Nepřehlédněte!


GDPR    
pro advokáty a AK    
ZDE    

  • FOO
  • FOO
  • FOO

Jak si vydělat 100 milionů

Vlivných advokátů je u nás víc, než se zdá.

Líbilo by se vám vydělávat desítky milionů korun měsíčně? Staňte se právníkem. Takové heslo napadne každého, kdo sledoval nejnovější aféru kolem vládního právníka Miroslava Jansty. Ten si za jeden několikaměsíční kšeft vydělal 100 milionu korun. Jak je to možné? A kolik takových "kapacit" po České republice běhá?
"Samozřejmě chápu, že při pohledu na mnohamilionovou odměnu pro právníka musí být normální našinec na mrtvici, a to i normální advokát, kterého taková kauza za celý život nepotká," říká předseda České advokátní komory Vladimír Jirousek a dodává: "Ale máte řadu klientů, kteří zcela po právu platí milionové i desetimilionové odměny za právní služby a přesně to těm službám odpovídá. Když si cizí právní kancelář za zastupování vyúčtuje desetii stamilionové odměny, každý říká, že je to normální, protože jsou to Angličani nebo Američani. Ale když to udělá Čech, je to bez zkoumání bližších okolností okamžitě špatně a dotyčný je hned za podvodníka." Pojďme si tedy prozkoumat "bližší okolnosti" případu Jansta. Třeba budeme moudřejší.

KONTRAKT ZA 17 MILIARD

V celém případu jde o kontrakt mezi soukromou bankou ČSOB a státní Českou poštou. ČSOB má totiž zájem využívat rozsáhlou síť poboček České pošty. Jde o unikátní síť asi 3400 poštovních poboček po celé zemi. Pro ČSOB je to výhodná záležitost - nemusí stavět nové kamenné domy a umisťovat v nich své přepážky. Využije prostě stávající prostory České pošty.
S tímto nápadem přišla už v první polovině devadesátých let IPB, kterou v roce 2000 převzala právě ČSOB. Kromě "přepážek" získává ČSOB díky České poště i 400 míst pro provoz bankomatů. Náklady ČSOB takovou spoluprací rapidně klesají. Podle vládních činitelů je to prý dobrý byznys pro obě strany - jak pro soukromou banku, tak i pro stát, tedy Českou poštu. Prý jde o kontrakt na dvanáct let, během nichž se obě strany podělí o zisk až 17 miliard korun. ČSOB si pro tento náročný projekt najala dvě společnosti: firmu CA IB Corporate Finance (CAIB) a právní kancelář Miroslava Jansty - Kostka and Jansta. Firma CAIB dělala ekonomickou analýzu a Jansta vypracoval právní stanoviska k celému projektu.

"MEGAODMĚNA" ZA JEDEN MĚSÍC?

Podle smlouvy, kterou obě strany uzavřely s ČSOB dne 6. prosince 2004, trvala práce pro banku pouhých 39 dní - od 6. prosince 2004 do 31. ledna 2005. Za tento měsíc "tvrdé" dřiny měly obě firmy slíbenou odměnu.
Společnost CAIB 200 milionů korun plus DPH, tedy celkem 238 milionů korun.
Právník Jansta dostal od ČSOB i s DPH celkem 118 milionů korun. Slušná provize.
"Je třeba vidět, že vzniklá smluvní dokumentace má přes 700 stran právního textu a je jednou z nejsložitějších smluv, které byly v této zemi kdy uzavřeny. Smluvní dokumentace definuje fungování druhé největší retailové banky na českém trhu.
Smlouva přináší České poště za její služby pro Poštovní spořitelnu až 17 (a více) miliard korun během platnosti smlouvy - v této perspektivě je třeba posuzovat i složitost právní dokumentace a odměnu poradcům," vysvětlil mluvčí ČSOB Milan Tománek, když bombastická čísla před třemi týdny vyšla na povrch. Zapomněl ale říct jednu důležitou věc. Ve smlouvách s CAIB i s Janstou je totiž uvedena jedna klíčová podmínka: "Odměna je splatná, pokud dojde k uzavření smlouvy mezi ČSOB a Českou poštou." Provize tedy není za právní služby vypracované na projektu, ale za to, že smlouva s poštou bude uzavřena.
Vzniká tedy otázka, zda není odměna spíše skrytým sponzoringem pro právníky, byznysmeny a politiky? PODLE "UDÁNÍ" JE TO KORUPCE

