Nepřehlédněte!


Změny související s opravami budov
ČAK – ZDE

  • FOO
  • FOO
  • FOO

Očekávaný návrat ostravského lídra

8.9.2017, Právní rádce, str. 12, Jaroslav Kramer

Chtěl být hercem.
Nakonec zvolil „náhradní variantu“ a dal se na práva.
Vladimír Jirousek se následně zapsal do historie České advokátní komory, kterou pět let vedl. Nyní se chce na nejvyšší post vrátit a tvrdí, že populismus čím dál víc ohrožuje základní kameny advokátního stavu.

* Pane doktore, proč kandidujete do představenstva České advokátní komory?

 Jde o otázku natolik osobní, že popsat genezi vývoje mého přístupu k možné kandidatuře, jež byla s ohledem na mé dřívější působení v komoře poněkud komplikovaná, nemohu. Snad postačí konstatování, že po mnoha debatách s různými kolegy, kteří zastávají nejrůznější náhledy na chod komory, mj. po několikahodinové diskusi s nedávno zemřelým Karlem Čermákem, jsem sám sebe nakonec přesvědčil, že můj návrat možná má svůj smysl. Kandidaturu jsem připustil samozřejmě až poté, co mi současný předseda Vychopeň sdělil, že kandidovat nebude.

* V čem konkrétně má váš návrat smysl?

 Jste neodbytný. Abych však nedal průchod své ješitnosti, tak pouze obecně. Mám za to, že smysl má v jistotě kontinuity ohledně ochrany základních hodnot podmiňujících relevantní výkon advokacie. Dále v přesvědčení, že jsem schopen vizí, jejichž realizace by stála za to. V neposlední řadě, že se při výkonu manažerských povinností mám o koho a o co opřít.

* Takže to není tak, že by komora neměla dostatek kvalitních lídrů a „sáhla“ k ověřeným jménům z minulosti? Přece jen si to tak může řada advokátů vykládat…

 Nebudu se dovolávat hlasů z vlastních řad, ale mohu doufat, že tomu tak není. Opak může každý z advokátů prezentovat volbou.

* Je dobře, aby se do vedení vraceli bývalí předsedové?

 V období po devadesátém roce by to nebylo poprvé, i když je pravda, že mi v uších opakovaně zaznívají slova Martina Šolce, že jsem „pěkný šílenec“.

* Byl byste spokojen i s „prostou“ účastí v představenstvu, nebo aspirujete výhradně na předsedu komory? Řada právníků zmiňuje jako vhodného kandidáta také současného místopředsedu Roberta Němce.

 Nebyl. A má kandidatura je mimo jiné výslednicí řady rozhovorů s Robertem Němcem.

* Po vašem předsednictví převzal v roce 2009 komoru Martin Vychopeň, současný předseda. Navázalo nové představenstvo tehdy na vaše vize plnohodnotně?

 V zásadních a rozhodných otázkách týkajících se advokacie určitě ano, v ostatních to snad ani nelze požadovat. Nejde jen o to, že žádný z nastupujících předsedů nebude siamské dvojče toho předchozího, ale též o to, že jsme všichni byli postaveni před řešení těch úkolů, jež momentálně přinášelo aktuální dění a momentální potřeby stavu, ať již v oblasti legislativní, organizační, personální apod.

* A na co byste nyní navázal vy? Přece jen za osm let se ideové směřování mohlo změnit…

 Ideové směřování založené podstatou poslání advokacie a jejího postavení v právním systému se určitě nezměnilo a změnit nesmí. Formy jeho prosazování jsou samozřejmě modifikovány vývojem, nyní například a zejména vývojem elektronických platforem. A právě v tomto směru udělalo stávající vedení mnoho užitečného, na což je určitě nezbytné navázat.

* Jaká nejdůležitější témata by tedy mělo nové představenstvo řešit?

