Nepřehlédněte!


BEZPLATNÉ PRÁVNÍ
PORADENSTVÍ
ZDE    

  • FOO
  • FOO
  • FOO

Nemeth: Za miliardové pohledávky mám 800 tisíc

Praha - Je běžný pracovní den a v právní kanceláři Věslava Nemetha a jeho partnerů na pražském Senovážném náměstí je poměrně živo.
 
“Není to jednoduché začínat s obchodním právem po pěti letech znovu, ale jde to,” usmívá se kontroverzní právník, který měl Českou advokátní komorou na pět let pozastavenou činnost, a to kvůli četným trestním stíháním a obchodním sporům týkajících se dvou zkrachovalých bank - Investiční a Poštovní banky a Moravia Banky.
 
Jméno Věslava Nemetha je však hlavně spojeno s kuriózním případem prodeje pohledávek u IPB v celkové hodnotě sedmi miliard korun, které zaplatil stát ČSOB, jež zkrachovalou IPB převzala.
“Trestních oznámení, hlavně od ČSOB, je na mě za poslední roky tolik, že ani nevím jejich počet. Jsem sice specialista na obchodní právo, ale díky svým případům už i na právo trestní,” postěžoval si ironicky.
 
Nemeth má letos zatím dobrý rok. V lednu mu bylo členství v advokátní komoře opět obnoveno. Soud pro lidská práva ve Štrasburku totiž uznal, že délka soudů s Nemethem, které se táhnou již sedmý rok, je neúměrná, a přiznal mu navíc odškodné 250 tisíc korun. Advokátní komora pak jeho případ přehodnotila a vrátila ho do advokátní praxe.
 
Minulý týden se dočkal dalšího vítězství. Pražský městský soud ho očistil z obvinění, že chtěl spáchat podvod na jednu z největších tuzemských bank, ČSOB.
 
Nyní se očekává další, pro Nemetha klíčový soud, který by měl určit, zda jsou platné jeho miliardové pohledávky.

Pro IPB jsem dělal zadarmo

Příběh pohledávek Věslava Nemetha se začal psát na podzim 1998, kdy se dohodl s bývalou Investiční a Poštovní bankou, že pro ni uvede v život plán jménem “Projekt snížení portfolia klasifikovaných aktivit českých bank a jeho využití ve finančních a průmyslových institucích”. Autory projektu bylo pět lidí, kromě Nemetha šlo o další právníky, lidi z okruhu ostravské Moravia Banky a kolem samotné IPB.
 
Projekt obsahoval zjednodušeně řečeno metodu vyvedení špatných úvěrů do speciálních firem v daňových rájích, aby si tím banka dočasně vylepšila svou finanční situaci.
 
IPB si však nakonec složitou strukturu firem - na Kajmanských ostrovech - vytvořila sama a Nemethovi nezaplatila nic s tím, že jeho projekt nepoužila.
 
“Měl jsem s IPB dohodu, že jí budu poskytovat právní služby zdarma do té doby, než se zrealizuje jakákoliv část projektu. Potom jsem měl dostat odměnu jedno procento z hodnoty vyvedených aktiv. Pracovali jsme osm až devět měsíců, ale nedostal jsem za to ani korunu,” vysvětluje Nemeth, proč soudní spory odstartoval.
 
Ve smlouvě navíc bylo, že pokud bez jeho souhlasu použije banka jakoukoliv část projektu k vyvedení aktiv, zaplatí mu smluvní pokutu 10 procent z jejich hodnoty. “Každý si o tom může myslet, co chce, ale takto je to napsáno ve smlouvě, kterou má také soud k dispozici,” říká Nemeth.
 
Vyvedení aktiv, ať už podle jakéhokoliv projektu, IPB nezachránilo, v polovině roku 2000 zkrachovala a vzápětí ji od státu za korunu s téměř dvousetmiliardovými garancemi právě na špatná aktiva převzala ČSOB.
 
Nemeth začal vymáhat svou odměnu a pokutu až po ČSOB, ta ho však odmítla s tím, že smlouva vůbec neexistuje. Její originál předložil Nemeth soudu až letos, předtím měl jen kopii. “Notářsky ověřená kopie je úřední listinou a platí. Já jsem to zvážil tímto způsobem, že jsem radši ukázal kopii než originál. Ano, byly spekulace, jestli to není podvrh. Ale účastníci té smlouvy potvrdili, že ji podepsali, a nikdo nic jiného neukázal,” říká Nemeth. ČSOB přišla s posudkem, že stránka s podpisy byla z jiné kopírky. Kriminalistický ústav to však popřel a řekl, že všechny listy byly kopírovány na jednom stroji a podpisy jsou s větší pravděpodobností pravé.
 