V tomto duchu také nedávno podle informací MF Plus dorazilo na policii udání. "Na základě přiložených smluv lze usuzovat, že byl poskytnut úplatek ve výši 300 milionu korun nejmenovaným úředníkům České pošty, ministerstva informatiky, popřípadě dalším politikům za to, že pošta bez výběrového řízení uzavřela s ČSOB nevýhodnou smlouvu o zajišťování služeb.
Úplatek byl poskytnut prostřednictvím účelových poradenských smluv," píše se v trestním oznámení od anonymního pisatele. Protože k tomu přiložil i kopie smluv s Janstou a s CAIB, začala policie případ vyšetřovat. Podle tohoto oznámení se prý peníze rozdělily i mezi tři vládní strany: ČSSD, Unii svobody a KDU-ČSL.
Nejblíže k ČSSD má právě Jansta, dlouholetý osobní přítel premiéra Jiřího Paroubka, pro kterého dělá i tzv. vládního právníka. Jansta se velmi dobře zná i s bývalým šéfem ČSSD a expremiérem Stanislavem Grossem.
Jakékoli spekulace o korupci odmítá. "Nechť se tím úřady zabývají. Vše je z naší strany v pořádku," tvrdí Jansta.
Případ tak prověřuje nejen policie, ale i Česká advokátní komora, což je pro právníky mnohdy i bolestnější, protože advokátní komoře musejí právníci na rozdíl od policie "odtajnit" úplně všechno - převody peněz, smlouvy a řadu dalších detailních informací.

MOCNÁ AK KOSTKA AND JANSTA

Jansta je jedním z nejvlivnějších právníků v zemi. Stál za náročnými jednáními o převedení plzeňské Škody do soukromých rukou, byl dvorním právníkem IPB nebo velkopodnikatele Antonína Charouze. Ještě donedávna figuroval v téměř dvacítce firem. Byl místopředsedou představenstva ČKD Dopravní systémy, a. s., členem dozorčí rady České produkční 2000, a. s. (tato společnost zajišťovala místo ČNTS servis pro TV Nova). Z mocné advokátní kanceláře Kostka and Jansta vzešel i jiný vlivný právník: Aleš Rozehnal. Jemu se zase podařilo v uplynulých letech pomalu přesunout majetkové nitky z rukou americké společnosti CME a její české pobočky ČNTS do rukou Vladimíra Železného.
Začínal jako koncipient u Jansty a bez jeho právních rad a kliček by se zřejmě Železnému jen těžko podařilo převést vysílání na barrandovský kopec.

OD JANSTY AŽ K ODS

S Miroslavem Janstou se velmi dobře zná i jiný vlivný právník Petr Toman. S Janstou se Toman (pardubický rodák a koncipient chomutovské advokátní kanceláře) ocitl v prvním polistopadovém federálním parlamentu a oba se stali členy tzv. lustrační komise, která prověřovala ministry, poslance a úředníky státní správy. V počátcích tvořil Toman tandem s JUDr. Ladislavem Vostárkem, impresáriem a textařem skupiny Katapult.
Ve druhé polovině 90. let se osamostatnil a stal se odborníkem na ochranu osobnosti.
Jako člen ODS zajišťuje pro tuto stranu některé služby. Ve sporu o vlastnictví obchodního domu Kotva zastupoval kyperskou společnost proti investičnímu fondu Trend Michaela Kocába. Jeho společníkem je bývalý ředitel tajné služby BIS Stanislav Devátý. (Největším případem, kterým se pak Petr Toman zabýval, byla obhajoba americké společnosti CME, vlastníka ČNTS. Stál tedy proti Aleši Rozehnalovi.)

