Nepřehlédněte!


Změny související s opravami budov
ČAK – ZDE

  • FOO
  • FOO
  • FOO

Vybrat si může každý

19.6.2017, Lidové noviny, str. 15

* LN Na tomto případu je patrná i aplikace jedné ze zásad zákoníku, a sice nezávislosti uplatňování soukromého práva na uplatňování práva veřejného. Jak se k tomu staví soudy?

K tomu je už přes 30 judikátů. Z nich je patrný rozumný přístup. Poukázat se dá na nedávné stanovisko kolegia Nejvyššího soudu k omezení svéprávnosti ve vztahu k volebnímu právu. K uvedené zásadě se často vyjadřují správní soudy. Cizinecké právo například záporně posuzuje účelová manželství ve vazbě na žádosti o trvalý pobyt na našem území. Neúspěšní žadatelé se pokusili argumentovat účelem manželství podle občanského zákoníku. Tím je mimo jiné vzájemná podpora a pomoc. Nejvyšší správní soud opakovaně zdůraznil, že to je sice pěkné, ale že se cizinecké právo uplatní přednostně. Třeba nežijí-li ti dva spolu a nejsou-li schopni spolu komunikovat v žádném jazyce, je to účelové manželství jak vyšité.

* LN Dá se tedy říci, že i ty koncepty a novinky, nad nimiž se vedly teoretické i praktické diskuse, nakonec v aplikační praxi zas takové problémy nečiní?

Diskuse vyvolá každá nová úprava. Mně ten zákoník nikdo neodpáře, ač jsem do něj vše nenapsal a s lecčím v něm nesouhlasím. Předloni prý soudkyně Nejvyššího soudu Pavlína Brzobohatá označila bytové spoluvlastnictví za nejméně vydařenou kapitolu v zákoníku. Ono je to i tím, že do některých partií mluvilo mnoho hlasů, každý chtěl něco prosadit a ovlivnit. To výsledek poznamenalo. Od té doby se ale judikatura vyvíjí a stabilizuje. Senát, kde doktorka Brzobohatá působí, judikuje s pochopením nové úpravy. Třeba hned v prosinci 2015 elegantně vyřešil konflikt smlouvy o převodu jednotky s předkupním právem.

* LN Zákoník byl opakovaně kritizován jako zbytečně rozsáhlý, že některé instituty jsou nadbytečné nebo zastaralé. Nakolik se to v praxi ukazuje?

Emeritní ústavní soudce Jiří Nykodým na první kritiku reagoval příměrem z filmu Amadeus. Není tam moc not – prostě je jich tam tolik, kolik jich být má. Dá se doložit, že většina občanských zákoníků je obdobně objemná. Jistěže jsou instituty, které mají za sebou i tisíce let existence. Proto ještě nejsou zastaralé. Někdo má za archaismy to, co se tu přes půlstoletí nepoužívalo. Třeba právo stavby nebo odkazy znal ještě náš zákoník z roku 1950. Odkazy jsou upraveny v celé Evropě, dnes tedy kromě Slovenska. Nedávno jsem slyšel v televizi, že prý se nepoužívají. Pochybuji, že to bylo zjištěno slíděním v zásuvkách po obsahu soukromých testamentů. Z praxe mám jiné dílčí poznatky. Praxe ale také potřebuje čas. Zvláště byznys je někdy opatrný, třeba bankovnictví, a chce si některé novinky analyzovat, ohmatat, zvážit jejich klady a rizika a počká si na vhodnou příležitost. V 19. století byla reálná břemena zatracována jako relikt feudalismu. Po čase se ukázala jejich využitelnost v tržním hospodářství. Co soukromému právu nejvíc uškodí, je inkviziční fanatismus – při tvorbě, novelách, výkladu i při aplikaci.

* LN Lze to chápat tak, že řada ustanovení sice není masově využívána, ale mohou se v některých situacích hodit?

Ale tak to bylo vždycky! Vezměte si třeba jednatelství bez příkazu. Za 60 let účinnosti starého zákoníku je k němu pět judikátů Nejvyššího soudu, všechny po roce 2003. Naštěstí se předtím nevyskytl žádný frajer s pokřikem, že se to desítky let nepoužívá a že to zrušíme. Občanský zákoník je jako švédský stůl. Každý si může vybrat, nač má chuť. A po dobu, kdy se něco nepoužívá, je aspoň zač vyhazovat na fakultě od zkoušek (smích). Slyšel jsem si povzdechnout profesora Jana Dvořáka z pražské fakulty, že studenti často neznají základní věci, ale jak je to s rojem včel vlétnuvším do cizího úlu, ví skoro každý.