 V prvé řadě je třeba navázat na činnost předchozího představenstva a kontinuálně chránit základní atributy advokátní činnosti, jako jsou nezávislost, mlčenlivost a v té souvislosti absolutní důvěrnost vztahu advokát–klient. A to tím spíše, že populismus dnešní doby a jeho faktické dopady ať již na legislativu, či výkony státní moci ony podstatné vlastnosti výrazně ohrožují a narušují, což zpětně znamená podstatné ohrožení či již přímé narušení základních kamenů právního státu.

* V čem konkrétně jsou základní atributy narušovány?

 Při vaší informovanosti nepochybuji o tom, že jste sledoval kupříkladu legislativní proceduru týkající se novely daňového řádu. Některé návrhy byly flagrantním atakem na advokátní mlčenlivost, jejž se dosavadnímu představenstvu podařilo odrazit. A nešlo o atak ojedinělý ani určitě poslední.

* Velkým tématem jsou například úniky z policejních spisů, z nichž část politické reprezentace obviňuje advokáty. Jsou takové závěry již za hranou?

 Jsem rád, že říkáte, že pouze „část reprezentace“. Já samozřejmě nevylučuji, že i v advokátním stavu se vyskytují či mohou vyskytovat „obchodníci s informacemi“. Ostatně jsme široko daleko nejpočetnější právní stav, a jak říkal můj významný předchůdce, každý stav má určité procento lumpů. V první řadě je však třeba vidět, že úniky téměř vždy a zásadně směřují vůči našim klientům a ve své podstatě likvidují zákonem zaručenou a u nás absolutně pošlapávanou presumpci neviny. Úvaha, že dehonestace klienta je dílem jeho obhájce, je nesmyslná. Navíc potenciální přestupkář z řad advokacie, o jehož klienta v dané věci by se určitě nejednalo, může být čistě teoreticky až nejdříve druhým, spíše však třetím článkem tohoto ohavného řetězce. Pokud však chcete znát mé přesvědčení, pak v drtivé většině případů je problém mimo advokacii a bylo by například vhodné, abyste se etickými brýlemi podívali též do vlastních řad.

* Tomáš Sokol, který stojí za Unií obhájců, sdružující trestní advokáty, je s vámi na společné kandidátce. Očekáváte tedy ještě větší sblížení komory s touto organizací?

 Jak již bylo řečeno, komora je primárně povolána k výkonu veřejné správy na úseku advokacie. Jinak řečeno, určité její aktivity jsou z kolizních důvodů přinejmenším omezeny. Spolková činnost a smysluplná součinnost s komorou např. na úseku vzdělávání, relevantního lobbingu, reflektování aktuálních kauz bezdůvodně či neoprávněně poškozujících advokáty či advokacii jsou určitě vítány. Byl bych ale rád, pokud by v budoucnu došlo alespoň k částečné koncentraci spolkových aktivit.

* Konkrétní témata, kterými by se mělo budoucí představenstvo zabývat, jsou obsahem tzv. programových priorit společné kandidátky. Jaké jsou základní principy jeho činnosti?

 Jde o princip stálé komunikace se všemi stavy justice, resp. jejími kompetentními představiteli, princip pravidelné a silné veřejné „osvěty“, a to mimo jiné v návaznosti na aktuální problematiku, jako jsou například medializované kauzy, a v neposlední řadě princip stálého potírání neoprávněného poskytování právních služeb, tedy vinklaření.

* Zmínil jste komunikaci se všemi stavy justice. Zde bylo současné představenstvo nedostatečně proaktivní?

 V tomto směru nejsem detailně informován, přitom předpokládám, že o určitých konzultacích se veřejně nehovoří. Já osobně kladu velký důraz na osobní kontakty a budování vzájemného respektu. Takže spíš odpovím tak, že budu-li mít možnost, navážu na to, co jsem v daném směru dělal já.