MÉNĚ ZNÁMÍ MILIONÁŘI

A to je jen vzorek z dlouhé řady mocných advokátů, shodou okolností nějak spojených s Janstou. Řada dalších právníků nemá tak známá jména, a i přesto si občas přijdou na velké částky.
Takový je třeba případ lokálního advokáta ze Šlapanic u Brna Zdeňka Nováčka. Toho si v roce 2004 najala ministryně zdravotnictví Marie Součková, aby stát zastupoval ve spletité kauze Diag Human. V ní se tato soukromá firma podnikatele Josefa Šťávy soudí se státem o miliardy korun odškodnění za údajné poškození Šťávových obchodních aktivit.
Toho měl poškodit počátkem devadesátých let ministr zdravotnictví Martin Bojar, když o jeho firmě prohlásil, že má za sebou kriminální minulost. Diag Human vysoudil na státu už 326 milionu korun, ale Šťáva chce daleko více - až tři miliardy. Součková ho chtěla zastavit, a tak si najala Nováčka. A za první práci na kauze mu vyplatila odměnu 10 milionů.
A kdyby se mu podařilo vymoci od Šťávy zpět již vyplacených 326 milionů korun, dostal by další miliony. Teď se za to Součková zodpovídá u soudu - je podezřelá ze zneužití pravomoci veřejného činitele.
Jiný advokát, Zdeněk Altner z Prahy, se zase soudí s ČSSD o téměř půl miliardy korun.
V roce 1997 s ním totiž sociální demokracie uzavřela smlouvu na zastupování ve sporu o dědictví Lidového domu - sídla ČSSD v centru Prahy. Altnerovi se skutečně podařilo Lidový dům vysoudit, ale je nespokojený, protože dostal jen část slíbené odměny. Teď vede s ČSSD tvrdou válku a každý den si počítá úroky a penále z dlužné částky, což dělá denně 300 tisíc korun. "Celkový dluh ČSSD vůči mně je dnes již 591 milionů. ČSSD asi už brzy nebude mít na moji pohledávku peníze, proto usiluji o obstavení Lidového domu. Soud mi to sice zamítl, ale odvolám se," tvrdí Altner.

PRÁVNÍCI ROSTOU JAKO HOUBY PO DEŠTI

Za posledních 16 let počet právníků značně narostl. Od roku 1990, kdy byla obnovena nezávislá a zavedena komerční advokacie, se zvýšil více než devítinásobně. Na začátku 90. let jich bylo 1137, loni se celkový počet advokátů poprvé dostal přes 9000. V prvním letošním čtvrtletí advokátní komora evidovala 9382 advokátů.
Jejich průměrné hodinové sazby se pohybují ve větších městech okolo jednoho tisíce korun, v Praze zhruba od 2500 do 3000 Kč. "Cena okolo 3000 Kč za hodinu je v Praze poměrně normální taxou. U firem je to trošku jiné. Ty tvoří hlavní příjem advokátních kanceláří a s těmi se sjednávají většinou smlouvy s paušální odměnou. Ta se opět odvíjí od hodin strávených konkrétními právními úkony.
Většinou tedy zahrnuje celý balíček služeb.
Ve smlouvě jsou přesně definovány jednotlivé úkony a čas, který zaberou. Cokoli je navíc, fakturuje se zvlášť," říká koncipient Petr Dorociak. Obecně však platí, že druh odměny advokáta a jeho volba je vždy zcela závislá na vzájemné dohodě advokáta a klienta.

V ADVOKACII "LÉTAJÍ" MILIARDY

A ještě jedno zajímavé číslo z advokacie: lidé, kteří nemají na advokáta, dluží státu už jeden a čtvrt miliardy korun. Každému, komu hrozí přísnější potrestání a nemůže si vlastního právníka dovolit, totiž soud zdarma přidělí advokáta ex offo. A právník pak od státu dostane zaplaceny všechny obvyklé poplatky podle tarifu. Pokud soud zjistí, že člověk nic neudělal, zůstane to tak. Pokud se ovšem jeho vina prokáže, musí státu peníze vrátit.
A právě tady leží kámen úrazu. "Největší problém je s bezdomovci nebo s notorickými recidivisty. Nelze je většinou sehnat a dluží všude možně," vysvětluje jádro problému předseda Obvodního soudu pro Prahu 1 Libor Vávra. Podle České advokátní komory lidé bezplatnou právnickou pomoc také často zneužívají. "Měli jsme rekordmana, který si postupně zažádal o 68 advokátů ex offo a všechny odmítl," říká předseda komory Vladimír Jirousek. Dluh roste již od listopadu 89 a jen za poslední dva roky se zvýšil o 250 milionů. Podle statistik žádá stát o advokáta na 6000 lidí ročně.
"Je to problém, ale nejde jen o advokáty ex offo. Pokud připočteme nezaplacené pokuty nebo soudní poplatky, dostaneme se až k částce pět miliard," říká mluvčí ministerstva spravedlnosti Petr Dimun. 

Přejít na hlavní stránku Zobrazit desktop verzi