Proč začal Nemeth peníze ze smlouvy vymáhat až po krachu IPB, vysvětluje tím, že nejdříve o porušení kontraktu nevěděl. “Asi až po roce vyšly najevo transakce s aktivy IPB a já jsem dospěl k závěru, že banka smlouvu porušila. Snažil jsem se ji kontaktovat, ale lidé, s kterými jsem tam spolupracoval, už tam nebyli. Situace byla nepřehledná,” popisuje Nemeth.
 
Právník se proto v roce 2000 rozhodl nějakým způsobem se k penězům dostat. “Postoupil jsem pohledávku ze smluvní pokuty společnosti Goldfund a ČSOB jsem požádal o mou odměnu ve výši 600 milionů korun,” říká.

Kolik dělá pokuta

Hodnota aktiv, které banka údajně podle Nemethova projektu vyvedla na Kajmany a z níž právník odvozuje odměnu a pokutu, není jednoznačná. “Jsou dva posudky. Jeden jsem předložil já a ten říká, že hodnota vyvedených aktiv byla až 62 miliard korun. Druhý si zadal soud a tam se ta hodnota pohybuje až kolem 57 miliard,” říká Nemeth.
 
Pokuta, převedená jako právníkova pohledávka do firmy Goldfund, by tak měla být maximálně 6,2 miliardy korun, podle dosud zveřejněných informací je téměř sedm miliard korun.
 
“Já o žádných sedmi miliardách nevím. Já jsem Goldfundu postoupil v roce pohledávky v nominální hodnotě 3,3 miliardy korun. Pak se hodnota vyvedených aktiv z IPB asi zpřesňovala a převedlo se dalších 2,2 miliardy korun. To už si ale dělal Goldfund sám,” tvrdí Nemeth.

Pět miliard za osm set tisíc

Sídlo Goldfundu Financial je v americkém daňovém ráji Delaware, a kdo je jeho majitelem, se neví. “Já jsem nikdy nebyl jeho majitelem ani společníkem. Ale viděl jsem jeho zakládací listiny a všechno bylo v pořádku,” odmítá Nemeth spekulace, že za Goldfundem stojí ve skutečnosti on sám. Za Goldfund podle něho jednal na základě plné moci a také podepsal smlouvu o převodu jeho pohledávky Bělorus Sergej Khimoroda. Fakt, že později pohledávky z Goldfundu prodával jeho známý Ladislav Žák, nechce komentovat. “Co se dělo potom, nevím,” tvrdí.
 
Nemeth říká, že prodej jeho původní pohledávky Goldfundu mu měl vynést procento, tedy 3,3 milionu korun. “Vzápětí jsme uzavřeli dodatky k této smlouvě. Dohromady jsem dostal osm set tisíc korun,” říká.
 
Zlatým dolem se však Goldfund stal pro některé dlužníky IPB, potažmo ČSOB. Ti si totiž po částech Nemethovu pohledávku od Goldfundu kupovali za zlomek ceny, v nominální hodnotě je však započítali proti svým dluhům vůči ČSOB, a tím je vymazali. Za více než dvě miliardy jich nakoupily například firmy řízené právě Ladislavem Žákem a za 1,8 miliardy má pohledávku ústecká Setuza ovládaná skupinou kolem kontroverzního podnikatele Tomáše Pitra.
 
Všechny úvěry započtené Nemethovou pohledávkou ČSOB převedla za miliardy korun na státní Českou konsolidační agenturu, a pokud by soud jeho pohledávky uznal jako oprávněné, musela by jí, potažmo státu, miliardy vrátit. Ve smlouvách o převodu se přitom údajně uvádí, že banka by musela agentuře případně zaplatit úrok ve výši celkem 33 procent za rok.
 
“Nemám teď jinou možnost než to všechno u soudů dotáhnout do konce, protože jinak neočistím své jméno. Věřím, že to vyhraju,” dodává Nemeth.

Přejít na hlavní stránku Zobrazit desktop verzi