* V době vašeho předsednictví komory byla tématem, stejně jako dnes, tzv. samospráva justice. Vy jste ji podle svých slov nejen hlasitě podporoval, ale i vůči tehdejší vládě osobně prosazoval. Pokračovalo by nové předsednictvo komory v tomto trendu?

 Osobně jsem všemi deseti pro. Jaké bude většinové rozhodnutí představenstva, však nebudu předjímat. Mohu potvrdit, že bych byl velice rád, aby v rámci justice existoval subjekt, který by byl legitimním reprezentantem a zároveň nositelem odpovídající odpovědnosti. Nelze samozřejmě hovořit o samosprávě v pravém slova smyslu, neboť ingerence státní správy bude v rozumném rozsahu vždy nezbytná.

* Jak jste vlastně vnímal nedávné neshody mezi resortem a komorou, například nedostatečné zapojení stavu do legislativního procesu, snížení advokátního tarifu…

 Rozpory jsou od toho, aby se řešily. A nepochybuji, že komora měla a bude mít zájem, aby vyřešeny byly. Pokud se jedná o úvahy ohledně snížení položek advokátního tarifu, tyto považuji za obecně scestné, ale abych nemoralizoval, tak prvořadě za ekonomicky nepřijatelné.

* Proč?

 Tarif byl přijat v relaci k společensko-ekonomickým podmínkám v roce 1996, přitom v návaznosti na události v roce 2002 byl ve směru odměn za obhajobu „dočasně“ upraven směrem dolů.
Je naopak namístě, aby tato nekonečná dočasnost byla konečně ukončena. Je mi ale jasné, že politická optika bude i nadále diktována mediálně formovaným náhledem laické veřejnosti, tedy voličů, který je mnohdy bez znalosti faktického stavu věcí budován na prezentaci příjmů elitních špiček, nepochybně zasloužených, které však tvoří relativně malé procento stavu a které ze základních tarifních položek vychází jen málokdy.
 Ono je jednoduché říct, že advokát či advokátka „X“ měl či měla v daném měsíci příjem sto nebo sto padesát tisíc. Nikdo však už nevidí, že je nutno zaplatit daně, sekretářku, nájem, leasing na auto, bez něhož se neobejdete, náklady na světlo, teplo a jiná média, mnohdy neuvěřitelné náklady na IT techniku a nezbytné programy, telefon, poštovné atd., až po náklady na kopírku, tiskárnu, skener a kopu papíru. Výsledek snad nemusím konkretizovat.
A v tomto světle je mimo jiné třeba hovořit o tarifu.

* Vrátím se ke společné kandidátce do představenstva, na které se objevuje 18 zajímavých jmen. Jak jste se k tomuto spojení dostali?

 Postupně a v rámci řady jednání.

* Míst v představenstvu je ale jen 11, plus pět náhradníků. Neobáváte se rivality mezi jednotlivými kandidáty?

 Ta byla, je a bude a opak by byl spíš nezdravý.

* V současném představenstvu jsou dvě ženy. Byl byste rád, aby se stejný počet zachoval?

 Uvítám, když do představenstva budou zvoleny všechny tři kandidující advokátky.

* A jak se vlastně stavíte k debatám o poměrném zastoupení žen ve vedení komory?

 Diktát poměrného zastoupení je nesmysl, ale budu jen rád, bude-li v budoucnu kandidovat více žen.

* Již jste zmínil základní principy společné kandidátky. Co byste z programového prohlášení ještě vyzdvihl?

 Za nezbytné považujeme prosazování takových organizačních změn v chodu komory, jež budou reflektovat vývoj společnosti či sledovat zefektivnění její činnosti, jako je založení odboru IT, částečná profesionalizace kontrolní rady a kárné komise, rekonstrukce sekcí a výborů komory. Velevýznamnou bude i nadále oblast legislativy…

* Co konkrétně? Je někde komora pozadu a je třeba její postavení napravit?