* LN Zákoník vydržel v „panenském stavu“ tři roky a kousek. První novelu jste kritizoval jako zbytečnou...

Spíš jako škodlivou.

* LN Proč myslíte? Kritizoval jste například to, že se nově výslovně stanoví, že se při prodlení s platbou výživného platí úrok z prodlení. Můžete to vysvětlit?

Občanský zákoník hned v paragrafu 11 stanoví, že se obecná ustanovení závazkového práva, tedy i ta o úrocích z prodlení, přiměřeně použijí i na mimozávazková soukromá práva a povinnosti. Tedy i na to výživné. To Nejvyšší soud na podzim 2016 bohužel přehlédl a ustrnul na staré judikatuře. Ale když na to zákonodárce reagoval u jediného institutu výslovným přiznáním práva na úrok, logicky z toho plyne jeho vyloučení v ostatních případech.

* LN Co mohl dělat jiného?

Zákonodárce se nemá chovat jako zbrklý mladík. Řešit každé divné rozhodnutí ukvapenou novelou není dobré. Rozhodovací praxe má dostatečné samočisticí mechanismy.

* LN Angažujete se v poradním týmu prezidentského kandidáta Michala Horáčka. Je to poprvé, kdy jste se zapojil do politiky. Proč ho podporujete?

Když se na mě Horáčkův tým obrátil, překvapilo mě to. Řešil jsem to přes dva týdny, mluvil jsem s lidmi, kteří Michala Horáčka dobře znají, a leccos si i jinak zjišťoval. A pak jsem se rozhodl ho podporovat. Když se do něčeho pustím, tak určitě s nasazením. Nevzal jsem to kvůli funkci na chlubení, funkcí mám až dost (smích). Myslím, že by to byl slušný prezident.

* LN Horáček pořádal nedávno debatu, kde jste kromě Jiřího Přibáně a Františka Korbela vystupoval i vy. Na závěr Horáček řekl, že mu z hovorů s občany přijde, že lidé v Česku nemají pocit života v právním státě. Proč se právu nedaří přesvědčovat lidi, že je na jejich straně?

Vnašich zemích právo půlstoletí nebylo na straně lidí, ale politické moci. To přetrvává ve společenském vědomí. To nezmění ujišťování, že jsme právní stát. Tvrdil to ostatně už Jakeš, a kdo tomu věřil? Někteří politici míní, že změnou zákona změní lidské myšlení. To je svět iluzí! Vědomí o právu se zpožďuje za zákony zhruba o generaci, zvlášť v soukromém právu... Kromě toho na společnost víc než tisíc skvělých nálezů Ústavního soudu zapůsobí veřejné prohlášení některého z hlavních představitelů státu, že nesplní, co mu uložil rozsudek vydaný jménem republiky. A že jich pár bylo! A své mají na triku i média a akademici. Sto mimořádných judikátů se bere za samozřejmost a projdou bez ohlasu. Jeden se nepovede a následuje smršť kritiky ze všech stran. I proto se snažím některá dobrá a třeba nenápadná rozhodnutí popularizovat.

***

Karel Eliáš (62) * Říká o sobě, že díky narození ve znamení býka je tvrdohlavý a jen těžko ovlivnitelný ve svých názorech. Každopádně jde o jednu z nejvýraznějších osobností českého práva. Do povědomí se zapsal především tím, že je hlavním autorem nového občanského zákoníku, který byl přijat v roce 2012 a soukromé vztahy v Česku se jím řídí od 1. ledna 2014. * Pražskou právnickou fakultu dokončil v roce 1979, poté pracoval jako podnikový právník. V roce 1991 začal pracovat pro Ústav státu a práva AV ČR, v roce 1993 začal učit na Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni. Tam působil jako vedoucí katedry soukromého práva až do roku 2011, kdy z fakulty odešel. * V roce 2002 byl prezidentem Václavem Havlem jmenován profesorem obchodního práva. * Dnes spolupracuje s advokátní kanceláří PRK Partners a učí doktorandy na právnické fakultě univerzity v Trnavě.

Doporučujeme

Kde nás najdete

FOO

Česká advokátní komora - Kaňkův palác (hlavní budova)
Národní 16
110 00 Praha 1
tel.: +420 273 193 111
e-mail: sekr@cak.cz

FOO

Pobočka ČAK Brno - Kleinův palác
Nám. Svobody 84/15
602 00 Brno
tel.: +420 513 030 111
e-mail: sekr@cakbrno.cz