.
 
Praktickou činnost pro advokáty zajišťuje aparát České advokátní komory. Česká advokátní komora má sídlo v Praze 1 (Národní 16) a pobočku v Brně (Nám. Svobody 14).

ÚKOLY A STRUKTURA KOMORY

Nejdůležitějším úkolem České advokátní komory je vedení seznamu advokátů a advokátních koncipientů, což vykonává odbor matriky, dále pak vydávání Věstníku advokacie, v němž se uveřejňují stavovské předpisy, sdělení a základní informace pro advokáty, měsíční vydávání časopisu Bulletin advokacie, v němž advokáti najdou odborné články, zprávy z dění v České advokátní komoře, informace z regionů, pozvánky na semináře a školení, mezinárodní novinky apod. Tento časopis je opakovaně vyhodnocován jako jeden z nejlepších právnických časopisů na našem trhu.
 
Komora má několik odborů a oddělení: - mezinárodní odbor komory zajišťuje překlady materiálů, komunikaci se zahraničními subjekty a zpětnou vazbu od mezinárodních právnických a advokátních organizací, - legislativní odbor připomínkuje a monitoruje legislativu, - odbor výchovy a vzdělávání zajišťuje a organizuje povinná školení a přednášky pro advokátní koncipienty a dobrovolné vzdělávací aktivity, přednášky, semináře a panely pro advokáty v rámci jejich celoživotního vzdělávání, - kontrolní oddělení shromažďuje doručené stížnosti klientů, advokátů i státních orgánů na jiné advokáty. Kontrolní rada pak vyhodnocuje jejich pochybení a v případě, že se advokáti skutečně dopustili kárného přestupku, podává předseda kontrolní rady coby kárný žalobce kárnou žalobu. Případ pak přechází na oddělení pro věci kárné, které organizačně zajišťuje kárné řízení. Z členů kárné komise jsou sestaveny kárné senáty, které pak se znalostí dané problematiky rozhodují o kárných opatřeních.
 
Značnou část agendy, kterou vykonává aparát České advokátní komory, je zodpovídání dotazů ze stran advokátů, občanů, médií, soudů, státních orgánů a podobně. Nejčastější jsou žádosti o vyjádření a stanoviska k chování advokátů, zejména trestně nebo kárně stíhaných, poskytování odborné pomoci advokátům, kteří se ocitli v nouzi a jsou například šikanováni orgány činnými v trestním řízení, poskytování rozborů a výkladů stanovisek k závažným nebo nejednoznačným advokátním problémům nebo vysvětlování možností a omezenosti advokátů.
 
Česká advokátní komora pomáhá také osobám, pro které je smluvní odměna advokáta s ohledem na jejich sociální a majetkové poměry nedosažitelná. Pomáhá jim nejen spoluorganizováním bezplatných informativních porad, ale zejména určováním advokátů v případech, kdy se domáhají ochrany oprávněných zájmů, avšak nejsou schopni advokáta v jejich cenové úrovni nalézt.
 
Laická veřejnost se někdy na Českou advokátní komoru obrací s nesplnitelnými očekáváními. Například když od ní očekává doporučení ke konkrétnímu advokátovi, či tehdy, pokud podává stížnost na jednání advokáta, avšak stížnostní oddělení neshledá stížnost jako důvodnou.
 
Naopak advokáti nenaleznou u České advokátní komory zastání zejména tehdy, pokud se dopustí závažného jednání, které ohrožuje důstojnost advokacie, důvěru veřejnosti ve výkon advokacie nebo porušuje základní advokátní principy, jako povinnost mlčenlivosti nebo narušení důvěry či defraudace svěřených materiálů a financí.

O autorovi| Daniela Kovářová, advokátka, vedoucí odboru výchovy a vzdělávání České advokátní komory 

Přejít na hlavní stránku Zobrazit desktop verzi