 V programových prioritách hovoříme o zahájení diskuse o rekodifikaci zákona o advokacii, a to například z důvodu nového pozitivního vymezení role komory a obsahu její samosprávné činnosti či z důvodu nové úpravy advokátní mlčenlivosti. O advokátním tarifu již byla řeč. Stálý tlak je třeba vyvíjet ohledně takové úpravy problematiky odposlechů a domovních prohlídek, případně ohledně aplikace stávajícího režimu, aby byly minimalizovány protiprávní zásahy. Diskuse musí být vedena o rozšiřování advokátního procesu, o systému ustanovování advokátů, o pravidlech užívání elektronických platforem apod. Nejde o to, něco napravovat, jde o to, reflektovat aktuální stav či přirozený vývoj vztahů. V současné době půjde například o operativní koncipování vnitřního předpisu reagujícího na novelu zákona o advokacii, konkrétně na oblast bezplatné právní pomoci.

* Jak budete řešit téma inovací, například poskytování právních služeb prostřednictvím on-line platforem?

 Oblast tzv. elektronické advokacie je další samostatnou kapitolou. Vedle již zmíněných pravidel užívání elektronických platforem je na pořadu dne otázka advokátního úložiště dat nebo např. centrálního informačního portálu.

* Jak se k těmto tématům osobně stavíte?

 Povinně pozitivně, jinak ani nelze.

* K věčným tématům patří také systém vzdělávání…

 Spolu s ostatními kandidáty jsme se bez výjimky shodli na nutnosti řešení a zavedení systému celoživotního vzdělávání advokátů.

* Jak by vypadalo?

 Je mnoho hlasů pro zavedení povinného vzdělávání advokátů. S ohledem na své zkušenosti z minulosti se domnívám, že tento názor neobstojí. Po vzdělávání je však v advokacii velký hlad. Ve spolupráci s regionálními zástupci je nezbytné zavést pravidelný vzdělávací systém dostupný všem advokátům. Dále je třeba zvažovat oficializaci akreditovaných specializací a v té souvislosti uvést do života kreditní systém, to vše právě v úzké součinnosti se spolkovými aktivitami. Ohledně vzdělávacího systému bude určitě mnoho vzrušených diskusí, jež však nesmí trvat dlouho.

* A co samotný přístup do stavu? To, že je „až moc advokátů“, bylo problematické už za vašeho předsednictví. Zdá se, že se v této oblasti za posledních osm let příliš nezměnilo…

 Změnilo, byť si to mnozí nechtějí připustit. Liberální charakter stavu se v mnoha směrech mění na ultraliberální. Představa, že vše vyřeší „férová konkurence“, je naivní. Je mi jasné, že nemůžeme advokátní stav nominálně limitovat, avšak kvalifikační a etické požadavky a předpoklady, prostřednictvím kterých bude preferována kvalita před kvantitou, jsou legitimní.

* V programovém prohlášení je jako jeden z bodů také navázání na současné úspěchy komory v mezinárodní rovině. Jak Antonín Mokrý, tak Martin Šolc mají významné slovo v největších právnických organizacích na světě. V loňské anketě Lidových novin vám někteří právníci vyčítali nedostatečnou znalost cizích jazyků. Vnímáte to jako handicap?

 V osobním životě určitě. V rámci výkonu manažerských povinností při správě věcí české advokacie nikoliv.

* Velkým tématem nedávno zesnulého Karla Čermáka bylo majetkové propojení mezi advokáty a dalšími podnikateli. Naznačoval, že by bylo vhodné aktualizovat etické předpisy. Souhlasíte?

 O novelizaci etických předpisů v mnoha směrech je určitě třeba jednat. Znám velmi dobře názory doktora Čermáka, a to i ohledně financování činnosti určitých „Legal“ kanceláří. Na druhé straně je třeba vnímat globální trendy, které jsou obecně legalizované a kterým se nevyhneme. O to větší bude odpovědnost členů kontrolní rady a kárných komisí za sledování a postih nepřijatelných kolizních střetů.

* Kromě vaší společné kandidátky se do představenstva hlásí jen jeden další advokát, Daniel Mika. Je podle vás zájem kolegů o stavovské dění dostatečný?

 Je namístě nejprve připomenout, že liberální advokátní stav je výlučně privátní a komora je samosprávnou stavovskou organizací vykonávající veřejnou správu na úseku advokacie. Už v rámci předešlého působení v orgánech České advokátní komory jsem registroval, že mnozí advokáti se o chod komory zajímají pouze tenkrát, pokud se jim něco nelíbí, případně pokud mají nějaký osobní problém související s výkonem advokacie. Bez ohledu na to je však nezbytné neustále hledat další a nové formy zapojení advokátů do stavovských aktivit a podněcovat jak jejich zájem o činnost komory, tak jejich přímý podíl na realizaci nejrůznějších projektů.

* Jako například?

 V této souvislosti je nepochybně velmi významná součinnost komory s kvalitními regionálními zástupci. Stačí připomenout, že před rokem 2003 se za účasti ČAK konaly snad pouze dvě regionální akce, dnes jich komora prostřednictvím regionálních zástupců organizuje a podporuje přes 50 ročně. Osobně věřím, že k posílení stavovské sounáležitosti a účasti advokátů na stavovském dění dojde mimo jiné prostřednictvím koncipování a zavedení systému celoživotního vzdělávání advokátů.

* Pane doktore, závěrem, vnímáte budoucnost komory spíše jako „bojovníka za práva advokátů“, nebo „dozorce“ správného a etického provozování advokacie?

 Primární byla a je relevantní ochrana a zajištění etického prosazování oprávněných zájmů klientů. Komora je povinna vytvářet či spoluvytvářet, resp. mnohdy bránit takové podmínky pro výkon právní pomoci, jež jsou v daném čase pro advokáty optimální a odpovídají poslání advokacie v rámci právního systému demokratické společnosti. Vykonává-li advokát svou praxi v intencích právních předpisů a v souladu s etickým kodexem, byť důrazně, zaslouží si samozřejmě ochranu před státní mocí.

***

S „prostou“ účastí v představenstvu bych spokojen nebyl. Má kandidatura je mimo jiné výslednicí řady rozhovorů s Robertem Němcem. Úniky z policejních spisů téměř vždy a zásadně směřují vůči našim klientům a ve své podstatě likvidují zákonem zaručenou a u nás absolutně pošlapávanou presumpci neviny. Úvaha, že dehonestace klienta je dílem jeho obhájce, je nesmyslná. Politická optika advokátního tarifu bude i nadále diktována mediálně formovaným náhledem laické veřejnosti, tedy voličů, který je mnohdy bez znalosti faktického stavu věcí budován na prezentaci příjmů elitních špiček.

VLADIMÍR JIROUSEK

Ostravský advokát se specializuje na obchodně-závazkové vztahy, právo obchodních společností, akvizice, problematiku nemovitostí a pohledávek, správní řízení či autorské právo. Je zakládajícím partnerem AK Jirousek, Skalník, Bernatík a partneři. Celý svůj profesní život je spojen s Českou advokátní komorou – v roce 1990 stál u privatizace advokacie a začal pracovat v orgánech komory, nejprve jako člen kárné komise. Postupně byl členem představenstva odpovědným za výchovu a vzdělávání i místopředsedou představenstva. Mezi lety 2004 a 2009 komoru vedl.

Doporučujeme

Kde nás najdete

FOO

Česká advokátní komora - Kaňkův palác (hlavní budova)
Národní 16
110 00 Praha 1
tel.: +420 273 193 111
e-mail: sekr@cak.cz

FOO

Pobočka ČAK Brno - Kleinův palác
Nám. Svobody 84/15
602 00 Brno
tel.: +420 513 030 111
e-mail: sekr.brno@cak.cz